Anorganické názvosloví
Anorganické názvosloví
Chemické sloučeniny lze zapsat buď chemickým vzorcem, nebo názvem
Názvy se dělí na triviální a systematické
Triviální
Neinformuje nás o chemickém složení - např. burel () nebo chilský ledek ()
Systematický
Informuje nás o složení dané sloučeniny - např. oxid manganičitý () nebo dusičnan sodný ()
Základem anorganického názvosloví je oxidační číslo
Oxidační číslo = náboj, který by byl přítomen na atomu prvku, kdyby elektrony všech jeho vazeb připadly elektronegativnějšímu prvku
→ Chlor má větší elektronegativitu než vodík ⇒ elektron vodíku tvořící kovalentní vazbu by připadl chloru ⇒ chlor má oxidační číslo , vodík
Oxidační číslo může být od do
Atomy v molekule prvku mají oxidační číslo 0, stejně tak nesloučené atomy v základním stavu
, ,
Součet oxidačních čísel atomů v elektroneutrální molekule =
Součet oxidačních čísel atomů v molekule iontu je roven náboji daného iontu
Oxidační číslo mají ve sloučeninách mají vždy prvky skupiny I. A a prvek Ag
Oxidační číslo mají ve sloučeninách mají vždy prvky skupiny II. A a prvky Zn, Cd
Oxidační číslo mají ve sloučeninách mají vždy prvky Al a B
Hodnota oxidačního čísla je v názvu vyjádřena koncovkou (-ný, -natý, ..., -ičelý)
Číslovkové předpony v názvu vyjadřují počet nějakých částí
- - hemi-
- - mono- (většinou se nepoužívá)
- - di-
- - tri-
- - tetra-
- - penta-
- - hexa-
- - hepta-
- - okta-
- - nona-
- - deka-
- - undeka-
- - dodeka-
- - trideka-
- ...
Násobné předpony:
- - bis-
- - tris-
- - tetrakis-