Optika

Oko

Stavba oka

Stavba oka:

Obsahuje spojnou čočku, která mění svou optickou mohutnost = akomodace

Oko má svou optickou osu

Sklivec = optické prostředí za spojnou čočkou

Sítnice = stínítko za spojnou čočkou, na kterém se obraz vytváří

Vzniká převrácený, skutečný, zmenšený obraz

Mozek obraz převrací, takže se nám jeví jako vzpřímený

Na sítnici jsou 2 typy buněk:

1. Tyčinky:

   Vnímají intenzitu světla

   $\to$ Černobílé vidění

2. Čípky:

   Vnímají barvu

Žlutá skvrna = místo na sítnici, kterým prochází optická osa – obsahuje nejvíc tyčinek a čípků

Slepá skrvna = místo na sítnici, kde končí oční nerv – neobsahuje tyčinky ani čípky

Čočka je upevněná okohybnými (ciliárními) svaly

Před čočkou je duhovka, uprostřed duhovky je zornice

Duhovka řeší barvu, zornice reguluje intenzitu záření

Na povrchu oka je rohovka – plní ochrannou funkci

Akomodace čočky

Probíhá změnou poloměru křivosti čočky pomocí ciliárních svalů

Čočka je nejméně namáhána, když se díváme do nekonečné vzdálenosti ("do blba")

Konvenční zraková vzdálenost = 25 cm – optimum při pozorování blízkých předmětů

Zorný úhel můžeme měnit pomocí optických přístrojů – lupa, dalekohled, mikroskop, ...

Vady oka

1. Krátkozrakost:

   Dobře vidí blízké vzdálenosti, špatně daleké vzdálenosti

   Daleký i blízký bod se posunují blíž oku

   Na korekci používáme rozptylky

Chybějící zápis