Říše: Prvoci

Jednobuněčné organismy – buňka vykonává všechny životní funkce

Živočišný typ buňky, ale nejsou živočichové – samostatná říše

Kosmopolitní organismy – ve sladké vodě, v moři, půdě, mechu, uvnitř těl organismů (parazité)

Mikroorganismy – velikost max. do $2 \space \text{mm}$ v naší fauně

Tvar je rozmanitý, tělo většinou nesouměrné

Stavba těla

Na povrchu je plazmatická membrána nebo pelikula (tužší, určuje tvar těla)

Uvnitř je cytoplazma – dělíme na ektoplazmu (zevní, pevnější, homogennější) a endoplazmu (vnitřní, řidší, zrníčková struktura, obsahuje organely)

Jádro – pro život nezbytné, je většinou jedno, někdy více

Schizogonie = schopnost v určitém okamžiku namnožit velké množství jader

Organely ochranné

• Pelikula

• Pružná membrána

• Pancíře s trny a výběžky

• Schránky chitinové, vápenaté, nebo z $\text{SiO}_2$

• Cysty:

  Tvoří se v nepříznivých podmínkách

  Encystace = proces vytvoření obranné cysty

Organely oporné

• Axostyl – fibrilární tyčinka procházející tělem

• Vlákna uvnitř plazmy

Organely trávicí

• Osmotrofní výživa – příjem potravy celým povrchem těla (např. parazitičtí prvoci)

• Autotrofní výživa – chloroplasty se 3 membránami (např. rostlinní bičíkovci)

• Potravní vakuola (např. kořenonožci)

• Buněčná ústa = cytostom $\to$ buněčný hltan = cytopharynx $\to$ potravní vakuola $\to$ buněčná řiť = cytopyge (např. nálevníci)

Cyklóza = dráha potravní vakuoly po těle

Fagocytóza = oblévání panožkami

Organely pohybové

• Panožky = pseudopodie $\to$ měňavkový/améboidní pohyb (např. kořenonožci, někteří výtrusovci)

• Bičíky = flagella – fungují jako šroub, počet je různý (1 i více), rychlost větší než u panožek (např. bičíkovci)

• Vlnivá/Undulující membrána – bičík je s buňkou spojen jemnou blankou (např. trypanozómy)

• Brvy = cilie – krátké, velký počet, stavba podobná bičíku, uspořádání může být rovnoměrné i nerovnoměrné

Organely vylučovací a osmoregulační

• Pulsující/Kontraktilní/Stažitelná vakuola – odstraňuje přebytečnou vodu a zplodiny metabolismu – typická pro sladkovodní prvoky

Organely smyslové

• Hmatové – brvy, bičík

• Světločivná skrvna = stigma – vnímání světla

• Vnímání polohy – drobné inkluze tlačí na okolní plazmu

Pro dýchání nejsou specifické organely – dýchání probíhá celým povrchem těla

Rozmnožování

Nepohlavní

Dělení buňky – nejčastěji mitotické dělení jádra

• Dělení příčné (např. nálevníci)

• Dělení podélné (např. bičíkovci)

• Pučení (někteří nálevníci)

• Schizogonie = mnohonásobné dělení jádra, z jedné mateřské buňky se rozdělí mnoho buněk dceřinných (např. výtrusovci)

• Sporogonie = po vzniku zygoty se opakovaným dělením vytváří spory, mnohonásobným dělením sporozoity (např. krvinkovky)

Pohlavní

• Kopulace = gamogonie – buňka prvoka se chová jako gameta $\to$ splynutí 2 gamet $\to$ zygota $\to$ meióza (např. bičíkovci, výtrusovci, kořenonožci)

• Konjugace – splývání 2 funkčně specializovaných jader, dočasné spojení dělením (např. nálevníci)

Metageneze = střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování

Encystace = klidové stádium, prvok kolem sebe vytvoří cystu

Systém

Kmeny: Bičíkovci, kořenonožci, paprskovci, výtrusovci, hlenky, nádorovky, nálevníci, krásnoočka, obrněnky

Kmen: Bičíkovci

Nejpůvodnější skupina prvoků, vyvinuly se z nich řasy i ostatní druhy prvoků

Znaky: Obvykle vřetenovitý tvar těla, 1 nebo více bičíků, rozmnožování podélným dělením

Buď parazitičtí, nebo žijí v koloniích

Neobsahují chlorofyl

• trubénky:

  Žijí volně nebo v koloniích

  • trubénka Haeckelova:

    Připomíná buňku hub

• bičivky:

  Mají 1–2 bičíky

  Typická je undulující membrána

  • trypanosoma spavičná:

    Přenáší ji bodalka tse-tse

    Způsobuje spavou nemoc

• bičenky:

  • bičenka poševní:

    Způsobuje trichomonózu – u žen se projevuje zánětem močových cest a hnisavým výtokem z pochvy ($\to$ neplodnost)

    Přenos pohlavním stykem

  • lamblie střevní:

    Napadá buňky tenkého střeva

    Způsobuje horečky, průjmy, šíří se cystami ve stolici

    Přenos vodou

Kmen: Kořenonožci

Mají proměnlivý tvar těla, to jim umožňují panožky (pseudopodie)

Pomocí panožek se pohybují (měňavkový pohyb), fagocytózou přijímají potravu

Některé druhy tvoří schránky

• Měňavky (Amoeba):

  • měňavka velká:

    Náš největší prvok

    Žije v detritu (= dno) stojatých vod

  • měňavka zemní:

    Žije v mechu

  • měňavka úplavičná:

    Patří mezi parazitické prvoky

    Napadá střevní stěnu $\to$ těžké, až krvavé průjmy $\to$ smrt

  • měňavka zubní:

    Žije na zubech, není patogenní

    Komenzalismus = symbióza, která je pro jeden organismus výhodná, a druhému organismu nijak nevadí

• Krytenky:

  Sladkovodní, mají chitinovou schránku

  • rozlitka hruškovitá

  • štítovka obecná

• Dírkonožci:

  Podíleli se na vzniku ropy

  Mají vápencovou schránku

Kmen: Výtrusovci

Jsou to endoparazité – buď v dutinách těl, nebo uvnitř buněk

Apikální komplex organel – umožňuje proniknout do buněk hostitele

• Hromadinky:

  • hromadinka žížalí

• Kokcidie:

  • kokcidie jaterní:

    Způsobuje kokcidiózu králíků a zajíců – nafouknutí, průjmy, z očí vytéká hnis

  • Toxoplazma gondii:

    Konečným hostitelem jsou kočky, parazituje na bílých krvinkách

    Je přenosná na člověka, je nebezpečná pro těhotné ženy (poškodí plod)

• Krvinkovky:

  Napadají červené krvinky a jaterní buňky, v nichž se množí schizogonií

  Přenašeč: komár Anopheles

  Způsobuje malárii – záchvaty zimnice a vysoké horečky, $40 \%$ úmrtnost

  • zimnička čtvrtodenní – čtyřdenní cykly horeček

  • zimnička třetidenní – třídenní cykly horeček

  • zimnička tropická – neustálé horečky

Kmen: Paprskovci

Schránka z chitinu nebo z $\text{SiO}_2$

• Mřížovci:

  Žijí v planktonu teplých moří v symbióze s jednobuněčnými řasami

  Po odumření vytvářejí radioláriové bahno, které se používá jako brusivo

• Slunivky:

  Žijí ve sladkovodních rašeliništích

  Mají paprskovité tenké panožky

Kmen: Nálevníci

Sladkovodní prvoci

Jsou nejdokonaleji vyvinutí, mají nejsložitější stavbu

Mají brvy a pelikulu

Trichocysty = tyčinkovité útvary v ektoplazmě, při podráždění se vymrští, mění se ve vlákna vnikající do těla kořisti a ochromují ji

Kontraktilní vakuoly

2 jádra: Mikronukleus (vegetativní funkce) a makronukleus (nese genetickou informaci)

Rozmnožují se konjugací – vytvoří mezi sebou konjugační kanál $\to$ makronukleus zanikne $\to$ proběhne meiotické dělení mikronukleu $\to$ některá mikronuklea zaniknou a zbudou 2 $\to$ každému zbude jedno haploidní jádro své a jedno cizí $\to$ buňky se oddělí, vzniká 8 nových buněk ze 2 původních

• Trepka velká:

  Žije v organicky znečištěných vodách

  Je velká (až $2 \space \text{mm}$)

• Bachořec:

  Symbiotičtí prvoci, žijí např. v bachoru (žaludku) krávy, pomáhají trávit celulózu

• Mrskavka

• Slávinka obecná

Kmen: Hlenky

Rostou na vlhkých, stinných lesních půdách

Kdysi řazeny mezi houby, nevytváří podhoubí

Saprofyté, někdy parazité

Mají 1 buňku s obrovským množstvím jader $\to$ tvoří pohyblivé, slizovité plazmodium

Plazmodium praskne $\to$ výtrusy schopné pohybu (bičíkovitého, nebo měňavkovitého) $\to$ 2 splynou

• Pýchavička vlčí mléko

Kmen: Nádorovky

Kdysi řazeny mezi houby

Vytváří plazmodia (stejně jako hlenky)

Parazité rostlin nebo hub, žijí uvnitř buněk hostitele

• Nádorovka kapustová:

  Parazituje na kořenech brukvovitých rostlin $\to$ rostlina uhyne

Kmen: Obrněnky

Dříve řazeny mezi hnědé řasy, mají chlorofyl a + c

Vodní prvoci, jsou součástí planktonu chladných moří

Vytváří pevné schránky

Některé vylučují toxiny $\to$ při jejich přemnožení je voda toxická

Mixotrofie

• Svítilka:

  Bioluminescence = světélkování

Kmen: Krásnoočka

Mají chloroplasty, chlorofyl a + b (získaly ho endosymbiózou)

Jsou hlavně sladkovodní, podílejí se na samočištění vod

Bičíky, stigma, na povrchu pelikula

Rozmnožování podélným dělením

• Krásnoočko zelené

• Krásnoočko štíhlé

• Krásnoočko krvavé

Význam prvoků

1. Potravní řetězec ve vodním prostředí:

   Plankton – ve vodě

   Edafon – v půdě

   Bentos – na dně vod

   Samočištění vody

2. Symbiotické vztahy:

   Přežvýkavci, termiti

   Mutualismus = soužití prospěšné pro oba organismy

   Komenzálismus = soužití prospěšné pro jeden organismus a neovlivňující druhý organismus

   Protokooperace = nezávazná, vzájemně prospěšná spoulpráce dvou organismů

3. Vážná onemocnění člověka i zvířat:

   Malárie, toxoplazmóza, ...

4. Užití jako modelového druhu ve výzkumu

5. Tvorba hornin ze schránek