Litosféra

Litosféra

= Kamenný obal Země
Lithos = kámen

Geologie – studuje složení, stavbu a historický vývoj Země
Geomorfologie – studuje tvar, vznik a stáří zemského povrchu

Tvořena zemskou kůrou a svrchním pláštěm

Sahá do hloubky $100 – 300 \text{ km}$
S větší hloubkou roste teplota, tlak a hustota

Astenosféra je pod litosférou, tvoří ji horniny v roztaveném stavu (horniny se taví při teplotě asi $590 °C$ a výš)
Litosférické desky "plavou" na astenosféře

Rovníkový poloměr Země: $6378 \text{ km}$
Pólový poloměr je menší

Plášť končí v hloubce $2900 \text{ km}$

1. Zemská kůra
2. Svrchní plášť
3. Spodní plášť
4. Vnější kapalné jádro
5. Vnitřní pevné jádro

Zemská kůra

1. Pevninská
   SIAL – $\text{Si}, \text{Al}$
   3 vrstvy (sedimentační, žulová, čedičová)
   Mocnost: $30 \text{ km}$

2. Oceánská
   SIMA – $\text{Si}, \text{Mg}$ (těžší)
   2 vrstvy (sedimentační, čedičová – chybí žulová)
   Mocnost: $10 \text{ km}$

Mohorovičićova plocha nespojitosti – odděluje zemskou kůru a plášť

Typy hornin

1. Magmatické (vyvřelé)
2. Sedimentární (usazené)
3. Metamorfované (přeměněné)

Nerost = minerál $\rightarrow$ homogenní
Hornina $\rightarrow$ heterogenní

Tektonické desky

Tektonické desky – leží na a pohybují se po astenosféře

Alfred Wegener – autor teorie stěhování kontinentů (kontinentálního driftu)

Eurasijská, Americká, Africká, Indicko-australská, ...

Kontinent Pangea $\Rightarrow$ Laurasie a Gondwana $\Rightarrow$ Dnešní kontinenty

Litosférické desky se pohybují rychlostí $2 - 5 \space \text{cm}$ za rok

Pohyby litosférických desek $\Rightarrow$ Vznik pohoří, sopek, zemětřesení

Rift = příkop vytvořený na divergentním rozhraní litosférických desek, na povrch vystupuje magma z astenosféry – např. Východoafrický rift

Pohyby na rozhraní litosférických desek

1. Divergentní (od sebe)
2. Konvergentní (proti sobě)
3. Neutrální (podél sebe)

Island leží na Středoatlantském hřbetu (největší oceánský hřbet)

Konvergentní rozhraní desek $\Rightarrow$ subdukční zóny, podmořské příkopy
Sopky v Kordillerách a Andách: Popocatépetl, Sv. Helena, Aconcagua, ...

Neutrální rozhraní desek $\Rightarrow$ např. zlom San Andreas mezi San Franciscem a Los Angeles

Paleogeografie = zeměpis zaniklého světa

Štíty = jádra kontinentů, nejstarší a nejodolnější (např. kanadský štít, baltský, ukrajinský, ...)
Platformy = části kontinentů, které vznikly na okrajích štítů

Georeliéf = tvary na zemském povrchu
Geomorfologie = věda studující tvary georeliéfu, spolupracuje s geologií

Členění georeliéfu

• Absolutní výšky
  = Nadmořské výšky
• Relativní výšky
  = Převýšení = Rozdíl mezi úpatím a vrcholem

Endogenní činitelé působí konstruktivně, exogenní činitelé působí destruktivně

Části sopky: Krb (v něm je magma), komín, kráter, ze sopky při výbuchu vychází láva a popel

Tvary sopek: Stratovulkán (tvar kužele), štítová sopka (kopec)

Při výbuchu sopky se uvolňuje pyroklastické mračno

Vulkanismus = pohyb magmatu pod povrchem Země
Sopečná činnost = pohyb magmatu na povrchu Země

Zemětřesení

Zemětřesení je způsobeno tím, že se litosférická deska zasekne, časem zábrana praskne a dojde ke skokovému posunu desky

Epicentrum = místo na povrchu, kde je zemětřesení nejsilnější
Hypocentrum = místo pod povrchem, ve kterém zemětřesení vzniká

Sílu zemětřesení udává Richterova stupnice, nemá horní hranici

Štíty jsou proti zemětřesení nejodolnější, na rozhraní litosférických desek naopak bývá nejsilnější zemětřesení

Orogenní činnost

= Horotvorná činnost

Dělí se na vrásnění a kerné pohyby

Vrása má tvar písmene S, části vrásy: sedlo (antiklinála), koryto (synklinála)

Při vrásnění se horniny ohýbají a deformují kvůli vysokému tlaku a teplotě

Orogenní pásma:

• Kaledónská – silur, devon
• Hercynská – devon, karbon
• Alpinská – konec druhohor, třetihory

Při kerných pohybech (posuv, pokles, přesmyk) vznikají příkopové propadliny a hrástě

Nejznámější příkopová propadlina: Východoafrická

Druhy pohoří: Vrásová, kerná, vráso-zlomová

Exogenní pochody

1. Svahové pocohdy
   Hlavním faktorem je gravitace
   Svah tvoří >90 % souše – většinu reliéfu
   Skalní řícení – problém např. v Hřensku – NP České Švýcarsko
   Sesuvy
   Laviny – způsobené např. chvěním vzduchu (způsobeným hlasitými zvuky)
   Bahenní proudy – typické např. pro islandské sopky

2. Fluviální pochody
   Způsobené tekoucí vodou
   Povrchový ron (ronová rýha) $\Rightarrow$ strže
   Horní tok – převládá hloubková eroze
   Střední tok – hloubková i boční eroze (tvar písmene V)
   Dolní tok – převládá akumulace
   Niva = část údolí, která je pravidelně zaplavována řekou
   Meandr = zákrut řeky způsobený boční erozí, vzniká převážně v dolním toku řeky
   Od meandru se může oddělit tzv. slepé rameno

   ---

   3. 12. 2021

3. Marinní pochody
   Způsobené dmutím a příbojem
   Tvoří se pobřežní sruby, písečné kosy

4. Glaciální pochody
   Způsobené ledovci
   Kar = údolí vytlačené ledovcem
   Trog = ledovcové údolí ve tvaru písmene U
   Fjord = ledovcové údolí zaplavené mořem
   Moréna = půda hrnutá ledovcem při pohybu

5. Eolické pochody
   Způsobené větrem
   Nejvíce v pouštích – chybí vegetace $\Rightarrow$ nezpevněná půda
   Vznik písečných dun, návějí spraší, skalních hřibů

6. Biogenní pochody
   Způsobené živými organismy

Zvětrávání se dělí na:

• Fyzikální/mechanické
  = Pouze drolení horniny, složení zůstává stejné
• Chemické
  I změna chemického složení
  Např. krasové jevy (vápenec se mění na hydrogenuhličitan vápenatý, proces je vratný)