Vrcholný středověk

Mongolové a jejich výboje

První zmínky až v 11. st.

Byli to kočovníci ve středoasijských stepích $\to$ skvělí lučištníci na koních

Od počátku 13. st. se během 3 generací stává 4. největší říší všech dob (od Černého moře po Korejský poloostrov)

Nejvýznamnější vládce: Temüdžin $\to$ roku 1206 získal titul Čingischán

Světovláda je založena na vůli Nebes $\to$ stát založen na bezpodmínečné autoritě

Reorganizace armády $\to$ přijetí jednotné mongolské identity

Vojenská společnost – dobyté území bylo pod správou vojenských velitelů

Expanze Mongolů

1215: Dobyt Peking

1223: Porážka Rurikovců na řece Kalce $\to$ podmanění ruských knížectví bývalé Kyjevské Rusi – platí obrovské poplatky, ty jsou shromažďovány v Moskvě

Úspěch ve vojenské strategii a šíření hrůzy

1227: Umírá Čingischán $\to$ rozdělení mezi syny – na západě Zlatá horda, ve středoasijských stepích přijetí islámu

1241: Bitva u Lehnice – poraženo spojené polské a moravské vojsko $\to$ tažení přes Moravu a Uhry zpět na východ

Na cca 100 let pax tartarica $\to$ obchodní a kulturní výměna, evropští cestovatelé – např. Marco Polo nebo Jan Marignola

Čína pod nadvládou Mongolů

Chubilaj vyhlásil 1272 vlastní dynastii Jüan

Stát vnímán jako osobní majetek vládce či dynastie $\to$ úpadek konfuciánských tradic

Rozkvět umění, literatury, divadla

Gotika

12. – 16. st. (úžeji 13. – 14. st.)

Název podle kmene Gótů, byl zaveden až humanistickými mysliteli – snaha poukázat na jeho údajnou primitivnost a barbarství

Původ ve Francii

Rozvoj v západní a střední Evropě

Gotická církevní architektura

Sebevědomí katolické církve rostlo $\to$ projev v architektuře – snaha jít do nebeských výšin

Lomený oblouk (vypadá jako modlení se), žebrová klenba

Uplatnění cihly (= "umělý kámen") a skla

Opěrný systém – žebroví, využití matematiky (výpočet rozložení váhy)

Katedrála = původně hlavní chrám arcibiskupství/biskupství; dnes velké vícelodní gotické chrámy s ochozem a věncem kaplí

Roseta = kruhovité okno nad vstupním portálem

Gotická světská architektura

Sídla 2. stavu (= panovníků a šlechty) = hrady – nejčastěji na kopci nebo v rovině, obehnány vodním příkopem = defensivní prvky

Obydlí 3. stavu (= vesničanů) – nejčastěji dřevo

Domy 4. stavu (= měšťanstva) – zprvu dřevo, později kámen

"Nebytové" stavby = mosty, hradby – taktéž nejdříve dřevěné (u hradeb tzv. palisáda), později kamenné

Příklady: hrad Hohenzollern, Německo; pevnost Guaita, San Marino; The Tower, Londýn

Stoletá válka

Zápis: viz Edisco

Vývoje Turků v Evropě

Původ Turků a Seldžucká říše

Původ ve Střední Asii

Od 10. st. islám

Náčelník Seldžuk: expanze na Blízký východ $\to$ Seldžučtí Turci – sídlo Rum

Pastevci ovcí a tkalci koberců

Ve 13. st. podlehli Mongolům

Osmanská říše

V 13. – 14. st. stojí Osman v čele Osmanského emirátu, osamostatňuje se

Nedědičnost půdy $\to$ nutnost rychlé expanze, nutnost prokazovat služby sultánovi

Janičáři – pohraniční vojáci, rekrutovali se ze zajatých mladých mužů

Expanze do Evropy $\to$ přesídlení do Adrianopole

1389 – bitva na Kosově poli – srbský car Lazar Hrebeljanovic $\times$ sultán Murad I. $\to$ výhra Osmanů, konec samostatnosti jihoslovanských národů

Pád Byzance

1396 – křížová výprava Zikmunda Lucemburského – porážka u Nikopole

Obléhání Konstantinopole $\to$ orientace na východ – Turci poraženi u Ankary

1443 – neúspěšná křížová výprava Jana Hunyadiho

1453 – Mehmed II. dobyl Konstantinopol $\to$ nové sídlo (na Istanbul se přejmenovala až ve 20. st. – častá chyba, kterou udělal i Hennhofer)

Důsledky

Přerušení obchodních stezek do Orientu $\to$ objev Ameriky

Vysoké daně pro zbývající křesťany

Přesun východních křesťanů do Moskvy