Fonetika a fonologie


Fonetika a fonologie

= Nauka o zvukové stránce jazyka

Fonetika = nauka o zvukové stránce jazyka

Základní jednotkou fonetiky je hláska

Fonologie = čistě lingvistická disciplína o zvukové stránce jazyka

Základní jednotkou fonologie je foném

Ortofonie = disciplína, která se zabývá správným tvořením hlásek

Ortoepie = disciplína, která se zabývá spisovnou výslovností

Fonetický přepis = záznam mluvené podoby jazyka

Hláska = to, co vyslovuji, písmeno = to, co píši

Slabika = nejmenší zvuková jednotka, která nese význam


Hlásky

30 hlásek – 5 samohlásek (vokály) a 25 souhlásek (konsonanty)

Samohlásky se při výslovnosti projevují jako tóny

Souhlásky se při výslovnosti projevují jako šumy

Vokalický trojúhelník – dělení samohlásek podle výslovnosti – z hlediska vertikálního na vysoké, středové a nízké a z hlediska horizontálního na přední, střední a zadní

Souhlásky se dělení na znělé a neznělé, většinou tvoří páry, některé souhlásky jsou nepárové (j, r, l, m, n, ň)

Slabikotvorné souhlásky (r, l, m) mohou tvořit slabiky bez samohlásek

Spodoba znělosti = změna znělosti souhlásky, k níž dojde, stojí-li vedle sebe neznělá a znělá souhláska (N+ZZN + Z \to Z)

Neutralizace znělosti = ztráta znělosti na konci slova před pauzou

Přízvuk (= akcent)

V češtině je přízvuk vždy na první slabice