Psychické procesy a stavy


Psychické procesy a stavy

5. Řeč

= Prostředek komunikace/dorozumívání mezi lidmi

Slovní zásoba

  • Aktivní
    Běžné užívání
  • Pasivní
    Užití dle situace – termíny, pojmy

Složky řeči

  1. Expresivní \rightarrow aktivní slovní zásoba
  2. Receptivní \rightarrow pasivní slovní zásoba, schopnost porozumění

Pravidla mezilidské komunikace

  1. Zdvořilost
  2. Artikulace
  3. Přiměřená hlasitost projevu
  4. Přiměřená gestikulace
  5. Vhodná slovní zásoba
  6. Oční kontakt
  7. Neskákat do řeči

Poruchy řeči

  • Afázie:
    Získaná porucha řeči
    = Užívání špatného pádu, koncovek, ...

  • Koktavost:
    = Opakování částí slov, neúmyslné přerušování hlásek

  • Oněmení = mutismus:
    Je dočasné, není vrozené
    Způsobeno např. traumatem

  • Patlavost = dyslalie:
    = Nesprávná výslovnost nějaké hlásky

6. Učení

Učení = schopnost adaptace, získávání nových informací

Dělení

  1. Užší:
    = Školské
    Cílevědomý proces získávání vědomostí

  2. Širší:
    = Celoživotní získávání zkušeností
    Zisk životního nadhledu = člověk už na některých věcech tolik nelpí


Funkce řeči: dorozumívací, výrazová, vybízecí

Druhy řečí

  • Vnitřní \to neverbální komunikace
  • Vnější \to mezilidská komunikace

Způsoby učení

  • Habituace:
    = Učení zvykem

  • Klasické podmiňování:
    Zabýval se jím I. P. Pavlov
    Podmíněný reflex = naučený reflex

  • Operantní podmiňování:
    = Učení nástrojem
    Princip odměny a trestu

  • Senzomotorické učení:
    = Učení pohybových dovedností

  • Observační učení:
    Z lat. observo = pozorovat
    = Učení na základě pozorování

  • Imitační učení:
    Imitace = nápodoba
    = Učení nápodobou/kopírováním

  • Učení vhledem:
    Důležitá je lidská zkušenost
    = Řešení problému na základě předchozí zkušenosti

  • Sociální učení:
    = Celoživotní proces socializace

  • Verbální učení:
    = Slovní inteligence
    Aktivní slovní zásoba = slova užívaná v běžném životě
    Pasivní slovní zásoba = slova užívaná výjimečně

  • Pojmové učení:
    Pojem = označení nějaké skutečnosti

Křivka zapomínání

Ebbinghaus \to Ebbinghausova křivka zapomínání

Nejvíce toho člověk zapomíná v první hodině po naučení se

Tzv. Plató efekt = stav, kdy člověk už v učení nevidí žádný pokrok

Transfer

= Stav/proces, kdy v učení hraje roli lidská zkušenost

Pozitivní část – např. při učení se nového jazyka pomáhá člověku znalost dalších jazyků

Negativní část – např. člověk celý život pouze lyžoval a nyní se chce naučit jezdit na snowboardu


7. Paměť

= Předpoklad učení, práce se zkušeností

Paměťové procesy

  1. Kódování:
    = Prvotní setkání se s informací = Paměťová stopa

  2. Uchování:
    Informace vytváří smysluplný celek, už má nějaký význam
    Důležitou roli při určení významu informace hraje lidská zkušenost

  3. Vybavení:
    = Praktická aktivita s informací
    Důležitou roli zde hraje asociace (= spojování)

Dělení paměti

  • Podle délky:

    • Ultrakrátkodobá:
      = Smyslové informace, které se neuchovávají
    • Krátkodobá:
      = Pracovní/operativní
      Např. řešení aktuálních/každodenních problémů
    • Dlouhodobá:
      Např. znalosti ze školy
  • Podle znalostního hlediska:

    • Sémantická:
      = Obecná fakta, obecné informace
    • Epizodická:
      = Znalost událostí, schopnost dát si je do souvislosti
  • Procedurální:
    = Dovednostní
    Např. oprava auta

  • Mechanická:
    = Naučení se nějakých informací nazpaměť

  • Logická:
    = Schopnost dát si věci do souvislosti

Poruchy paměti

  • Amnézie:
    = Ztráta paměti
    • Anterogádní amnézie:
      Člověk si pamatuje vše, co bylo před nějakým zákrokem, ale nové zážitky si není schopen zapamatovat
    • Retrogádní amnézie:
      Schopnost si nepamatuje to, co bylo před nějakým zákrokem, ale pamatuje si nové zážiky

Plasticita mozku = schopnost číst a porozumět neúplnému textu


8. Motivace

Z latinského movere = pohybovat se

= Popud k jednání člověka za určitým cílem

Dělení motivace

  • Vnitřní – sebeuspokojení, sebezadostiučinění
  • Vnější – peníze, známky ve škole

Vnitřní a vnější motivace spolu souvisí

Pomyslnou jednotkou motivace je motiv

Formy motivů

  1. Potřeba:
    = Stav nedostatku nebo nadbytku
    Dělí se na biologické/primární (dýchání, bezpečí, potrava) a sociální (kulturní potřeby – radost, štěstí, ...)
    Abraham Maslow vytvořil pyramidu potřeb

  2. Zájem:
    = Dlouhodobá aktivita, kdy se člověk o něco zajímá

  3. Hodnota:
    = Něco, co člověk uznává

  4. Cíl:
    Dělí se na krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé

  5. Pud:
    Je vrozený

  6. Aspirace/ctižádost

  7. Ideál

  8. Zvyk:
    = Něco, co se pravidelně dodržuje

9. Vůle

= Dlouhodobé setrvání v určité aktivitě

Usnadňuje člověku rozhodování, pomáhá člověku v překonání překážek

Volní akt / akt vůle = prvek rozhodnutí se

Vnitřní konflikt = váhání

Frustrace = neuspokojení lidských potřeb

Deprivace = dlouhodobé neuspokojení potřeb/cílů

10. Emoce

= Psychické jevy, které subjektivně hodnotí situaci

City ×\times emoce: emoce mají krátkodobé trvání, city jsou dlouhodobé

Často se projevují v neverbální komunikaci (mimika)

Znaky emocí

  • Subjektivnost
  • Spontánnost
  • Předmětnost
  • Polarita (mohou být kladné i záporné)

Dělení emocí

  • Nižší emoce
    Mají blízko k fyziologických potřebám (žízeň, hlad, ...)

  • Vyšší emoce
    Emoce: sociální, intelektuální, estetické, etické, stenické (aktivní, pohybové) ×\times astenické (pasivní)

Poruchy emocí

  • Deprese
    = Skleslost, smutek

  • Úzkost
    = Zvýšená nervozita při každodenních činnostech (psaní testu ve škole, ...)

  • Labilita/nestálost

  • Fóbie
    = Chorobný strach z něčeho

Dělení emocí dle intenzity

  • Afekt
    = Krátkodobá emoce často spojená s konkrétním silným prohlášením

  • Nálada
    = Dlouhodobá emoce, která se neváže na konkrétní situaci

11. Schopnosti

= Vlastnosti/dovednosti, které jsou předpoklady pro výkon určité práce

Naučené ×\times vrozené

Úrovně schopností

  1. Nadání
  2. Talent
  3. Genialita

Vlohy = vrozená dispozice pro rozvoj určité schopnosti

Druhy schopností

  • Percepční/smyslové:
    Typické pro umělce

  • Psychomotorické:
    Typické pro sportovce

  • Intelektuální


Fobie = chorobný strach z něčeho vyvolaný traumatickým zážitkem

12. Inteligence

= Schopnost řešit problémy, adaptace / přizpůsobení se novým podmínkám

Souvisí s lidskou pamětí, myšlením, schopností koncentrace, vrozenými předpoklady

Dělení na vrozenou a naučenou

  • Vrozená (fluidní) inteligence:
    Je neměnná, vrozená – souvisí s genetikou

  • Naučená (krystalická) inteligence:
    Práce s pojmy, kterou se člověk naučí během života

Dělení dle oblasti

  • Sociální inteligence:
    Empatie = schopnost vcítění se do druhé osoby
    Souvisí s tím, jak člověk vnímá okolí a jak na něj reaguje

  • Emoční inteligence:
    Emoce, city, vztah k druhým osobám

  • Znalostní inteligence:
    Souvisí se školou

  • Pohybová inteligence:
    = Senzomotorická inteligence

  • Obecná inteligence

IQ testy – Alfred Binet provedl první test inteligence

Poruchy inteligence

Demence = vrozená snížená inteligence

Retardace = zpomalené myšlení


13. Temperament

= Soubor vrozených vlastností, které má člověk, způsob reakce na nějaké chování

Dá se částečně ovlivnit výchovou

Emoční inteligence

= Schopnost zvládání emocí a umění vcítit se do emocí ostatních jedinců

5 složek:

  1. Znalost vlastních emocí
  2. Zvládání emocí
  3. Schopnost sám sebe motivovat
  4. Vnímavost k emocím jiných lidí
  5. Umění mezilidských vztahů

Pomáhá předvídat chování jiných, ovlivňuje kvalitu mezilidských vztahů a pracovní výkon

Zlepšuje duševní zdraví, zvládání stresu, motivaci, řešení konfliktů

4 kroky:

  • Identifikace problému:
    Zjištění problému vyvolává emoce
  • Analýza problému:
    = Hledání příčiny problému
    Emoce ovlivňují tento proces, emoční inteligence tento vliv snižuje
  • Generování nápadů na řešení:
    Emoční inteligence umožňuje využít energii z emocí na řešení problému
  • Výběr a realizace nejlepšího řešení:
    Usnadněna schopností sám sebe motivovat (vychází z emoční inteligence)

Rozdělení lidí podle stylu myšlení

  1. Syntetik
    = Neomezená představivost

  2. Idealista
    = Pozitivní způsob myšlení založený na široké perspektivě a schopnosti dělat plány

  3. Pragmatik:
    = Styl myšlení založený na krátkodobé orientaci

  4. Analytik:
    = Zaměřený a logický způsob myšlení

  5. Realista:
    = Objektivní způsob myšlení


4 typy temperamentu podle Hippokrata

  • Sangvinik (extrovert, nekonfliktní) – spontánní, energický, veselý, chce být středem pozornosti, impulzivní

  • Cholerik (extrovert, konfliktní) – soutěživý, cílevědomý, agresivní, sebevědomý, impulzivní

  • Flegmatik (introvert, nekonfliktní) – empatický, vysoká emoční inteligence, klidný, dobrý posluchač, důvěryhodný

  • Melancholik (introvert, konfliktní) – emocionální, loajální, kvalita přátel > kvantita přátel, přemýšlivý


14. Osobnost

= Jednota tělesného a psychického, získaného a vrozeného

Sebepojetí

  1. Sebepoznávání \to sociální/společenské zrcadlo = zrcadlení lidské zkušenosti (člověk si vzpomene "to už jsem viděl")

  2. Sebehodnocení \to konstruktivní/pozitivní a destruktivní kritika

  3. Sebecit = člověk cítí sám v sobě nějaké city, sebeúcta = člověk si váží a respektuje sám sebe, zabývali se jí hlavně němečtí psychologové

  4. Seberealizace = nejaktivnější složka sebepojetí, představuje uskutečnění snů

Typologie osobností podle Ernsta Kretschmera

Byla zavržena, protože ji nešlo generalizovat, po 2. světové válce Němci nechtěli tělesné postavě přiřazovat osobnost (rasismus)

  1. Pyknik:
    Postavou menší, podsaditý, sklon k obezitě, slabý ve sportu
    Vlastnosti: je otevřený, společenský, veselý
    Poruchy: bipolární porucha

  2. Astenik:
    Postavou vysoký, štíhlý, má úzká ramena
    Vlastnosti: idealista, samotářský, uzavřený
    Poruchy: schizofrenie

  3. Atletik:
    Postavou silně vyvinutá kostra a svalstvo, široký hrudník
    Vlastnosti: klidný, flegmatický, hodně přizpůsobivý
    Poruchy: žádné

Typologie osobností podle C. G. Junga

Extrovert (otevřený) a introvert (uzavřený)

Typologie osobností podle Eduarda Sprangera

  1. Teoretický:
    Profese: profesoři na univerzitách
    Zajímají jej pouze vědecké teorie

  2. Ekonomický:
    Profese: bankéř, ekonom, podnikatel

  3. Estetický:
    Profese: umělci
    cit pro detail

  4. Mocenský:
    Profese: politici
    Touha mít nad vším kontrolu

  5. Sociální:
    Profese: sociální pracovníci, pracovníci v charitě
    Chtějí pomáhat druhým, mají empatii

  6. Náboženský:
    Profese: kněz
    Chce kázat a dávat duchovní rady

Hans Eysenck

Vytvořil neuroticismus = sklon k nervozitě, sangvinik je podle něj stabilní extrovert, cholerik labilní extrovert, flegmatik je stabilní introvert a melancholik labilní introvert

Vytvořil 5 vlastností: svědomitost, vstřícnost, otevřenost ke zkušenosti (poučení se ze svých chyb), extroverze/introverze, labilita