České země a Rakouské císařství v 1. pol. 19. st.
2 panovníci:
-
František I. (II.):
1804: dědičné rakouské císařství
1806: vzdání se koruny SŘŘNNN
-
Ferdinand I. (V.) Dobrotivý:
Poslední korunovaný český král
Rakouské císařství
Habsburská monarchie
Rozmanitý státoprávní útvar – České a Uherské království, části území jiných států, drobná knížectví, vévodství, ...
Počátky národních hnutí oslabení vlády
Důraz na katolickou víru a německý jazyk a kulturu – cíl: vytvořit jednotný německý národ
Vídeňský kongres Rakousko se stává novou velmocí
Demografický růst
Metternichovský absolutismus
1815–1848: "doba předbřeznová"
Státní kancléř Klemens Metternich
1811: Všeobecný občanský zákoník
"V půli cesty" mezi konzervatismem a liberalismem
Hlavní problémy:
- Nedořešená poddanská otázka – "poddaný občan"
- Silná centrální moc
- Policejní dozor (včetně tajné policie) a armáda
- Cenzura
Ekonomická situace
1811: státní bankrot nová měna
Naturální peněžní směna
Rakouská národní banka – zlatý standard
Za celé období prudký, nerovnoměrný rozvoj – hlavně Rakousko a České země
Nová struktura – bankéři, finančníci, průmyslníci, dělníci
Průmyslová revoluce v českých zemích
1804: První pokusy zavedení strojů
Industrializace nejdříve v textilnictví, pak důlní průmysl hutnictví strojírenství
Prudká proměna krajiny
Agrární charakter hospodářství
Významní vynálezci a jejich vynálezy:
- Bratranci Veverkové – ruchadlo
- Jan Božek – parní automobil a parník
- Josef Ressel – lodní šroub
- Prokop Diviš – bleskosvod
Sociální situace v 1. pol. 19. st.
Romantismus
Lpění na tradicích odmítání starého
Rozmělňování vlivu šlechtického původu
Růst prestiže vzdělání
Národní uvědomění česká kultura
Nová střední vrstva – bohatí měšťané i sedláci
Nemajetní venkované – rozpad robotního systému industrializovaná města dělnictvo
Náboženská situace
Vliv římskokatolické církve na stát stále vysoký světská moc církve přešla na stát
Toleranční patent svoboda svědomí
Nové ideologie: nacionalismus, technooptimismus, ...
Školství 1. pol. 19. st.
Podpora technického a praktického vzdělávání
1805: povinná školní docházka
40. léta 19. st. – 95 % gramotnost
Triviální školy, hlavní školy, gymnázia a technické školy
Univerzity v Praze
České národní hnutí
= Proces utváření moderního českého národa
Konec 18. st. a 1. pol. 19. st.
3 fáze:
-
Obranná:
Josef Dobrovský, Václav Matěj Kramerius
Společnost nauk (dnes Akademie věd)
1818: Vlastenecké muzeum
Divadlo Bouda
-
Ofenzivní:
Josef Jungmann – národní identita na základě jazyka a kultury
Bernard Bolzano – české zemské vlastenectví = bohemismus
Důraz na slovanství panslavismus
Vyrovnání češtiny s dalšími jazyky
-
Vrcholná:
František Palacký – Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě
Historismus
Kulturní politické cíle
Okruh vzdělanců celonárodní hnutí
V důsledku urbanizace zvyšování podílu českého obyvatelstva i ve městech