Pravěká a starověká hudba

Pravěk

Hudba spjatá s primitivními kmeny

Vydávání zvuků, šelestů

Doprovází magické rituály, obřady, meditaci

Nástroje: klacky, kameny, zvířecí rohy, píšťaly, ...

Starověk

4. a 3. tisíceletí př. n. l.

Hudba se šíří v Mezopotámii, Egyptě, Číně, Indii

Hlavní hudební centra jsou Řecko a Řím

Nejvýznamnější kultura: Židovská => zpěv žalmů

Žalmy = křesťanské zpěvní texty obsažené ve Starém zákoně

Šofar = zahnutý zvířecí roh

Chasosrah = rovná kovová trubka

Antické Řecko

Hudba měla významné postavení, pěstován sólový i sborový zpěv

Hudební vyučování je součást výchovy

Hudba je soutěžní disciplínou na Olympijských hrách

Zpěv písní žalostných, milostných, nejdůlěžitější jsou písně k oslavě bohů = hymny

Zpěvně jsou přenášeny epické báje - Ilias a Odyssea, ...

Aulos = dechový dřevěný nástroj, doprovází zpěv

Kithara = předchůdce dnešní kytary

Vodní varhany = předchůdce dnešních varhan

Antický Řím

Hudba zní všude, i při pantomimě (předchůdce dnešního baletu), soubojích, ...

Úpadek Říma => úpadek hudby => hudebníci se stávají tuláky

Nejstarší dochovaná píseň - Seikilova píseň