Sociologie

Úvod do sociologie

Sociologie = věda o společnosti, původně součást filozofie

Zkoumá společenské jevy, strukturu společnosti, má široký rozsah, zkoumá jednak roli jednotlivce (mikrosociologie), tak i velké společenské skupiny (makrosociologie)

Zakladatel sociologie: August Comte, vyčlenila se v roce 1837, původně se nazývala sociální fyzika a dělila se na sociální statiku (zvyky, tradice, ...) a dynamiku (revoluce, ...)

Největší změny ve společnosti: Velká francouzská revoluce

Důvody pro vznik sociologie

1. Zánik staré společnosti (Velká francouzská revoluce)
2. Model společnosti:
   Pozitivismus = "škatulkování", zařazování nějakých faktů, stabilní a ověřený systém

Funkce sociologie

• Pochopení společenských jevů
• Poznání sociálních a kulturních rozdílů
• Sebepoznání

Dělení společnosti

1. Tradiční (preindustriální) společnost:
   Do první průmyslové revoluce
   Společnost žije většinou na venkově
   Společnost je hodně soběstačná
   Trh nemá důležitou, určující roli
   Moc nad lidmi je systematicky nekontroluje, nemá schopnost cíleně kontrolovat celou společnost
   Výklad světa je hodně mytologický, náboženský

2. Moderní (postindustriální) společnost:
   Občané jsou systematicky kontrolováni
   Urbanizace = život se stěhuje do měst
   Důležitou roli hrají formální organizace – např. zdravotnický systém
   Důležitým těžištěm všeho je trh $\to$ tržní hospodářství
   Negativa: anonymita (odcizení) lidí
   Výklad světa je vědecký

3. Postmoderní společnost:
   Společnost funguje v metropolích (= velká města)
   Typickým znakem je ateismus
   Vše se řeší v pohybu, dynamice (nic není v klidu)
   Negace hodnot = veškeré hodnoty, které předešlé společnosti dodržovaly a považovaly za důležité, se přestávají řešit

Sociologická paradigmata

= Konkrétní vzory/způsoby chápání společnosti

1. Objektivistické paradigma:
   Společnost se skládá ze stabilních částí, člověk se pouze přizpůsobuje

2. Pozitivismus:
   Představitelem je August Comte (zakladatel sociologie)
   Všechny jevy ve společnosti se snaží mít klasifikované, "zaškatulkované"

3. Marxismus:
   Jde v něm o třídní boj = boj mezi třídami ve společnosti

4. Strukturální funkcionalismus:
   Zabývá se fungováním jednotlivých společenských skupin

5. Interpretativní paradigma:
   Snaží se pochopit konkrétní společenské jevy, interpretovat je, "zaškatulkovat" je
   Není akademickou disciplínou (narozdíl od předchozích paradigmat)

Významní představitelé sociologie

• August Comte:
  Představitel pozitivismu
  Jako první užil název "sociologie" (předtím sociální fyzika)
  Rozdělil sociologii na sociální statiku a dynamiku

• Émile Durkheim:
  Sociální řád = pomyslné pravidlo, na základě kterého společnost funguje, v případě jeho absence si ho moderní společnost je schopna vytvořit sociální reformou
  Sociální fakta = jednotky, které mají vliv na chod společnosti (např. politické strany)
  Mechanická solidarita – váže se na tradiční společnost = lidé si pomáhají, "všichni dělají všechno"
  Organická solidarita – spadá k moderní společnosti, souvisí s dělbou práce
  Teorie sebevraždy – """ženy jsou náchylnější k sebevraždě než muži"""
  Anomie = stav, kdy přestávají platit společenská pravidla (ale narozdíl od anarchie nedochází k násilí)

• Karl Marx:
  Profesionální mamlas
  Zabýval se bojem společenských tříd

• Vilfredo Pareto:
  Představitel italské sociologie
  Teorie elit = lidí, kteří mají největší majetek a moc

Sociologický výzkum

= Snaha o získání informací v oblasti sociologie

Zkoumají se různé sociální jevy

Člověk odpovídající na dotazník = respondent

Metoda = způsob získání výsledku

Typy výzkumu

• Kvantitativní:
  Získáváme omezený rozsah informací o velkém počtu respondentů
  Generalizace = zobecnění výsledků
  Hypotéza $\to$ potvrzení
  Metody:

  • Standardizovaný rozhovor
  • Dotazník
  • Přímé pozorování
  • Obsahová analýza

• Kvalitativní:
  Konkretizace kvantitativního výzkumu
  Generalizace výsledků je obtížná
  Typickým znakem je porozumění tématu
  Metody:

  • Zúčastněné pozorování
  • Nestandardizovaný rozhovor
  • Analýza osobních dokumentů

V dnešní době se uplatňuje kombinace obou typů

Společnosti dělající sociologický výzkum

• CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění)
• Sofres-Factum

Fáze výzkumu

1. Hypotéza
2. Sběr dat
3. Analýza
4. Zhodnocení výzkumu (zda byla naplněna predikce, nebo ne)

Socializace

= Začlenění do společnosti, do 6 let

Resocializace = znovuzačlenění do společnosti, např. u propuštěných vězňů

2 typy socializace

1. Záměrná socializace:
   $\to$ Rodina, škola

2. Nezáměrná socializace:
   $\to$ Média, sociální sítě, internet

Společnost – socializace – osobnost