Baroko
Úvod do baroka
= Umělecký směr v 16. až 18. st.
Úzce souvisí s vítězstvím protireformace a upevněním moci katolické církve = rekatolizace
V popředí je Bůh, odmítá renesanční optimismus, odklon od racionalismu, skepticismus k lidským schopnostem
Založení Jezuitského řádu Španělem sv. Ignácem z Loyoly, papežem potvrzen v roce 1540
Katolíci protestanti Třicetiletá válka, ukončena Vestfálským mírem
Pocit nicoty, skepse, Bůh, smyslovost, zživotňování Krista (jako milenec lidské duše) barokní mystická erotika (podobně jako např. v Legendě o sv. Kateřině ve středověku)
Antiteze = kontrast světa mystického, transcendentálního a světa pozemského
Umělecké prostředky: hyperbola, symbol, alegorie
Klíčovým tématem je smrt (memento mori = mysli na smrt)
Používají se novotvary, slovní hříčky, dlouhá souvětí
Květnatost stylu, dlouhé názvy děl, patetičnost, dramatičnost
Na tato témata navazuje v 19. st. i romantismus
Theatrum je klíčovým motivem, theatrum mundi = divadlo světa
Architektura
-
Lorenzo Bernini:
Tvůrce kolonády svatého Petra ve Vatikánu
Socha Vidění svaté Terezy -
Bernard Fischer z Erlachu:
Působil na našem území
Podílel se na architektonické výzdobě Schönbrunu
Baroko v české literatuře
1620 (bitva na Bílé hoře) – 70. léta 18. st.
1621 – poprava českých pánů
1627, 1628 – vydáno Obnovené zřízení zemské potvrzeno dědičné právo Habsburků na český trůn, vítězství katolíků nad protestanty
Protestanté museli odejít do exilu
3 větve literatury
- Exilová (protestantská) – Jan Ámos Komenský, Pavel Stránský, Pavel Skála, ...
- Domácí (oficiální katolická) – Adam Michna z Otradovic, Bohuslav Balbín, ...
- Neoficiální/Polooficiální – byla hlavně protestantská – různé kramářské písně, knížky lidového čtení