Mechanické vlastnosti kapalin a plynů


Mechanické vlastnosti kapalin a plynů

Mechanické vlastnosti kapalin

  • Tekuté – nízká viskozita, nízké vnitřní tření

  • Těžko stlačitelné

  • Dělitelné

  • Tvar podle nádoby, objem se zachovává

Ideální kapalina je nestlačitelná a bez vnitřního tření

Mechanické vlastnosti plynů

  • Tekuté

  • Dobře stlačitelné, rozpínají se \to objem se nezachovává

  • Nemají vlastní tvar

Ideální plyn je dokonale stlačitelný

Tlak

= Vnější síla FF působící na plochu SS

p=FS  [p]=Pap = \frac{F}{S} \\~\\~ [p] = \text{Pa}

Pascalův zákon

Vnější síla působící na kapalinu v uzavřené nádobě vyvolá ve všech místech kapaliny stejný tlak.

F1S1=F2S2  F1F2=S1S2\frac{F_1}{S_1} = \frac{F_2}{S_2} \\~\\~ \frac{F_1}{F_2} = \frac{S_1}{S_2}

Využití: v hydraulických a pneumatických zařízeních

Hydrostatický tlak

Vyvolán hydrostatickou tlakovou silou, ta je dána součtem tíhových sil působící na jednotlivé vrstvy kapaliny

Fh=hρSgF_\text{h} = h \cdot \rho \cdot \text{S} \cdot g

FhF_\text{h} ... hydrostatická tlaková síla

ph=FhS  ph=hρgp_\text{h} = \frac{F_\text{h}}{S} \\~\\~ p_\text{h} = h \cdot \rho \cdot g

Hydrostatický paradox

Máme-li nádoby různého tvaru se stejným obsahem dna a stejné výšky kapaliny v nádobě, pak hydrostatická tlaková síla na dno je ve všech místech stejná, ale tíhová síla na kapaliny je různá.


Nádoba tvaru U

2 nemísící kapaliny: na rozhraní kapalin dochází k vyrovnání hydrostatických tlaků

ph1=ph2p_{\text{h}_1} = p_{\text{h}_2}

Archimédův zákon

Na těleso ponořené do kapaliny působí hydrostatická vztlaková síla. Její velikost se rovná tíze kapaliny stejného objemu, jako je objem ponořeného tělesa či jeho části.

Fvz=Fh2Fh1  Fvz=h2ρKSgh1ρKSg  Fvz=ρKgS(h2h1)  Fvz=ρKgShT  Fvz=ρKVTgF_\text{vz} = F_{\text{h}_2} - F_{\text{h}_1} \\~\\~ F_\text{vz} = h_2 \cdot \rho_\text{K} \cdot S \cdot g - h_1 \cdot \rho_\text{K} \cdot S \cdot g \\~\\~ F_\text{vz} = \rho_\text{K} \cdot g \cdot S \cdot (h_2 - h_1) \\~\\~ F_\text{vz} = \rho_\text{K} \cdot g \cdot S \cdot h_\text{T} \\~\\~ F_\text{vz} = \rho_\text{K} \cdot V_\text{T} \cdot g
Důsledky Archimédova zákona

Když těleso celé ponoříme do kapaliny může se stát, že:

  1. Těleso klesá ke dnu:

    FG>Fvz  VTρTg>VTρKg  ρT>ρKF_\text{G} > F_\text{vz} \\~\\~ V_\text{T} \cdot \rho_\text{T} \cdot g > V_\text{T} \cdot \rho_\text{K} \cdot g \\~\\~ \rho_\text{T} > \rho_\text{K}

    Po klesnutí ke dnu platí Fvz=0F_\text{vz} = 0

  2. Těleso se volně vznáší:

    FG=Fvz  ρT=ρKF_\text{G} = F_\text{vz} \\~\\~ \rho_\text{T} = \rho_\text{K}
  3. Těleso vypluje na vodní hladinu:

    FG<Fvz  ρT<ρKF_\text{G} < F_\text{vz} \\~\\~ \rho_\text{T} < \rho_\text{K}

    Po vyplutí na hladinu platí:

    FG=FvzF_\text{G} = {F_\text{vz}}'

    Fvz{F_\text{vz}}' působí jen na ponořenou část, působiště je v těžišti ponořené části

Hustoměr
ρKVpcˇ=ρTVT  ρKρT=VTVpcˇ  ρTρK=VpcˇVT\rho_\text{K} \cdot V_\text{pč} = \rho_\text{T} \cdot V_\text{T} \\~\\~ \frac{\rho_\text{K}}{\rho_\text{T}} = \frac{V_\text{T}}{V_\text{pč}} \\~\\~ \frac{\rho_\text{T}}{\rho_\text{K}} = \frac{V_\text{pč}}{V_\text{T}}

Proudění ideální tekutiny

Kontinuum = spojité prostředí – vytváří ho ideální kapalina/plyn

Objemový průtok – značka: QVQ_V

[QV]=m3s  QV=Vt  QV=Sst  QV=Sv  QV=konst.  Sv=konst.[Q_V] = \frac{\text{m}^3}{\text{s}} \\~\\~ Q_V = \frac{V}{t} \\~\\~ Q_V = \frac{S \cdot s}{t} \\~\\~ Q_V = S \cdot v \\~\\~ Q_V = \text{konst}. \\~\\~ S \cdot v = \text{konst}.

\to Zákon zachování hmotnosti pro proudící kapaliny = rovnice kontinuity = rovnice spojitosti toku

Vytékající kapalina (např. z hadice) koná vrh vodorovný

Zákon zachování mechanické energie

Bernoulliho rovnice:

Ek+Ep=Ec=konst.  ΔEp=W=Fs=pSs=pV  ΔEk=12mv2=12Vρv2  12Vρv2+pV=konst.  12ρv2+p=konst.E_\text{k} + E_\text{p} = E_\text{c} = \text{konst}. \\~\\~ \Delta E_\text{p} = W = F \cdot s = p \cdot S \cdot s = p \cdot V \\~\\~ \Delta E_\text{k} = \frac{1}{2}mv^2 = \frac{1}{2} \cdot V \cdot \rho \cdot v^2 \\~\\~ \frac{1}{2} \cdot V \cdot \rho \cdot v^2 + p \cdot V = \text{konst}. \\~\\~ \frac{1}{2} \cdot \rho \cdot v^2 + p = \text{konst}.

EpE_\text{p} ... potenciální energie tlaková


Reálná kapalina

Vlastnosti reálné kapaliny

  • Je trochu stlačitelná

  • vnitřní tření

  • Není dokonale tekutá

Proudění reálné kapaliny

Proudnice = myšlená čára, v každém jejím bodě je vektor rychlosti částice kapaliny tečnou (něco jako trajektorie u pevných těles)

Mezi částicemi kapaliny a zdmi trubice existuje tření \to existuje mezní vrstva, kde jsou částice kapaliny v klidu

Při proudění reálné kapaliny výška kapaliny v trubicích není stejná, klesá energie tlaková na úkor vnitřní energie kapaliny

Dělení
  1. Laminární:
    Vzniká při malých rychlostech
    Vrstvy kapaliny se po sobě pravidelně posouvají

  2. Turbulentní:
    Vzniká při velkých rychlostech
    Vlákna se rozpadají, přeplétají, víří a promíchávají

Obtékání těles reálnou tekutinou

Relativní pohyb tekutiny a pevného tělesa \to odporová síla

Při pohybu za tělesem dochází ke vzniku víru, klesá tlak, v důsledku vzniká odporová síla

Odporová síla závisí na:

  • Vzájemné rychlosti těles

  • Hustotě tekutiny

  • Ploše

  • Součinitel odporu – značka: CC

Fo=12CρSv2F_\text{o} = \frac{1}{2}C \rho S v^2

Nejmenší hodnotu CC má těleso aerodynamického tvaru (kapka)