Genetika
Dědičnost kvantitativních znaků
Vlastnosti:
-
Polygenní:
Více genů malého účinku
-
Multifaktoriální:
Genetické a negenetické faktory
-
Kvantitativní:
Znaky často měřitelné
Polygenní dědičnost
Výsledný fenotyp je spolu se souhrou účinku několika genů modifikován vlivy vnějšího prostředí
Geny se nemusí nacházet na jednom chromozomu
Modely polygenní dědičnosti využívají statistické metody
Znak se manifestuje v kontinuálním rozptylu hodnot (normální rozdělení Gaussova křivka)
Shodný genotyp nemusí podmiňovat shodný fenotypový projev
Dělení alel:
- Aktivní – ovlivňuje fenotypovou hodnotu znaku
- Neutrální – podílí se na vytvoření znaku
Minor-geny (100 a více)
Platí pravidla monohybridismu
Aditivita (kumulace) účinku alel
Heritabilita
Veličina: dědivost ()
– genetický rozptyl
– fenotypový rozptyl
Prostředí se vůbec nepodílí na fenotypu, vlastnost je 100% dědičná
Fenotyp je dán pouze prostředím, vlastnost není vůbec dědičná
Např. u výšky , u hmotnosti , u inteligence
Barva kůže a očí jsou kvalitativní znaky ()
Dojivost skotu má , hmotnost vajec slepic , počet mláďat ve vrhu prasat ()
Polygenně dědičné vady a choroby
Vady a choroby s nízkou četností (< 1 %) (tzv. VVV = vrozené vývojové vady):
- Rozštěpy obličeje nebo nervové trubice
- Srdeční vady
- Nesprávný vývin kyčelních kloubů
- Zúžení jícnu (stenóza pyloru)
Vady se střední četností (1–5 %):
- Schizofrenie
- Maniodepresivita
- Slabomyslnost
Vady s vysokou četností (> 5 %):
- Hypertenze (vysoký krevní tlak)
- Diabetes mellitus II (cukrovka druhého typu)
- Poruchy imunity (alergie – astma, atopie)
Genetické poradenství
V rodinách, kde je vysoká přítomnost určitého znaku, ale dědičnost neodpovídá Mendelovým pravidlům, je podezření na polygenní genetickou podstatu
Polygenní dědičnost – nedědí se choroba, pouze předpoklad pro její manifestaci = dispozice
Druhy populací
-
Alogamická populace:
Gonochoristé či hermafrodité s neschopností samooplození
Jedinec vzniká splynutím 2 gamet pocházejících od různých jedinců
Zvláštním případem je populace panmiktická = rozsáhlá populace, která má ničím neomezenou možnost vzájemného křížení
-
Panmiktická populace:
Panmixie = ničím neomezená možnost vzájemného křížení kteréhokoli jedince s kterýmkoli dalším členem populace
Každá samčí gameta má stejnou pravděpodobnost setkání s kteroukoli samičí gametou
Genofond je stabilní
Populace je v genetické rovnováze
Hardyho-Weinbergův zákon
Platí pro genofond panmiktické populace
... četnost dominantní alely určitého genu v genofondu populace
... četnost recesivní alely
Musí platit:
Pravděpodobnost setkání dvou dominatních alel (vznik dominantního homozygota) je
Pravděpodobnost setkání dvou recesivních alel (vznik recesivního homozygota) je
Pravděpodobnost setkání dominantní a recesivní alely (vznik heterozygota) je
Hardyho-Weinbergův zákon:
Příklady H-W zákona:
-
Cystická fibróza:
Autozomální recesivní choroba
Frekvence nemoci v populaci je 1 : 2 500
-
Albinismus:
Autozomální recesivní choroba
Frekvence nemoci v populaci je 1 : 20 000
Vlivy působící na genofond populace
-
Mutace:
Vznik zcela nových alel, změna dominantní alely na recesivní a naopak
Četnost velmi nízká
Změny se během jedné generace téměř neprojevují
-
Selekce:
Pokud alela svého nositele zvýhodňuje, bude její frekvence postupně stoupat pozitivní selekce
Nevýhodné alely postupně ubývají negativní selekce
Dominantní mizí rychle; recesivní pomalu, zcela nevymizí nikdy
Podstata Darwinova přírodního výběru
Zvýhodnění či znevýhodnění určitého genotypu charakterizuje fitness () = reprodukční způsobilost genotypu (= podíl vyprodukovaných potomků jedním genotypem ve srovnání s jiným = pravděpodobnost, že fenotyp přežije a zanechá za sebou potomky je mírou jeho fitness)
"nejplodnější" genotyp
-
Migrace:
Obohacení či ochuzení o alely
Vytváření izolovaných populací – populační izoláty
Efekt zakladatele – do dalších generací předal relativně vzácnou alelu
-
Genetický drift:
Náhodný posun ve frekvenci alel v rámci genofondu
Uplatnění v malé populaci neplatí H.-W. zákon
Inbreeding = příbuzenské křížení
Disperzivní proces – změny jsou kumulativní – může dojít k fixaci jedné a vymizení druhé alely