Klasicismus

Klasicismus

= Umělecký směr, který vznikl ve Francii a šířil se v 17. – 18. st.

Racionalismus (René Descartes, ...), absolutismus (vláda Bourbonů ve Francii)

V 18. st. přijal klasicismus myšlenky osvícenské filozofie usilující o humanizaci společnosti

Osvícenský klasicismus sehrál v některých zemích důležitou roli až do 19. st.

Zdůraznění rozumu, i umění má mít pevný řád – přesné, racionální předpisy

Antika je opět brána jako vzor a norma

Žánry se dělí na vysoké a nízké

Vysoké žánry

  • Lyrika – óda
  • Epika – epos
  • Drama – tragédie

Klasicistní tragédie musela dodržovat tzv. trojí jednotu, byla veršovaná, psána tzv. alexandrinem (= 12- až 13slabičný verš)

Nízké žánry

  • Lyrika – bajka
  • Epika – satira
  • Drama – komedie

Autoři vysoké literatury

Pierre Corneille

Znal se s Molièrem

Dílo

  • Cid:
    Tragikomedie – nedodržuje jednotu času

    Děj: Don Rodrigo Cid hájí čest svého otce, v souboji porazí dona Goméze, otce milované Ximeny; Ximena žádá smrt svého milého

    Hra končí šťastně, Ximena si bere Dona Rodriga

    Don Rodrigo i Ximena jsou silné postavy, stojí před rozhodnutím mezi láskou a povinností

    Dílo bylo ostře kritizováno

    Děj se odehrává ve Španělsku v 11. st.

Jean Racine

Také se znal s Molièrem

Byl nesmírně vzdělaný

Dílo

  • Faidra:
    Tragédie, dodržuje jednotu místa, času a děje

    Inspiroval se Publiem Ovidiem Nasem, zejména básnickou sbírkou Proměny

    Žena Faidra je 2. manželkou krále Thésea, v době jeho nepřítomnosti Faidra vzplane láskou ke svému nemanželskému synovi Hippolytovi, namluví mu, že Théseus je mrtev

    Faidra podlehne našeptávání své komorné Oinony, po návratu Thésea mu Oinona řekne, že Faidru svedl Hippolytos

    Théseus je rozhořčen, Hippolytos je rozdupán stádem koní

    Faidra se z výčitků svědomí přizná ke svému zločinu, otráví se, král Théseus zůstává sám

    Konflikt: láska, cit, vášeň ×\times rozum, svědomí

Autoři nízké literatury

Molière / Jean-Baptiste Poquelin

Molière je pseudonym

Zakládá Skvělé divadlo

Zadlužil se, skončil ve vězení

Po propuštění se stal členem kočovné divadelní společnosti

Svou komedií Tartufffe popudil představitele královské moci i církve

Umírá na jevišti při hře Zdravý nemocný

Napsal 33 divadelních her

Inspiroval se tradicí středověkého lidového divadla – psal frašky, veselohry, charakterové a zápletkové komedie, comedia dell'arte

Nedodržuje trojí jednotu

Do jeho komedií vstupují i prvky tragické

Jeho hry obsahují otázky mravnosti, pokrytectví, přetvářky

Konflikt: lidské chyby ×\times mravnost, rozum, ...

Vytváří obecné typy postav

Obsahuje archaismy, neologismy, vulgarismy, hovorová slova

Komedie:

  • Lakomec
  • Tartufffe
  • Misantrop
  • Zdravý nemocný
  • Lékařem proti své vůli
  • Škola mužů škola žen
Dílo

  • Lakomec:
    Vychází z Komedie o hrnci – autorem byl Plautus

    Druh: drama, má 5 jednání

    Žánr: charakterová komedie

    Forma: divadelní hra

    Postavy: Harpagon, jeho děti Kleant a Eliška, Valér, Mariana, Kleantův sluha Čipera, Frosina, vdovec Anselm (otec Valéra a Mariany), vdova

    Molière dodržel jednotu místa, času a děje

    Děj: Harpagon je lakomec, zlidšťuje peníze a chová k nim lásku. Chce se oženit s Marianou. Marianu ale miluje Kleant. Navíc se spolu milují Eliška a Valér. Harpagon chce Elišku provdat za Anselma a Kleanta oženit s vdovou. Postupně se dozvídáme, že Anselm je otec Valéra a Mariany. Sluha Čipera ukradne Harpagonovi jeho poklad, Harpagon zešílí, ale poklad mu je navrácen. Po navrácení už nebrání svým dětem, aby si vzaly osoby, které milují (Eliška Valéra a Kleant Marianu).

Jean de La Fontaine

Dílo

  • Bajky:
    = Soubor bajek o 12 knihách

    Otevřeně kritizuje úpadek francouzské společnosti, hloupost, úpadek morálky

    Neklade důraz pouze na pointu (= morální ponaučení), ale i na děj, příběh