Antické řecké písemnictví

Antika

2. Attické období

5. – 4. st. př. n. l.

Athény se staly kulturním centrem Řecka

Největší kulturní rozvoj Athén za Perikla

Rozvoj dramatu ⇒\Rightarrow komedie, tragédie

Tragédie vznikla z dithyrambů = sborových zpěvů na počest boha Dionýsa (latinsky Bacchus)

Účastníci bakchanálií (= oslav Dionýsa) byli převlečeni za tzv. satyry (= přírodní démony s kozlím tělem) ⇒\Rightarrow 1 herec

Aischylos zavádí dialog, Sofoklés zavádí třetího herce

Autoři čerpali námět z řecké mytologie nebo historie

Základem každé tragédie je konflikt – lidé proti bohům nebo osudu
V Antigoně stojí proti sobě svědomí a státní moc

Tragédie

  • Aischylos
    Napsal kolem 80 tragédií, zavádí dialog
    Skládal trilogie (vina – trest – smír), čerpá z mytologie
    Tragédie Oresteia – inspirována mýtem o královi Agamemnonovi a jeho synu Orestovi, který pomstí vraždu svého otce zabitím své matky
    Další tragédie: Sedm proti Thébám, Spoutaný Prometheus

  • Sofoklés
    Napsal asi 100 tragédií, čerpal z řecké mytologie
    Tragédie: Král Oidipus, Antigona – odehrávají se ve městě Théby
    Ve svých hrách potlačil význam bohů, líčí silné osobnosti, které chtějí marně prosadit svou vůli = ideální hrdinové

  • Euripidés
    Nezobrazoval ideální hrdiny, psychologicky je vykreslil, hlavní hrdinové bývají ženy
    Tragédie: Trójanky, Médeia, Elektra
    Deus ex machina („bůh koná“) = děj začíná šťastně, zásahem bohů se obrátí v tragédii

Komedie

  • Aristofanés
    Nejen humor, ale i ironie, satira, parodie
    Komedie: Žáby, Jezdci, Mír

Dějepisectví

  • Hérodotos
    „Otec dějepisu“ – napsal spis Dějiny

  • Thúkydidés
    Napsal dílo Dějiny peloponéské, věnoval se studiu historických pramenů

Řečnictví

  • Isokratés
  • Démosthenés
    Vedl útočné řeči proti Filipovi Makedonskému – „filipiky“
  • Aristotelés
    Díla: Umění řečnické, Poetika (1. díl: o poezii a tragédii, 2. díl: o komedii a teorii katarze, nedochoval se)
    V Poetice popsal kompozici dramatu – expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
    Přichází s teorií 3 jednot – jednota místa (1 místo), času (24 hodin) a děje (pouze hlavní dějová linie)

Král Oidipus

Konflikt: Oidipus ×× Věštba/minulost

V úvodu se Kreón v delfské věštírně dozvídá, že za mor v Thébách může vrah předchozího krále Laia
Věštec Teiresias Oidipovi říká, že je vrahem on
Oidipus se postupně od korintského pastýře, Kreóna, Iokasté (své matky a manželky), ... dozvídá svou minulost – po narození mu byly probodnuty nohy a byl vyhnán z města, pastýř se nad ním slitoval a byl vychován v Korintu králem Polybem
Oidipus nevědomě zabil svého otce Laia, vyřešil hádanku Sfingy, vzal si svou matku Iokasté a stal se thébským králem – věštba se vyplnila
Závěr: Smrt Iokasté, Oidipus se oslepí a opouští Théby

Antigona

Konflikt: Antigona ×× král Kreón (autorita)

Úvod: Bratři Antigony Polyneikés a Eteoklés umírají ve válce Sedmi proti Thébám
Eteoklés stál na straně Théb ⇒\Rightarrow je pohřben, Polyneikés zradil Théby, na rozkaz krále Kreóna zůstává nepohřben
Antigona je morálně silná, navzdory hrozícímu trestu smrti pohřbíhá Polyneika
Kreón Antigonu nechává uvěznit, ještě předtím jí její sestra Isména radí, aby nevzdorovala
Syn Kreóna Haimón a Antigona se milují, Haimón naléhá na Kreóna, aby Antigonu pustil
Teiresias varuje Kreóna, že pokud neosvobodí Antigonu, stanou se zlé věci
Závěr: Antigona se zabije, Haimón a Kreónova maželka Elektra se také zabijí ⇒\Rightarrow Kreón zůstává sám a přeje si zemřít – věštba Teiresia se naplnila