Atmosféra
Atmosféra
= Vzudšný/plynný obal Země
3 složky: plynná, kapalná, pevná
Plynná složka
Nejdůležitější složka
Směs plynů – vzduch
–
–
Ostatní – – ozon, vzácné plyny, znečišťující plyny (, , freony, , ...), vodní pára
Skleníkové plyny – podílí se na tzv. skleníkovém efektu (= zadržení tepla v atmosféře) – např. vodní pára, , , ...
Stavba
Atmosféra se dělí na vrstvy (způsobeno gravitací)
Troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra
Se změnou výšky změna teploty a tlaku
Nejnižší teplota je mezi mezosférou a termosférou
1. Troposféra
Výška: , na rovníku větší než na pólech rotace Země
S výškou teplota klesá – o na
Tvoří asi hmotnosti atmosféry
„Kuchyň počasí“ – probíhá zde většina meteorologických jevů a procesů
2. Stratosféra
Do výšky se teplota nemění, potom s výškou roste
Ve výšce nad Zemí je ozonosféra = nejvyšší koncentrace v atmosféře
Množství ozonu se udává v Dobsonových jednotkách
Kolem se nachází tzv. jet stream = tryskové proudění vzduchu
3. Mezosféra
Teplota s výškou klesá až na
4. Termosféra
Díky pohlcování UV záření může mít teplotu až
Polární záře
Ionosféra = část atmosféry, v níž jsou plyny v ionizovaném stavu, má význam pro šíření radiových vln,
5. Exosféra
Okrajová vrstva atmosféry, atomy vodíku a helia unikají do meziplanetárního prostoru
Počasí a podnebí
Počasí
= Okamžitý stav atmosféry na určitém místě vyjádřený souborem meteorologických prvků
Meteorologické prvky:
- Sluneční záření
- Atmosférický tlak
- Teplota vzduchu
- Vlhkost vzduchu
- Oblačnost
- Atmosférické srážky
- Proudění vzduchu
Studiem počasí se zabývá meteorologie
Přístroje: meteorologické stanice, balóny, družice, ...
Synoptická mapa = mapa počasí
Podnebí/Klima
= Dlouhodobý režim počasí na určitém místě, vytváří se působením klimatogeografických činitelů
Klimatogeografičtí činitelé:
- Zeměpisná šířka
- Cirkulace atmosféry
- Vzdálenost od oceánu
- Oceánské proudy
- Vlastnosti zemského povrchu (nadmořská výška)
- Činnost člověka
Činitelé 1–4 ovlivňují makroklima, činitelé 5–6 mikroklima
Studiem klimatu se zabývá klimatologie
Pro každé podnebí je charakteristický periodický cyklus počasí – známo už dlouho (důkazem jsou pranostiky)
Meteorologické prvky (počasí)
-
Sluneční záření
Hlavní zdroj energie pro fyzikální děje v atmosféře
Solární konstanta = množství slunečního záření dopadající na horní hranici atmosféry
sluneční energie je pohlceno
je odraženo zpět do vesmíru
Při průchodu atmosférou a po dopadu na zemský povrch se přeměňuje na tepelnou energii
Hodnoty slunečního záření se rovnoměrně snižují od rovníku k pólům klimatické pásy
Povrch Země se zahřívá více než atmosféra, povrch souše více než oceán
Radiační bilance = rozdíl příjmu a výdeje záření mezi zemským povrchem a atmosférou – kladná je ve dne, záporná v noci
Ultrafialové, viditelné, infračervené -
Teplota vzduchu
Udává tepelný stav ovzduší, udává se v
V meteorologii je měřená nad zemským povrchem
Průměrná denní teplota teplota se změří v 7:00, 14:00 a 21:00, hodnota naměřená v 21:00 se počítá dvakrát, součet teplot se vydělí 4 -
Tlak vzduchu
= Síla vyvolaná hmotností vzduchového sloupce sahající od výšky měření k horní hranici atmosféry
Jednotka:
Na zemském povrchu nejčastěji
S vyšší nadmořskou výškou tlak vzduchu klesá
Čím je vzduch teplejší, tím má nižší hustotu
Podnebné pásy
Jejich existence je důsledek kulatého tvaru Země
-
Rovníkový (ekvatoriální):
365 dní v roce je stejné, velmi horké podnebí
Hodně vlhko/srážek -
Tropický střídavě vlhký:
Srážky mají sezónní charakter
V létě srážky, v zimě ne
Teplota je stejná jako v rovníkovém -
Tropický suchý:
V oblasti obratníků
Žádná vegetace, minimum srážek
V noci je chladno -
Subtropický:
Mezi a z. š.
2 výrazná roční období – léto (suché, horké) a zima (mírná, vlhká)
JV Asie je výjimkou – jsou zde monzunová období způsobená monzuny (v létě jdou z moře na pevninu vlhké léto, v zimě z pevniny na moře) -
Mírný:
Dělí se na vnitrozemský/kontinentální a oceánský
Oceánský malé výkyvy teplot, srážkově bohatý
Kontinentální velké výkyvy teplot, málo srážek
V ČR je přechodné klima střídání vlivů oceánu a pevniny -
Subarktický:
V zimě arktický vzduch, v létě polární
Dlouhá a studená zima, krátké léto, málo srážek
Polární den a noc -
Arktický:
Arktický vzduch
Málo srážek, velmi nízké teploty
Antarktida je chladnější než Arktida
Všeobecná cirkulace vzduchu
Vítr = proudící vzduch
Čím je vzduch teplejší, tím je tlak menší
S rostoucí nadmořskou výškou tlak vzduchu klesá
Oblast s nízkým tlakem tlaková níže
Oblast s vysokým tlakem tlaková výše
Vzduch proudí z tlakové výše do tlakové níže
Dělení větrů
- Celoroční
Vane celý rok stejným směrem - Sezónní
Část roku vane jedním směrem, část roku vane opačným směrem
Zápisky z videa
Tropopauza = velmi teplá vrstva větru, která je hranicí pro počasí
Pásmo rovníkových tišin = kalmy = úzký pruh kolem rovníku, kde žádný vítr nevane
Hurikán = vítr rychlejší než
Nejničivější účinky hurikánu jsou na zadní straně oka
V oku hurikánu je největší klid
Jet stream má rychlost až
Vznik tornáda: ve vzduchu vzniká turbulence, jakmile se dotkne země, vzniká tornádo
Celoroční větry
Povrch Země není homogenní vytvořily se tlakové buňky = cely
Kdyby neexistovaly větry, byly by póly chladnější a rovník teplejší
Na rovníku je celoročně tlaková níže, v úzkém pruhu kolem rovníku je pásmo rovníkových tišin = kalmů, vzduch stoupá vzhůru začne se ochlazovat, tvoří se páry déšť (na rovníku hodně prší)
Na 10. kilometru je tropopauza – vzduch se stáčí směrem k obratníkům, tam začne klesat – vzudch už je zbaven par, proto teplý vzduch vysušuje (na obratnících jsou pouště)
Větry od obratníků k rovníkům se nazývají pasáty, naopak vanou antipasáty
Na obratnících je tlaková výše
Na polárních kruzích je tlaková níže, na pólech je tlaková výše
Úhlová rychlost je všude na zemi stejná, body dál od osy otáčení Země mají větší obvodovou rychlost
Body na rovníku mají největší obvodovou rychlost, na obratnících je menší obvodová rychlost pasáty se stáčí proti směru rotace Země (pasáty na severu mají severovýchodní směr, na jihu mají jihovýchodní směr)
Antipasáty na severu mají jihozápadní směr, na jihu mají severozápadní směr
Vítr vanoucí od obratníků k polárním kruhům je západní (stáčí se rovnoběžně)
Vítr vanoucí od pólů k polárním kruhům se zpožďuje, stáčí se rovnoběžně je východní
3 cely: rovník – obratník, obratník – polární kruh, polární kruh – pól
Monzuny
Podstatou monzunového proudění je nerovnoměrné oteplování a ochlazování pevniny a oceánu – rozdílná měrná tepelná kapacita a tepelná vodivost horniny a vody, oceánské proudy
Letní monzun vane z oceánu na pevninu – vzduch nad oceánem je teplejší, než nad pevninou
Letní monzun přináší vláhu pevnině ve V a J Asii
Zimní monzun vane z pevniny na oceán – obrácená situace
Zimní monzun přináší vláhu ostrovům v JV Asii (např. Indonésii)
Bríza
= Pobřežní vítr
"Mikromonzun" – mění se v průběhu dne, je nepravidelná
Föhn
Jižní teplý vítr v Alpách
Bora
Severovýchodní studený vítr typický pro pobřeží Jadranu
Blizard
Studený vítr vanoucí z moře na pevninu typický pro Severní Ameriku
Jugo, Široko
Jihovýchodní teplý vítr v oblasti Středomoří, přináší špatné počasí
Vzniká nad Saharou, přináší písek až do Evropy
Vzduchové hmoty
Atmosférická fronta = hranice mezi 2 vzduchovými hmotami, je velice nepravidelná
Vzudchové hmoty: rovníková, tropická, polární, arktická
Fronty jsou tři: tropická, polární, arktická (mají název vždy podle hmoty vzdálenější od rovníku)
Nejvíce svou polohu mění polární fronta
Frontální porucha:
-
Tlaková níže pronikne dovnitř tlakových výší, vzduch proudí ze všech stran do tlakové níže = cyklona (dostředivý vír)
Pro cyklonu je typické oblačné, deštivé počasí -
Tlaková výše pronikne dovnitř tlakových níží, vzduch proudí z tlakové výše do všech stran (na severní polokouli se stáčí po směru hodinových ručiček) = anticyklona (odstředivý vítr)
Islandská cyklona, Íránská cyklona – trvalé cyklony
Sibiřská anticyklona, Azorská anticyklona – trvalé anticyklony
Na polární frontě jsou obrovské cyklony
Tropické cyklony jsou mnohem menší – hurikány/tajfuny
Studená fronta – teplý vzduch je lehčí, před studenou frontou velmi rychle vystoupá, je vlhký (protože byl před příchodem fronty u země) oblačnost, déšť
Teplá fronta – studený vzduch je těžší, teplý vzduch se dostane nad studený, cirrus cirrostratus altostratus stratus – mlha cumulus nimbus
Frontální cyklona: studená a teplá fronta se spojí, teplý vzduch vystoupá nahoru okluzní fronta
Studená fronta se značí modrými trojúhelníky, teplá fronta se značí červenými půlkruhy, okluzní fronta se značí fialovými střídanými trojúhelníky i půlkruhy (kombinace obou značení)
Sílu větru udává Beaufortova stupnice – 0. stupeň je bezvětří, 12. stupeň je orkán (větrná smršť)
Sílu tornád a hurikánů udává Fujitova stupnice – F1 až F5
Hurikán tornádo: Hurikány se tvoří nad mořem, tornádo se tvoří nad pevninou
Nejvyšší naměřená rychlost tornáda: