Psychické procesy a stavy
Psychické procesy a stavy
5. Řeč
= Prostředek komunikace/dorozumívání mezi lidmi
Slovní zásoba
- Aktivní
Běžné užívání - Pasivní
Užití dle situace – termíny, pojmy
Složky řeči
- Expresivní aktivní slovní zásoba
- Receptivní pasivní slovní zásoba, schopnost porozumění
Pravidla mezilidské komunikace
- Zdvořilost
- Artikulace
- Přiměřená hlasitost projevu
- Přiměřená gestikulace
- Vhodná slovní zásoba
- Oční kontakt
- Neskákat do řeči
Poruchy řeči
-
Afázie:
Získaná porucha řeči
= Užívání špatného pádu, koncovek, ... -
Koktavost:
= Opakování částí slov, neúmyslné přerušování hlásek -
Oněmení = mutismus:
Je dočasné, není vrozené
Způsobeno např. traumatem -
Patlavost = dyslalie:
= Nesprávná výslovnost nějaké hlásky
6. Učení
Učení = schopnost adaptace, získávání nových informací
Dělení
-
Užší:
= Školské
Cílevědomý proces získávání vědomostí -
Širší:
= Celoživotní získávání zkušeností
Zisk životního nadhledu = člověk už na některých věcech tolik nelpí
Funkce řeči: dorozumívací, výrazová, vybízecí
Druhy řečí
- Vnitřní neverbální komunikace
- Vnější mezilidská komunikace
Způsoby učení
-
Habituace:
= Učení zvykem -
Klasické podmiňování:
Zabýval se jím I. P. Pavlov
Podmíněný reflex = naučený reflex -
Operantní podmiňování:
= Učení nástrojem
Princip odměny a trestu -
Senzomotorické učení:
= Učení pohybových dovedností -
Observační učení:
Z lat. observo = pozorovat
= Učení na základě pozorování -
Imitační učení:
Imitace = nápodoba
= Učení nápodobou/kopírováním -
Učení vhledem:
Důležitá je lidská zkušenost
= Řešení problému na základě předchozí zkušenosti -
Sociální učení:
= Celoživotní proces socializace -
Verbální učení:
= Slovní inteligence
Aktivní slovní zásoba = slova užívaná v běžném životě
Pasivní slovní zásoba = slova užívaná výjimečně -
Pojmové učení:
Pojem = označení nějaké skutečnosti
Křivka zapomínání
Ebbinghaus Ebbinghausova křivka zapomínání
Nejvíce toho člověk zapomíná v první hodině po naučení se
Tzv. Plató efekt = stav, kdy člověk už v učení nevidí žádný pokrok
Transfer
= Stav/proces, kdy v učení hraje roli lidská zkušenost
Pozitivní část – např. při učení se nového jazyka pomáhá člověku znalost dalších jazyků
Negativní část – např. člověk celý život pouze lyžoval a nyní se chce naučit jezdit na snowboardu
7. Paměť
= Předpoklad učení, práce se zkušeností
Paměťové procesy
-
Kódování:
= Prvotní setkání se s informací = Paměťová stopa -
Uchování:
Informace vytváří smysluplný celek, už má nějaký význam
Důležitou roli při určení významu informace hraje lidská zkušenost -
Vybavení:
= Praktická aktivita s informací
Důležitou roli zde hraje asociace (= spojování)
Dělení paměti
-
Podle délky:
- Ultrakrátkodobá:
= Smyslové informace, které se neuchovávají - Krátkodobá:
= Pracovní/operativní
Např. řešení aktuálních/každodenních problémů - Dlouhodobá:
Např. znalosti ze školy
- Ultrakrátkodobá:
-
Podle znalostního hlediska:
- Sémantická:
= Obecná fakta, obecné informace - Epizodická:
= Znalost událostí, schopnost dát si je do souvislosti
- Sémantická:
-
Procedurální:
= Dovednostní
Např. oprava auta -
Mechanická:
= Naučení se nějakých informací nazpaměť -
Logická:
= Schopnost dát si věci do souvislosti
Poruchy paměti
- Amnézie:
= Ztráta paměti- Anterogádní amnézie:
Člověk si pamatuje vše, co bylo před nějakým zákrokem, ale nové zážitky si není schopen zapamatovat - Retrogádní amnézie:
Schopnost si nepamatuje to, co bylo před nějakým zákrokem, ale pamatuje si nové zážiky
- Anterogádní amnézie:
Plasticita mozku = schopnost číst a porozumět neúplnému textu
8. Motivace
Z latinského movere = pohybovat se
= Popud k jednání člověka za určitým cílem
Dělení motivace
- Vnitřní – sebeuspokojení, sebezadostiučinění
- Vnější – peníze, známky ve škole
Vnitřní a vnější motivace spolu souvisí
Pomyslnou jednotkou motivace je motiv
Formy motivů
-
Potřeba:
= Stav nedostatku nebo nadbytku
Dělí se na biologické/primární (dýchání, bezpečí, potrava) a sociální (kulturní potřeby – radost, štěstí, ...)
Abraham Maslow vytvořil pyramidu potřeb -
Zájem:
= Dlouhodobá aktivita, kdy se člověk o něco zajímá -
Hodnota:
= Něco, co člověk uznává -
Cíl:
Dělí se na krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé -
Pud:
Je vrozený -
Aspirace/ctižádost
-
Ideál
-
Zvyk:
= Něco, co se pravidelně dodržuje
9. Vůle
= Dlouhodobé setrvání v určité aktivitě
Usnadňuje člověku rozhodování, pomáhá člověku v překonání překážek
Volní akt / akt vůle = prvek rozhodnutí se
Vnitřní konflikt = váhání
Frustrace = neuspokojení lidských potřeb
Deprivace = dlouhodobé neuspokojení potřeb/cílů
10. Emoce
= Psychické jevy, které subjektivně hodnotí situaci
City emoce: emoce mají krátkodobé trvání, city jsou dlouhodobé
Často se projevují v neverbální komunikaci (mimika)
Znaky emocí
- Subjektivnost
- Spontánnost
- Předmětnost
- Polarita (mohou být kladné i záporné)
Dělení emocí
-
Nižší emoce
Mají blízko k fyziologických potřebám (žízeň, hlad, ...) -
Vyšší emoce
Emoce: sociální, intelektuální, estetické, etické, stenické (aktivní, pohybové) astenické (pasivní)
Poruchy emocí
-
Deprese
= Skleslost, smutek -
Úzkost
= Zvýšená nervozita při každodenních činnostech (psaní testu ve škole, ...) -
Labilita/nestálost
-
Fóbie
= Chorobný strach z něčeho
Dělení emocí dle intenzity
-
Afekt
= Krátkodobá emoce často spojená s konkrétním silným prohlášením -
Nálada
= Dlouhodobá emoce, která se neváže na konkrétní situaci
11. Schopnosti
= Vlastnosti/dovednosti, které jsou předpoklady pro výkon určité práce
Naučené vrozené
Úrovně schopností
- Nadání
- Talent
- Genialita
Vlohy = vrozená dispozice pro rozvoj určité schopnosti
Druhy schopností
-
Percepční/smyslové:
Typické pro umělce -
Psychomotorické:
Typické pro sportovce -
Intelektuální
Fobie = chorobný strach z něčeho vyvolaný traumatickým zážitkem
12. Inteligence
= Schopnost řešit problémy, adaptace / přizpůsobení se novým podmínkám
Souvisí s lidskou pamětí, myšlením, schopností koncentrace, vrozenými předpoklady
Dělení na vrozenou a naučenou
-
Vrozená (fluidní) inteligence:
Je neměnná, vrozená – souvisí s genetikou -
Naučená (krystalická) inteligence:
Práce s pojmy, kterou se člověk naučí během života
Dělení dle oblasti
-
Sociální inteligence:
Empatie = schopnost vcítění se do druhé osoby
Souvisí s tím, jak člověk vnímá okolí a jak na něj reaguje -
Emoční inteligence:
Emoce, city, vztah k druhým osobám -
Znalostní inteligence:
Souvisí se školou -
Pohybová inteligence:
= Senzomotorická inteligence -
Obecná inteligence
IQ testy – Alfred Binet provedl první test inteligence
Poruchy inteligence
Demence = vrozená snížená inteligence
Retardace = zpomalené myšlení
13. Temperament
= Soubor vrozených vlastností, které má člověk, způsob reakce na nějaké chování
Dá se částečně ovlivnit výchovou
Emoční inteligence
= Schopnost zvládání emocí a umění vcítit se do emocí ostatních jedinců
5 složek:
- Znalost vlastních emocí
- Zvládání emocí
- Schopnost sám sebe motivovat
- Vnímavost k emocím jiných lidí
- Umění mezilidských vztahů
Pomáhá předvídat chování jiných, ovlivňuje kvalitu mezilidských vztahů a pracovní výkon
Zlepšuje duševní zdraví, zvládání stresu, motivaci, řešení konfliktů
4 kroky:
- Identifikace problému:
Zjištění problému vyvolává emoce - Analýza problému:
= Hledání příčiny problému
Emoce ovlivňují tento proces, emoční inteligence tento vliv snižuje - Generování nápadů na řešení:
Emoční inteligence umožňuje využít energii z emocí na řešení problému - Výběr a realizace nejlepšího řešení:
Usnadněna schopností sám sebe motivovat (vychází z emoční inteligence)
Rozdělení lidí podle stylu myšlení
-
Syntetik
= Neomezená představivost -
Idealista
= Pozitivní způsob myšlení založený na široké perspektivě a schopnosti dělat plány -
Pragmatik:
= Styl myšlení založený na krátkodobé orientaci -
Analytik:
= Zaměřený a logický způsob myšlení -
Realista:
= Objektivní způsob myšlení
4 typy temperamentu podle Hippokrata
-
Sangvinik (extrovert, nekonfliktní) – spontánní, energický, veselý, chce být středem pozornosti, impulzivní
-
Cholerik (extrovert, konfliktní) – soutěživý, cílevědomý, agresivní, sebevědomý, impulzivní
-
Flegmatik (introvert, nekonfliktní) – empatický, vysoká emoční inteligence, klidný, dobrý posluchač, důvěryhodný
-
Melancholik (introvert, konfliktní) – emocionální, loajální, kvalita přátel > kvantita přátel, přemýšlivý
14. Osobnost
= Jednota tělesného a psychického, získaného a vrozeného
Sebepojetí
-
Sebepoznávání sociální/společenské zrcadlo = zrcadlení lidské zkušenosti (člověk si vzpomene "to už jsem viděl")
-
Sebehodnocení konstruktivní/pozitivní a destruktivní kritika
-
Sebecit = člověk cítí sám v sobě nějaké city, sebeúcta = člověk si váží a respektuje sám sebe, zabývali se jí hlavně němečtí psychologové
-
Seberealizace = nejaktivnější složka sebepojetí, představuje uskutečnění snů
Typologie osobností podle Ernsta Kretschmera
Byla zavržena, protože ji nešlo generalizovat, po 2. světové válce Němci nechtěli tělesné postavě přiřazovat osobnost (rasismus)
-
Pyknik:
Postavou menší, podsaditý, sklon k obezitě, slabý ve sportu
Vlastnosti: je otevřený, společenský, veselý
Poruchy: bipolární porucha -
Astenik:
Postavou vysoký, štíhlý, má úzká ramena
Vlastnosti: idealista, samotářský, uzavřený
Poruchy: schizofrenie -
Atletik:
Postavou silně vyvinutá kostra a svalstvo, široký hrudník
Vlastnosti: klidný, flegmatický, hodně přizpůsobivý
Poruchy: žádné
Typologie osobností podle C. G. Junga
Extrovert (otevřený) a introvert (uzavřený)
Typologie osobností podle Eduarda Sprangera
-
Teoretický:
Profese: profesoři na univerzitách
Zajímají jej pouze vědecké teorie -
Ekonomický:
Profese: bankéř, ekonom, podnikatel -
Estetický:
Profese: umělci
Má cit pro detail -
Mocenský:
Profese: politici
Touha mít nad vším kontrolu -
Sociální:
Profese: sociální pracovníci, pracovníci v charitě
Chtějí pomáhat druhým, mají empatii -
Náboženský:
Profese: kněz
Chce kázat a dávat duchovní rady
Hans Eysenck
Vytvořil neuroticismus = sklon k nervozitě, sangvinik je podle něj stabilní extrovert, cholerik labilní extrovert, flegmatik je stabilní introvert a melancholik labilní introvert
Vytvořil 5 vlastností: svědomitost, vstřícnost, otevřenost ke zkušenosti (poučení se ze svých chyb), extroverze/introverze, labilita