Říše: Houby (Fungi)

= Eukaryotní organismy, mají buněčnou stěnu z chitinu, zásobní látka je glykogen, buňky nemají plastidy, mohou být jednobuněčné nebo mnohobuněčné

Oddělení

  • Chytridiomycety

  • Mikrosporidie

  • Zygomycety

  • Vřeckovýtrusé

  • Stopkovýtrusé

Oddělení: Chytridiomycota

= Vodní plísně

  • Rakovinovec bramborový:

    Tvoří nádorovitý útvar na paprikách, bramborách, ...

  • Lahvičkovka (Olpidium brassicae):

    brassicae = napadá brukvovité (zelí, ...)

Oddělení: Mikrosporidie

Jednobuněčné

  • Hmyzomorka bourcová

  • Hmyzomorka včelí:

    Ucpe dýchací cesty včely, pak napadá další včely – "včelí mor"

Oddělení: Zygomycety

= Plísně spájivé

Hyf = houbové vlákno

Mycelium = podhoubí (tvořeno hyfy)

Sporangiofor = nosič

Sporangie = výtrusnice

Nepohlavní rozmnožování: Spory vypadnou ze sporangie a vznikají nové houby

Pohlavní rozmnožování: Ze zygospory vznikne sporangie, pak probíhá to samé, jako u nepohlavního rozmnožování, ale obmění se DNA

  • Plíseň hlavičková:

    Nejčastější plíseň (např. na chlebu)

    Není parazit – pouze saprofyt/rozkladač (živí se odumřelou částí)

  • Entomopthora muscae:

    Je parazit, napadá hmyz

  • Absidia:

    Napadá tkáně, způsobuje mykózy (choroby z hub)

Oddělení: Vřeckovýtrusé (Ascomycota)

Jednobuněčné i mnohobuněčné houby

Ze všech oddělení hub je jich nejvíc

V přehrádce mezi buňkami mají jednoduchý pór

Vytvářejí výtrusnice, které mají kyjovitý tvar (vřecko = ascus)

Lišejníky mají část rostlinnou a část houbovou, část houbovou tvoří tyto houby

Fragmentace = rozpad stélky, nepohlavní způsob rozmnožování (po rozpadu roste dál)

Plazmogamie – z původních 2 haploidních jader vznikají diploidní spory (meiotické dělení)

Vlákna jsou ++ nebo −-

Karyogamie

  • kropidlák (Aspergillus):

    Patří mezi nejjedovatější houby na světě

    Aflatoxiny = jedy s obrovskými karcinogenními účinky na buňky

    • Aspergillus flavus:

      Nejznámější – napadá chleba, ovoce, arašídy, ...

    • kropidlák černý (Aspergillus niger):

      Využívá se v biotechnologických procesech

  • štětičkovec (Penicillium notatum):

    V roce 1928 byl Alexandrem Flemingem objeven penicilin

  • lanýž (Tuber):

    Je drahý

  • padlí (Erysiphales)

  • Monilia:

    Způsobuje moniliózu (shnilá jablka, švestky, ...)

  • ucháč (Gyromitra):

    Je přísně jedovatý

  • smrž (Morchella):

    Je vynikající

  • Trichophyton:

    Způsobuje mykózy

  • paličkovice nachová:

    Je prudce jedovatá

    Parazituje na obilovinách, místo zrna se vytvoří tvrdý útvar – sklerocium

  • kvasinky:

    • kvasinka pivní:

      Je jednobuněčná, živí se cukry, rozmnožuje se pučením

      Zkvašuje cukr na oxid uhličitý a alkohol

    • Candida:

      Způsobuje candidózu

Oddělení: Stopkovýtrusé (Basidiomycota)

Mnohobuněčné mycelium

Pór mezi buňkami je ztloustlý, složitý

Basidie = stopka

Na basidii jsou 4 výtrusy

Části plodnice: útržky plachetky, klobouk, třeň, hymenium (výtrusorodé pletivo), pochva (zbytek plachetky)

Splynutím hyfy ++ a hyfy −- vzniká haploidní dikaryofáze (2jaderné buňky), z ní vznikají diploidní buňky (plazmogamie), karyogamií vznikají meiospory

Rouško může být lupenaté, nebo ostnité

Plektenchym, pseudoparenchym

  • prašná sněť kukuřičná

  • mazlavá sněť pšeničná

  • rez travní obilná

  • ucho Jidášovo

  • dřevomorka domácí

  • troudnatec kopytovitý

  • kuřátka přímá

  • bedla vysoká

  • muchomůrka růžovka

  • muchomůrka červená

  • muchomůrka zelená

  • muchomůrka jarní:

    Jedovatá

  • holubinka namodralá

  • pečárka (žampion)

  • václavka obecná:

    Parazitická houba, je jedovatá

Mykorhiza = symbióza vyšší rostliny s houbou (rostlina poskytuje škrob, houba vodu se solí)

  • hřib smrkový

  • hřib satan:

    Je velmi vzácný a jedovatý

  • hřib žlutomasý

  • hřib žlučník

  • hřib dubový

  • pýchavka obrovská (vatovec)

  • pestřec:

    Prudce jedovatý