Goniometrické a cyklometrické funkce

Jednotková kružnice

= Kružnice s r=1r = 1

Střed označíme VV, oblouku ABAB přísluší středový úhel

Velikost oblouku AVBAVB v obloukové míře = délka oblouku ABAB

Jednotka: radián ... rad\text{rad}

o=2πr    360°=2π rad180°=π rad90°=π2 rad45°=π4 rad60°=π3 rad30°=π6 rad1 rad=1180°π57°17453.68 rad=3.68180°π210°511°=1°π180°0.017 rad135°=135°π180°34π\begin{align*} o &= 2 \pi r \\[0.5em] \implies 360° &= 2\pi \ \text{rad} \\[0.5em] 180° &= \pi \ \text{rad} \\[0.5em] 90° &= \frac{\pi}{2} \ \text{rad} \\[1em] 45° &= \frac{\pi}{4} \ \text{rad} \\[1em] 60° &= \frac{\pi}{3} \ \text{rad} \\[1em] 30° &= \frac{\pi}{6} \ \text{rad} \\[1em] 1 \ \text{rad} &= 1 \cdot \frac{180°}{\pi} \approx 57° 17' 45'' \\[0.5em] 3.68 \ \text{rad} &= 3.68 \cdot \frac{180°}{\pi} \approx 210° 51' \\[0.5em] 1° &= 1° \cdot \frac{\pi}{180°} \approx 0.017 \ \text{rad} \\[0.5em] 135° &= 135° \cdot \frac{\pi}{180°} \approx \frac{3}{4} \pi \end{align*}

Orientovaný úhel

Viz otočení

Zápis:

AVB^\sphericalangle \widehat{AVB}

Při rýsování kreslíme místo oblouku šipku ve směru úhlu

Kladný smysl otáčení = proti směru hodinových ručiček

Záporný smysl otáčení = po směru hodinových ručiček

Základní velikost orientovaného úhlu = velikost nejmenšího úhlu, který opíše polopřímka při otáčení v kladném smyslu do koncového ramena

α=α0+k360°kZα00°, 360°)=0 rad, 2π rad)\begin{align*} \alpha &= \alpha_0 + k \cdot 360° \\[0.5em] k &\in \Z \\ \alpha_0 &\in \langle 0°, \ 360°) = \langle 0 \ \text{rad}, \ 2 \pi \ \text{rad}) \end{align*}

α0\alpha_0 ... základní velikost orientovaného úhlu

kk ... počet celých otočení


Funkce sinus, kosinus

Definice pro pravý úhel

Máme pravoúhlý trojúhelník ABC\triangle ABC s přeponou cc

sin(α)=accos(α)=bc\begin{align*} \sin(\alpha) &= \frac{a}{c} \\[0.5em] \cos(\alpha) &= \frac{b}{c} \end{align*}

Definice pro libovolný úhel

Mějme orientovaný úhel o velikosti α\alpha s počátečním ramenem v kladné části osy xx a koncovým ramenem protínajícím jednotkovou kružnici v bodě K[xk,yk]K[x_k, y_k]

sin(α)=ykcos(α)=xk\begin{align*} \sin(\alpha) &= y_k \\ \cos(\alpha) &= x_k \end{align*}

\to Každému reálnému číslu přiřazuje funkce sinus yy-ovou souřadnici bodu KK a kosinus xx-ovou souřadnici bodu KK

Tabulkové hodnoty sinu a kosinu

α\alphaα [rad]\alpha \ [\text{rad}]sin(α)\sin(\alpha)cos(α)\cos(\alpha)
0°000011
30°30°π6\frac{\pi}{6}12\frac{1}{2}32\frac{\sqrt{3}}{2}
45°45°π4\frac{\pi}{4}22\frac{\sqrt{2}}{2}22\frac{\sqrt{2}}{2}
60°60°π3\frac{\pi}{3}32\frac{\sqrt{3}}{2}12\frac{1}{2}
90°90°π2\frac{\pi}{2}1100

Pomůcka: 02,12,22,32,42\frac{\sqrt{0}}{2}, \frac{\sqrt{1}}{2}, \frac{\sqrt{2}}{2}, \frac{\sqrt{3}}{2}, \frac{\sqrt{4}}{2}

Vlastnosti sinu a kosinu

Sinus je lichá funkce, kosinus je sudá funkce:

sin(α)=sin(α)cos(α)=cos(α)\begin{align*} \sin(- \alpha) &= -\sin(\alpha) \\ \cos(- \alpha) &= \cos(\alpha) \end{align*}

Sinus a kosinus jsou periodické funkce s periodou 2π2\pi:

kZ:sin(α)=sin(α+k2π)kZ:cos(α)=cos(α+k2π)\begin{align*} \forall k \in \Z : \sin(\alpha) &= \sin(\alpha + k \cdot 2\pi) \\ \forall k \in \Z : \cos(\alpha) &= \cos(\alpha + k \cdot 2\pi) \\ \end{align*}

Po převrácení úhlu α\alpha přes osu yy zůstává hodnota sinu stejná, po převrácení přes osu xx zůstává stejná hodnota kosinu:

sin(α)=sin(πα)cos(α)=cos(2πα)\begin{align*} \sin(\alpha) &= \sin(\pi - \alpha) \\ \cos(\alpha) &= \cos(2\pi - \alpha) \end{align*}

Sinus úhlu α\alpha je roven kosinu doplňkovému úhlu k α\alpha (a naopak):

sin(α)=cos(π2α)cos(α)=sin(π2α)\begin{align*} \sin(\alpha) &= \cos\left(\frac{\pi}{2} - \alpha\right) \\[0.5em] \cos(\alpha) &= \sin\left(\frac{\pi}{2} - \alpha\right) \end{align*}

Platí Pythagorova věta:

sin2(α)+cos2(α)=1\sin^2(\alpha) + \cos^2(\alpha) = 1

Příklad využití vlastností sinu a kosinu

Př.:

cos(1020°)=cos(1020°)=cos(300°+2360°)=cos(300°)=cos(360°300°)=cos(60°)=12\begin{align*} \cos(-1020°) &= \cos(1020°) \\ &= \cos(300° + 2 \cdot 360°) \\ &= \cos(300°) \\ &= \cos(360° - 300°) \\ &= \cos(60°) \\ &= \frac{1}{2} \end{align*}

Př.:

sin(480°)=sin(480°)=sin(120°+1360°)=sin(120°)=sin(180°120°)=sin(60°)=32\begin{align*} \sin(-480°) &= -\sin(480°) \\ &= -\sin(120° + 1 \cdot 360°) \\ &= -\sin(120°) \\ &= -\sin(180° - 120°) \\ &= -\sin(60°) \\ &= -\frac{\sqrt{3}}{2} \end{align*}

Funkce tangens, kotangens

y=tan(x)=sin(x)cos(x)y=cot(x)=cos(x)sin(x)\begin{align*} y &= \tan(x) = \frac{\sin(x)}{\cos(x)} \\[1em] y &= \cot(x) = \frac{\cos(x)}{\sin(x)} \end{align*}

Definiční obory:

D(tan)=R{π2+kπkZ}D(cot)=R{kπkZ}\begin{align*} D(\tan) &= \R \setminus \left\{ \frac{\pi}{2} + k\pi \mid k \in \Z \right\} \\[0.5em] D(\cot) &= \R \setminus \left\{ k\pi \mid k \in \Z \right\} \end{align*}

Tangens ... tečna jednotkové kružnice v bodě [1;0][1; 0]

Kotangens ... tečna jednotkové kružnice v bodě [0;1][0; 1]

Tabulkové hodnoty tangens a kotangens

α\alphaα [rad]\alpha \ [\text{rad}]tan(α)\tan(\alpha)cot(α)\cot(\alpha)
0°0000nelze
30°30°π6\frac{\pi}{6}33\frac{\sqrt{3}}{3}3\sqrt{3}
45°45°π4\frac{\pi}{4}1111
60°60°π3\frac{\pi}{3}3\sqrt{3}33\frac{\sqrt{3}}{3}
90°90°π2\frac{\pi}{2}nelze00

Vlastnosti tangens a kotangens

Tangens a kotangens jsou periodické funkce s periodou π\pi:

kZ:tan(α)=tan(α+kπ)kZ:cot(α)=cot(α+kπ)\begin{align*} \forall k \in \Z : \tan(\alpha) &= \tan(\alpha + k \cdot \pi) \\ \forall k \in \Z : \cot(\alpha) &= \cot(\alpha + k \cdot \pi) \\ \end{align*}

Funkce sekans, kosekans

y=sec(x)=1cos(x)y=csc(x)=1sin(x)\begin{align*} y &= \sec(x) = \frac{1}{\cos(x)} \\[0.5em] y &= \csc(x) = \frac{1}{\sin(x)} \end{align*}

Cyklometrické funkce

= Funkce inverzní ke goniometrickým funkcím

Název: před název příslušné goniometrické funkce umístíme "arkus"

arcsin(x)=asin(x)=sin1(x)arccos(x)=acos(x)=cos1(x)arctan(x)=atan(x)=tan1(x)arccot(x)=acot(x)=cot1(x)arcsec(x)=asec(x)=sec1(x)arccsc(x)=acsc(x)=csc1(x)\begin{align*} \arcsin(x) &= \text{asin}(x) = \sin^{-1}(x) \\ \arccos(x) &= \text{acos}(x) = \cos^{-1}(x) \\ \arctan(x) &= \text{atan}(x) = \tan^{-1}(x)\\ \text{arccot}(x) &= \text{acot}(x) = \cot^{-1}(x) \\ \text{arcsec}(x) &= \text{asec}(x) = \sec^{-1}(x) \\ \text{arccsc}(x) &= \text{acsc}(x) = \csc^{-1}(x) \end{align*}

Definiční obor je omezen na obor hodnot funkce původní

Např.:

D(arcsin)=1;1D(\arcsin) = \langle -1; 1 \rangle

Obor hodnot je omezen na definiční obor prostého úseku nejblíže počátku funkce původní

Např.:

H(arcsin)=π2;π2H(\arcsin) = \left\langle -\frac{\pi}{2}; \frac{\pi}{2} \right\rangle