Hospodářská geografie

Hospodářská geografie

Státy se specializují na výrobu určitých produktů, ale spotřebovávají všechny druhy produktů →\to obchod →\to světové hospodářství

Rozvojové země – místa produkce nerostných surovin a zemědělských plodin (negramotné obyvatelstvo)

Vyspělé země – zpracování a odbyt výrobků

HDP = hrubý domácí produkt = celková peněžní hodnota výrobků a služeb vytvořených v daném státě

Hospodářské sektory

  • Primární sektor = prvovýroba = veškeré činnosti zajišťující zdroj surovin, pěstování plodin, ...

  • Sekundární sektor = zpracovatelský průmysl = zpracování surovin

  • Terciární sektor = služby, obchod, školství, zdravotnictví, doprava, kultura, státní správa

Ve vyspělých zemích se vyčleňuje i kvartérní sektor (peněžnictví, pojišťovnictví, obchod s nemovitostmi) a kvintérní sektor (vysokoškolské vzdělání, věda a výzkum)

Průmysl

= Soubor činností zaměřených na zpracování surovin, polotovarů a výroby výrobků a strojů

Polotovar = část výrobku

Čím je stát vyspělejší, tím menší podíl na HDP má průmysl a zároveň tím větši část populace je zaměstnána v průmyslu

Historie průmyslové výroby

Počátky spojovány se vznikem manufaktur

18. – 19. st.: první průmyslová revoluce – kolébkou je Anglie, dále se šířila do Beneluxu, Francie, Německa až do ČR

Potřeba pracovní síly →\to zrušeno nevolnictví →\to stěhování za prací →\to vznik měst →\to rozvoj dopravy →\to ...

19. – 20. st.: druhá průmyslová revoluce – vynalezen spalovací a elektrický motor, objev automobilů →\to tzv. industriální období

2. pol. 20. st.: vědeckotechnická revoluce – nové technologie, materiály jaderná energetika, kosmonautika, letectví

Konec 20. st.: postindustriální období – formuje se tzv. informační společnost, automatizace a robotizace, rozvoj mikroelektroniky a informatiky

Rozmístění průmyslu – lokalizační faktory

= Předpoklady území pro umístění průmyslového závodu

  • Přírodní – zdroje surovin, vody, podnebí, geologické podmínky, ...
  • Socioekonomické – dopravní poloha, dopravní infrastruktura, dostatek kvalifikované pracovní síly, odbyt, ...

Tradiční průmyslové oblasti vznikly v oblastech, kde bylo uhlí a železná ruda

Těžební průmysl

Nerostné suroviny →\to rudy, paliva, nerudy

S vývojem technologie se mění význam paliv, dnes je nejvýznamnější ropa

Paliva

S vývojem technologie se mění význam paliv

Dříve významné dřevo, uhlí, dnes je nejvýznamnější ropa a zemní plyn

Hlavní oblasti těžby

  • Asie:

    • Perský záliv – nejvýznamnější na světě
    • JV Asie – Indonésie
    • Západosibiřská nížina, Kaspické moře

  • Evropa:
    Severní moře, střední Povolží

  • Afrika:
    Severní Afrika (Alžírsko, Libye), Guinejský záliv

  • Jižní Amerika:
    Hlavně oblast Karibského moře

  • Severní Amerika:
    Oblast Mexického zálivu a jih USA, Aljaška, Kanada – Alberta

Energetika

PEZ = Primární energetické zdroje = přírodní zdroje elektrické energie – vodní, tepelné, jaderné, ...

Hutnictví

Význam hutnictví ustupuje, ve vyspělých zemích už nehraje hlavní roli

Velmi koncentrovaný obor

  • Hutnictví železa = černá metalurgie:
    Potřebné suroviny: železná ruda, koks (černé uhlí)

  • Hutnictví barevných kovů = barevná metalurgie

Strojírenství

Nejdůležitější obor – vyrábí zařízení pro všechny

Hlavní oblasti jsou v nejvyspělejších zemích

Rovnoměrné rozmístění

Nejvýznamnějším oborem je dopravní strojírenství, v rámci něj je nejvýznamnější automobilový průmysl

Chemický průmysl

Charakteristika: perspektivní, široký

Přesun z vyspělých do rozvojových zemí – znečišťování, méně regulací

Dělení: anorganická, organická

Dominantní obor: petrochemický průmysl, další obory: farmaceutický průmysl, gumárenský průmysl, ...

Potravinářský průmysl

Rovnoměrně rozmístěný – nutno po výrobě rychle spotřebovat

Nižší stupeň investice, malá náročnost, rychlejší návratnost, obrovský trh

Textilní průmysl

Vyrábí látky

Stejně jako u potravinářského průmyslu – nižší stupeň investice, malá náročnost, rychlejší návratnost, obrovský trh

Zemědělství

= Soubor činností, které zabezpečují produkci potravin

Pěstování rostlin, chov hospodářských zvířat

Závislost na přírodních podmínkách

V různých podnebných pásech se pěstují různé rostliny

Dělení: rostlinná (→\to pěstování kulturních plodin) a živočišná výroba (→\to chov hospodářských zvířat)

Produkuje: potraviny, krmivo, suroviny pro průmysl

Živočišná výroba je náročnější →\to nachází se hlavně ve vyspělých státech

Rostlinná výroba se nachází hlavně v rozvojových státech

V rozvojových zemích pracuje v zemědělství více obyvatel, než ve vyspělých zemích, ale produktivita je zde nižší

Rostlinná výroba

  1. Obiloviny:
    Pšenice, ječmen, oves, žito, proso, rýže, kukuřice, ...

  2. Poživatiny:
    Olejniny, cukrová třtina, cukrová řepa, brambory, ovoce, zelenina, ...

  3. Pochutiny:
    Koření, káva, kakao, čaj, ...

  4. Technické plodiny:
    Bavlník, kaučukovník, juta, len, ...

Doprava

Není jednotný názor na to, zda patří do sekundéru nebo terciéru

Význam roste – svět je globalizovaný, jednotlivé oblasti se úzce specializují na určitý obor

Dělení podle účelu: osobní a nákladní

Dělení podle místa: vzdušná, vodní, pozemní

Pozemní doprava

Dělení: silniční a železniční

Účel: přeprava osob i nákladu

Silniční doprava

Kratší vzdálenosti

Je flexibilnější/pružnější, rychlejší, méně ekologická, dražší než železniční doprava

Železniční doprava

Je méně pružná, pomalejší, ekologičtější, levnější než silniční doprava

Vodní doprava

Dělení: říční a námořní

Účel: převažuje přeprava nákladu

Námořní doprava

Největší přístavy: Čína, Jižní Korea (silně exportní ekonomiky)

Zastaralé lodě často plují pod vlajkou rozvojových zemí

Rychle se rozvíjí kontejnerová doprava – na lodě lze naložit více nákladu

Říční doprava

Oblasti velkých řek – Amazonka, Volha, Rýn, Labe

Letecká doprava

Účel: převažuje přeprava osob

Vysoké náklady, hlavně interkontinentální přeprava

Města s největším počtem přepravovaných osob: New York, Chicago, Frankfurt nad Mohanem, ...