Filozofie

Periodizace starověké řecké a římské filozofie

  1. Období nejstarších myslitelů (předsokratovské období):

    Konec 7. st. př. n. l. – polovina 5. st. př. n. l.

    Hledá se pralátka

  2. Vrcholné období (sokratovské období):

    Polovina 5. st. př. n. l. – konec 4. st. př. n. l.

  3. Období helénsko-římské filozofie:

    Konec 4. st. př. n. l. – 529 n. l.

    Helénismus = rozšíření řeckého vlivu mimo Řecko

    Filozofie je nejsrozumitelnější, zabývá se otázkami života apod. (upozaděny metafyzické otázky)

    529 – Byzantský císař Justinián I. zavírá filozofické školy →\to duchovní konec starověku

    529 – Založen benediktinský klášter v Monte Cassinu

    4 sliby: čistoty, poslušnosti, chudoby, stálosti místa

    Ora et labora = modli se a pracuj

1. Období nejstarších myslitelů

  1. Milétská škola:

    Thales z Milétu – za pralátku považoval hydor (vodu)

    Voda je:

    • Životodárná
    • Proměnlivá
    • Je ve všem obsažena

    Hylozoismus – hylé (= látka) + zoe (= život) = názor, že látka je živá (= věčná, nesmrtelná) – předstupeň panteismu

    Anaximandros z Milétu – za pralátku považoval apeiron

    Apeiron – peras (= hranice) = neomezeno, nekonečno, něco bez hranic

    Anaximenes z Milétu – žák Anaximandra, za pralátku považoval apeironaér

    Apieronaér – aér (= vzduch) = neurčitý vzduch

    Stlačováním, zhušťováním apeironaéru vznikají pevné látky; zřeďováním vzniká oheň

  2. Herakleitos z Efesu:

    Zůstal nepochopen →\to nevznikla žádná škola

    Za pralátku považoval pyr (= oheň)

    Tvrdí, že člověk je "zajatec změny" – popírá jakoukoliv stálost

    Panta rhei = vše plyne – "nevstoupíš dvakrát do stejné řeky"

    Jednota je bojem protikladů

  3. Elejská škola (eleaté):

    Na Apeninském poloostrově (→\to italičtí filozofové)

    "Zastavitelé pohybu"

    • Xenofanes z Kolofonu:

      Kritika řeckého polyteistického náboženství, obzvláště jeho antropomorfního charakteru (= bohové mají lidské vlastnosti, včetně těch negativních)

      Bůh je plná koule, není v ní žádné prázdno, je dokonalý a neměnný – není v ní pohyb, vznik, zánik

    Jsoucno existuje v uskutečnění a v množnosti

    • Parmenides z Eleje:

      Žák Xenofana

      Bytí je a nebytí není a nemůže být ani myšleno

    • Zenon z Eleje:

      Aporie = slepá ulička rozumu, bezvýchodnost

      Nejznámější aporie:

      1. Půlení
      2. Letící šíp
      3. Achillés a želva
      4. Stadion

      Racionalismus

  4. Pythagoras ze Samu (Kroton):

    Za základ všeho považuje arithmos = číslo

    • 1 – bod
    • 2 – přímka
    • 3 – rovina
    • 4 – těleso

    Sečtením 1, 2, 3 a 4 dostaneme 10 – symbol dokonalosti

    Tvrdí, že existuje i 10 planet

    Authos efa (lat. ipse dixit) = "on (to) řekl"

    Pythagorejský spolek byl spolek filozofický, náboženský i politický

    Byl to autoritářský spolek →\to po vítězství demokracie v Krotonu se přesunuli do Tarentu

    Nejedli vnitřnosti, věřili v převtělování, ...

    Esoterické = skryté

  5. Empedokles z Akragantu:

    Lékař – nechal prorazit otvor ve skále, lidé trpící morem měli čerstvý vzduch

    Za pralátku považoval tzv. rhizomata = kořeny věcí

    Eklektik = člověk, který spojuje názory různých lidí

    Hmota: Země + oheň + voda + vzduch (4 skupenství, 4 kvality, ...) – pasivní princip

    Duch: Aktivní princip (láska a svár)

    →\to Dualismus

  6. Anaxagoras z Klazomen:

    Přináší filozofii do Athén, na konci působení vyhnán

    Učitel Sokrata

    Za pralátku označuje spermata = semena

    Semena jsou donekonečna dělitelná, různorodá

    V každé věci jsou obsažena semena všech ostatních

    Daná věc je určena druhem semen, která v ní převažují (např. v kosti převažují semena kosti)

    Semena jsou věci pasivní

    Uznává i aktivní princip – nús = rozum, inteligence

    →\to Dualismus

  7. Demokritos z Abdéry:

    Za pralátku považoval atomos = nedělitelný

    Atomy se kvalitativně neliší, rozdíly jsou kvantitativní (velikost, tvar, uspořádání, ...)

    Věci nejsou pravým bytím, protože jsou dočasné, zaniknou

    Pravé bytí jsou pouze atomy a prázdno

    Determinismus = atomy nemají žádné odchylky

    →\to Materialistický monismus

    Atomy se pohybují od počátku, nemají žádný pohybový princip (pohyb nikdo neuděluje)

    Tvrdí, že od hmoty se odlupují tzv. eidola