Demografie

Lidské rasy

Základní rasy

• Europoidní
• Mongoloidní
• Negroidní (také ekvatoriální, protože si na tom někdo udělal rigorózku)
• Australoidní

Smíšené rasy

• Mestic = europoidní + mongoloidní
• Mulat = europoidní + negroidní
• Zambo = negroidní + mongoloidní
• Malgaš = mongoloidní + negroidní + australoidní

Rozšíření ras ve světě

• $47 \space \%$ ... europoidní
• $40 \space \%$ ... mongoloidní
• $13 \space \%$ ... negroidní a australoidní

Do 15. st. bylo homogenní, v dnešní době promíchané

Počet obyvatel

V současnosti na Zemi je okolo 8 miliard obyvatel

Zdroje: sčítání lidu (vyspělé země), statistické odhady (rozvojové země)

Populační vývoj

Úmrtnost (mortalita) = počet zemřelých na 1000 obyvatel (udává se v promilích)

Porodnost (natalita) = počet narozených na 1000 obyvatel (také se udává v promilích)

Dohromady $\to$ růst populace

Počet obyvatel k únoru 2022: 7,93 miliard lidí

Skokový nárůst počtu obyvatel

3 období

1. Neolitická revoluce:
   Lov a sběr $\to$ zemědělství
   Více potravy $\to$ větší porodnost

2. Průmyslová revoluce:
   Pouze vyspělé země
   Rozvoj vědy – rozvoj zdravotnictví, zlepšení sociálních podmínek $\to$ pokles úmrtnosti

3. Populační exploze v rozvojových zemích:
   2. pol. 20. st. až dodnes
   Zlepšování sociálních podmínek, extrémně vysoká porodnost, vysoká úmrtnost

Prezentace na GC (nemá smysl si dělat zápis když to všechno je v té prezentaci)

Hustota zalidnění

Faktory ovlivňující hustotu zalidnění:

• Vzdálenost od pobřeží – většina u moře (kromě Evropy)
• Nadmořská výška – většina v nížinách (kromě severozápadu Jižní Ameriky)

Migrace

Dělení:

• Imigrace = přistěhovalectví
• Emigrace = vystěhovalectví

Uprchlík = člověk odcházející ze své země z obavy o svůj život

Migrant = člověk stěhující se z ekonomických důvodů

Důvody pro migraci: ekonomické, politické, ekologické, náboženské, válečné, ...

Migrace je buď vnitřní, nebo mezinárodní

Migrační saldo = rozdíl mezi počtem vystěhovalých a přistěhovalých

Sídlo

= Seskupení sídelních jednotek (domů), hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém území

Dělení podle soustředěnosti

• Soustředěná sídla – města, vesnice
• Rozptýlená sídla – samoty

Dělení podle trvalosti

• Travalá – města, vesnice
• Přechodná – iglú, jurta, týpí

Vznik sídel

První sídla vznikala v:

• Povodí řek Eufrat a Tigris (Mezopotámie), údolí Nilu (Egypt)
• Křižovatky dopravních cest
• Ložiska surovin (za průmyslové revoluce uhlí a železná ruda)

Hierarchie sídel

Jádra = hospodářsky nejdůležitější oblasti s největší koncentrací obyvatel

Periferie = okrajové oblasti, malá koncentrace obyvatel

Venkovská sídla

Typy:

• Liniové (ulicovka) = podél jedné ulice
• Návesní = kolem návsi

Města

Různá kritéria, u nás nejčastěji > 3 000 obyvatel

Další kritéria:

• Hustota obyvatelstva
• Zaměstnanost v sektorech hospodářství
• Vybavenost
• Charakter zástavby

Aglomerace = městský region – soustředění více měst

Konurbace = pás blízko ležících, postupně se spojujících, podobně velkých měst – mají samostatná jádra

Megalopolis = propojení velkých měst včetně jejich jader (např. BosWash – Boston-Washington, ChiPitts – Chicago-Pittsburgh, ...)

Sídla mají polyfunkční charakter

Čím větší je sídlo, tím více plní funkcí

Urbanizace

= Proces stěhování venkovského obyvatelstva do měst