Elektřina a magnetismus

Střídavý proud

Elektromagnetické vlnění

Přenos elektromangetické energie

Viz zápis z konce 3. ročníku

U dvojvodičového vedení nejsou elektrony rozloženy rovnoměrně $\to$ náboj na vodičích není rozložen rovnoměrně $\to$ intenzita elektrického pole není konstantní – lze ji popsat funkcí sinus

Magnetická indukce závisí na intenzitě elektrického pole $\to$ také ji lze popsat funkcí sinus

Když z konce dvouvodičové linky odstraníme spotřebič, vlnění se odrazí

Interferencí přímé a odražené vlny vzniká stojatá vlna

Na konci rozpojené dvojvodičové linky je uzel proudu a kmitna napětí

Vzdálenost sousedních uzlů nebo kmiten jedné veličiny je $\frac{\lambda}{2}$ (polovina vlnové délky)

Elektromagnetický dipól = zařízení, jímž se energie z vedení vyzařuje do celého prostoru

Dipól vzniká ohnutím vodičů na konci dvojvodičové linky

Proud má na koncích dipólu uzel, uprostřed kmitnu

Napětí má na koncích kmitnu, uprostřed uzel

Kmitáním dipólu vzniká na konci magnetické a elektrické pole

Nejvíc elmag. energie je ve směru kolmém k dipólu

Dipól se používá pro bezdrátový přenos zpráv $\to$ anténa

V anténě přijímače působením elmag. pole vzniká nucené elmag. kmitání

1. Elmag. vlna má 2 navzájem kolmé složky ($\vec{E}$ a $\vec{B}$)

2. Elmag. vlna je vždy příčná

3. Elmag. vlna je lineárně polarizovaná:

   = Směr vektorů $\vec{E}$ a $\vec{B}$ se nemění, kmitají stále ve stejných rovinách

   Umístěním vodivé mřížky rovnoběžné s $\vec{E}$ mezi vysílač a přijímač vlnění vyrušíme

4. Odraz elmag. vlnění:

   Úhel odrazu vlnění se rovná úhlu dopadu, odražený paprsek leží v rovině dopadu

5. Interference elmag. vlnění:

   Zesílení nebo zeslabení vlnění

   Podmínka pro zesílení vlnění:

   $$\Delta l = (2k + 1) \frac{\lambda}{2}, k \in \N_0$$

   Podmínka pro zeslabení vlnění:

   $$\Delta l = 2k \frac{\lambda}{2}, k \in \N_0$$

   $\Delta l$ ... dráhový rozdíl

6. Stín za překážkou:

   Za překážkou se vlnění nešíří $\to$ vzniká stín

   Pouze v případě, že rozměry překážky nejsou srovnatelné s vlnovou délkou

7. Ohyb vlnění:

   Jsou li rozměry překážky vzhledem k vlnové délce srovnatelné, vlnení za překážku pronikne (viz Huygensův princip)

8. Vliv prostředí na délku elmag. vlny:

   Mění se rychlost a vlnová délka, frekvence zůstává stejná

   $$v = \frac{c}{\sqrt{\varepsilon_\text{r} \mu_\text{r}}}$$