Stonek


Rostlina

Vegetativní rostlinné orgány

Stonek (kaulom, stem)

Prýt = nadzemní část rostliny

Obvykle článkovaný, nese listy, pupeny, reprodukční orgány

Velký hospodářský význam

Funkce stonku: mechanická ("drží" rostlinu), vodivá (propojení listů a kořenů), asimilační (= schopnost fotosyntetizovat; hlavně u bylin), zásobní (např. kaktus je schopný ukládat obrovské množství vody)

Celý název fotosyntézy je fotosyntetická asimilace oxidu uhličitého

2 střídající se části:

  1. Uzliny = nody:
    Mají meristém, může v nich dojít k dělení
  2. Články = internody:
    Trvalá pletiva, mají prodlužovací funkci

Dělení stonků:

  • Hypokotyl = podděložní článek stonku

  • Epikotyl = nadděložní článek stonku

  • Byliny:
    Stonek nikdy nedřevnatí
    Jednoděložné rostliny budou vždy byliny (mají neuspořádané cévní svazky)

    • Lodyha (caulis) – stonek s listy, odumírá po roce
    • Stvol (scapus) – bezlistý, zakončen zpravidla květem
    • Stéblo (culmus) – dutý, výrazně článkovaný, kolénkatý
  • Dřeviny:
    Vnitřní pletiva jsou zdřevnatělá
    Bočné = kolaterální cévní svazky
    Mají kambium, které dovnitř tvoří dřevo a ven tvoří lýko

    • Kmen (strom/arbor) – nevětvený, spojuje kořeny s korunou
    • Keř (frutex) – větvení stonků od země, celý dřevnatý
    • Polokeř (sufrutex) – jen spodní část je dřevnatá, horní, bylinná část každý rok odumírá – např. borůvka

Dělení podle polohy v prostoru:

  • Přímý
  • Poléhavý – leží na zemi, nekoření
  • Plazivý – leží na zemi, koření
  • Ovíjivý – šroubovitě se ovíjí
  • Popínavý – příčepivými kořeny se pne nahoru

Větvení stonku:

  • Vidličnaté:
    Např. u plavuní, šeříků

  • Postranní/bočné:

    • Monopodiální – 1 hlavní stonek, který se rozvětví, je stále patrný, větve tvoří spirály \to listy zaujmou co největší plochu
    • Sympodiální – není hlavní stonek

Stavba stonku:

Na povrchu je pokožka (epidermis), pod ní je primární kůra, pod ní střední válec – kolem cévních svazků je pericykl, u něj je dřevo (xylém) a lýko (floém), mezi nimi je kambium


Světlé dřevo je dřevo, které narostlo na jaře, tmavé narostlo v létě

I u palmy nebo bambusu (jednoděložné rostliny) dochází k dřevnatění, ale jiným způsobem, než u klasických stromů

Metamorfózy stonku:

  • Brachyblasty:
    = Zkrácené větve
    Např. u modřínů

  • Šlahouny:
    Umožňuje vegetativní rozmnožování

  • Kolce:
    Ochranná funkce
    Vznikají přeměnou brachyblastů

  • Úponky:
    Rostlina se pomocí nich pne

  • Fylokládia:
    = Zkrácené, zploštělé stonky
    Mají asimilační funkci

Sukulent = zdužnatělá, tučnolistá rostlina (např. kaktus, agave, aloe)


  • Oddenek:
    = Podzemní stonek
    Může být listový, stonkový (vyrůstají z něho listy), nebo kořenový
    Např. brambor je oddenková hlíza – část stonku

  • Stonková hlíza:
    = Ztloustnutí nadzemních částí stonku
    Např. ředkev

Hospodářský význam: zelenina, pícniny, koření (oddenek zázvoru, kůra skořicovníku), průmyslová surovina (přadné rostliny, korek, kaučuk, pryskyřice), léčivé rostliny