Pohyby Země

Pohyby Země

1. Rotace kolem osy

Přesná doba rotace Země kolem osy o $360°$ je 23 h 56 min 4,09 s = hvězdný den

Doba mezi 2 kulminacemi Slunce (= poledne) = slunečný den

Mezi hvězdným dnem a slunečným dnem je rozdíl $1°$ = 4 min

⇒ Střídání dne a noci, zploštění na pólech

Místní čas = skutečný čas odpovídající danému poledníku

Pásmový čas = smluvený/dohodnutý čas odpovídající danému časovému pásmu

Na západ od datové hranice (na východní polokouli) je o jeden den více, než na východ (na západní polokouli)

Datová hranice přibližně odpovídá poledníků $180°$

Když je na nultém poledníku je 12:00 ⇒ jediná chvíle, kdy je všude na zemi stejné datum (na $180°$ zeměpisné délky je zároveň 0:00 i 24:00)

Na nultém poledníku je 12:00 ⇒ jediná chvíle, kdy je všude na zemi stejné datum

2. Oběh Země kolem Slunce

Země obíhá po eliptické dráze proti směru hodinových ručiček

Slunce se nachází v jednom z ohnisek eliptické dráhy

Délka oběžné dráhy: 939 mil. km

Průměrná vzdálenost Slunce od Země: 149,5 mil. km = 1 AU

Přísluní (perihélium): začátkem ledna, Země je nejblíže Slunci - 147 mil. km

Odsluní (afélium): začátkem července, Země je nejdále od Slunce - 152 mil. km

Průměrná rychlost oběhu: 29,8 km/s

Rychlost oběhu je v přísluní 30,3 km/s, v odsluní 29,5 km/s

Doba oběhu: 365 dní 5 hodin 48 minut 45,7 sekund

Zemská osa svírá s rovinou zemského povrchu úhel 66,5°

Během jarní rovnodennosti (20. 3. nebo 21. 3.) a podzimní rovnodennosti (22. 9. nebo 23. 9.) sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník, den i noc jsou stejně dlouhé

Během letního slunovratu (21. 6.) paprsky dopadají kolmo na obratník raka, na severní polokouli je nejdelší den

Během zimního slunovratu (21. 12.) paprsky dopadají kolmo na obratník kozoroha, na severní polokouli je nejdelší noc

Další pohyby

Precese a nutace zemské osy

3. Slapové jevy

= Periodické deformace zemského tělesa vyvolané gravitačním působením Měsíce a Slunce a odstředivou silou vznikající pohybem Země kolem barycentra

Barycentrum = společné těžiště soustavy Země - Měsíc, leží asi 1700 km pod zemským povrchem

Slapy mohou být zemské kůry (nejslabší), atmosféry, nebo mořské (nejsilnější)

Mořské slapy $\Rightarrow$ dmutí $\Rightarrow$ příliv a odliv

Dva přílivy za sebou se opakují v intervalu 12 hod 25 min

Měsíc je v 1. nebo 3. fázi $\Rightarrow$ síly Slunce a Měsíce se ruší, příliv je nejslabší (tzv. hluchý příliv)

Měsíc je v novu nebo v úplňku $\Rightarrow$ síly Slunce a Měsíce působí společně, příliv je nejsilnější (tzv. skočný příliv)

Největší příliv je v zálivu Fundy v Kanadě

Příliv a odliv se využívají při budování přístavů (např. Londýnský přístav) a v přílivových elektrárnách