Psychické procesy a stavy

Psychické procesy a stavy

$\rightarrow$ Funkce mozku
$\rightarrow$ Biologické předpoklady
$\rightarrow$ Společenské vazby (rodina, ...)
$\rightarrow$ Životní prostředí

Proměna během života

Dělení psychických jevů podle trvání

1. Psychické procesy
2. Psychické stavy
3. Psychické vlastnosti
4. Dílčí předpoklady

1. Vnímání

= Percepce

= Pozorování okolí

= Poznávací proces zprostředkovávající kontakt s okolím

Druhy vjemů: zrakové, sluchové, čichové, chuťové, hmatové

Speciální vjemy

• Polohy
• Vnitrotělní
  = Práce orgánů
• Bolesti
  • Práh bolesti = limit bolesti, kterou tělo snese
  • Fázická bolest = ostrá, limitní bolest (po vážných nehodách)
  • Tónická bolest = slabá bolest (např. píchnutí špendlíkem)

Fáze vnímání

1. Čití = recepce
   = Proces, při kterém získáváme informace z vnějšího prostředí
   Např. teplo, chlad
2. Počitek = apercepce
   = Pochopení příčiny, odraz skutečnosti
3. Vjem
   = Konečná souvislost

Smyslové orgány

= Smyslové modality

1. Exteroreceptory
   Vnější receptory (okolí)
   Smyslové orgány (5) a lidský mozek

2. Interoreceptory
   Vnitřní receptory

3. Proprioreceptory
   Informace o končetinách
   Pohybový receptor = orgán přijímající informace o pohybu

Stádia lidského vnímání

1. Senzorické (smyslové)
   Přijetí informací z okoli, smysly

2. Syntaktické (skladební)
   Skládání informací do smysluplného celku

Práhy vnímání

Vědci Weber a Fechner

= Práhy (mezní hodnoty) schopnosti vnímat

Absolutní práh:

1. Horní
   Nejvyšší intenzita (podobné jako u fázické bolesti)

2. Dolní
   Nejnižší intenzita (podobné jako u tónické bolesti) nutná k vyvolání počitku

Zákon smyslové adaptace $\rightarrow$ zákon adaptační úrovně - změna intenzity podnětu, např. přechod z temné do světlé místnosti

Poruchy vnímání

Způsobeny: únavou, návykovými látkami, vrozenými dispozicemi, vnějšími vlivy

1. Smyslové klamy
   Studovány tvarovou psychologií
   = Subjektivní vnímání skutečnosti – např. hůl ve vodě působí jako zlomená

2. Halucinace
   = Falešné představy člověka
   Člověk trpící halucinacemi je přesvědčen o jejich pravdě
   Mohou být zrakové, sluchové, hmatové
   Pseudohalucinace = halucinace, které si člověk vymyslel

3. Iluze
   = Zkreslený vjem skutečnosti, nezakládá se na realitě

4. Synestezie
   = Sdružení 2 a více smyslů člověka

2. Představy

= Obraz předmětu

Blízké vjemu, ale narozdíl od vjemu nepůsobí na lidské smysly

Dělení představ

• Podle smyslových orgánů
  Zrak, sluch, ...

• Podle obsahu
  Konkrétní – např. úspěch ve sportu
  Abstraktní – nereálné věci, být úspěšný, ...

• Podle podnětu
  Paměťové – vychází ze zkušeností
  Fantazijní

• Podle aktivity
  Spontánní – přirozená, vychází z okamžitého zážitku
  Vzpomínkové – vzpomínky, které se dostanou do představ
  Trýznivé – negativní zážitky, traumata

Funkce představ

• Motivace
• Relaxace/odreagování
• Snížení strachu, stresu
• Uspokojení lidských potřeb

Fantazijní představivost

= Tvorba představ

Důležitá u dětí, tvorba hodnot

Zástupná omnipotence = děti se ztotožňují s literární/filmovou postavou

Eidentická představa = fotografická představa – člověk si přesně pamatuje, co zahlédl

Vnitřní zrak = promítání zkušeností v představách

3. Fantazie

Německy: Vorstellung

Vazba na skutečnost

Nástroj praktického jednání

Dělení

1. Podle způsobu vytváření:
   Rekonstrukční – vychází z lidské zkušenosti
   Tvůrčí – předběžný plán toho, co člověk zamýšlí
2. Podle způsobu vybavení:
   Záměrná – vychází z tužeb člověka
   Bezděčná – vzniká „zničehonic“

4. Myšlení

= Vyšší forma poznání

Analýza = zkoumání dílčích jevů nějaké skutečnosti

Jerome Bruner – zkoumá analytické myšlení

Řeč souvisí s myšlením

Práce s problémem

1. Setkání s problémem
2. Příprava
3. Vlastní proces řešení
4. Nalezení řešení
5. Ověření řešení

Formy myšlení

• Soud
  = Sdělení popírající/potvrzující nějaký pojem
• Úsudek
  = Poznatek vytvořený na základě lidské zkušenosti
• Induktivní myšlení
  Od konkrétního k obecnému – generalizace = zobecnění
• Deduktivní myšlení
  Od obecného ke konkrétnímu – abstrakce

Dělení myšlení dle vývoje

1. Motorické
   = Pohybové (tělesné)
2. Imaginativní
   = Umělecké (představy)
3. Propoziční
   = Výroky

Dělení dle náročnosti

• Konkrétní názorné
  Praktické, každodenní – např. oprava jízdního kola
  Váže se na lidskou zkušenost
• Abstraktní teoretické
  Pojmy, schéma, struktura

Dělení myšlení dle směru řešení

• Konvergentní (sbíhavé)
  1 způsob řešení, daný postup
• Divergentní
  Více možností řešení

Myšlenkové operace

• Analýza
  = Zkoumání 1 problému
• Syntéza
  = Shrnutí
• Generalizace
  = Zobecnění
• Abstrakce
  = Předstupeň analýzy, zvolení jevu
• Klasifikace
  = Třídění pojmů

Poruchy myšlení

• Bradypsychismus
  = Zpomalení tempa řeči a myšlení
• Tachypsychismus
  = Zrychlení myšlení
• Bludy
  Patologická porucha
  Nemocný je přesvědčen, že nereálné věci jsou skutečné

Myšlení a jazyk

Jazyk = schopnost pojmenovat nějakou skutečnost, je realizován řečí

Pojmy = seskupování znaků dle jevů

Kategorizace pojmů = seskupení pojmů do skupin

Pojmové jádro = podstatné znaky pro daný jev (např. auto $\rightarrow$ palivo, cesta, ...)

Pojmové řady/soustavy:

• Nadřazené pojmy
  Např. doména $\rightarrow$ říše $\rightarrow$ kmen $\rightarrow$ ...
• Podřazené pojmy
  ...

Vývoj myšlení

Jean Piaget – zkoumal vývoj myšlení u dětí

Pozorování okolí

Asimilace = přizpůsobení, dle zažité struktury
Akomodace = vytváření nových postupů, schémat, struktur

1. Senzomotorické
   Do 2 let
   Sensus = smysl
   = Chápání smysly – osahávání, doteky, ústa

2. Předoperační
   Do 7 let
   Egocentrické myšlení
   Dítě nechápe myšlenkové pochody

3. Konkrétních operací
   Do 12 let
   Vnímání stálosti předmětu pochody
   Dítě bere ohled na druhý názor
   Dítě chápe myšlenkové operace

4. Formálních operací
   Myšlenkové operace – analýza, syntéza, ...
   Abstraktní pojmy
   Vztahy mezi pojmy a věcmi