Meteorologie

Historie meteorologie

Název

Pochází z řečtiny – 4 stol. př. n. l.

"Meteora" = vše ve vzduchu (kláštery, meteority, ...)

17. století

Meteorologie se oddělila od astronomie

První pozorovací přístroje – Toricelliho objev barometru (1643)

Stoletý kalendář

Opat Moritz Knauer věřil, že počasí každého roku ovlivňuje jedna z "planet" (tehdy Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Slunce a Měsíc)

Jeho kalendář nemohl platit v celé Evropě, ani v celém Německu

Christopher Helwig zápisky o minulém počasí použil jako obchodník – minulý čas nahradil budoucím; předpovědi vycházely z cca 39 %

18. století

Lomonosov

Ruský vědec v 1. pol. 18. st.

Poprvé aplikoval numerické metody

Formuloval zákon zachování hmotnosti, hybnosti a energie

Stál u založení univerzity v Moskvě

Jako první přišel s myšlenkou, že podstatou tepla je pohyb "malých částeček" – studoval i polární záři a elektřinu

Navrhnul létající zařízení, pomocí kterého prováděl meteorologická měření nad Zemí

Zkonstruoval barometr pro námořní lodní dopravu

Jako první popsal vznik bouřek a blesků při pohybu teplých a studených větrných proudů

Coriolis a Beaufort

Francouzští vědci

Coriolisova síla

Beaufortova stupnice síly větru

Prokop Diviš

Farář z Přímětic u Znojma

Postavil bleskosvod

Chtěl odvádět ne výboj, alž už náboj, aby k blesku nedošlo

Vesničané jeho vynález roku 1759 zničili

19. století

1803 – Luke Howard (lékárník) sestavil první klasifikaci mraků, některé latinské názvy se používají dodnes

1835 – Vynález telegrafu \to zrychlení komunikace

1854 – Balaklavská vichřice – potopeno mnoho lodí v Černém moři; Laverier se snaží o předpovědi, pro ně jsou potřebná data z více zemí

1856 – Ukončení Rusko-Francouzské války \to měření mohlo začít

1857 – Meteorologie jako věda – Zákon o tlakových nížích a výších, pojem atmosférická fronta, ...

20. století

1922 – Numerické modely a metody

1830 – První studium meteorologie na VŠ

1945 – A. C. Clark předpověděl využití geostacionárních družic

1950 – První úspěšná numerická předpověď počasí – počítač ENIAC

1951 – Mezinárodní meteorologická organizace

1961 – E. N. Lorentz – deterministický chaos

1972 – Efekt motýlích křídel

Historie u nás

Nejstarší záznamy: 1717–1720

1772 – Zahájení souvislého měření teploty v Klementinu

1804 – Zahájení měření srážek

1919 – Československý meteorologický ústav v Praze

2012 – 735 meteorologických stanic

Coriolisova síla

Značí se FcF_\text{c}

Pokud se kotouč neotáčí, zakreslíme úsečku; pokud se kotouč otáčí, pozorovatel uvidí křivku

Coriolisova síla Fc=2mω×vtFc=2mωvtsin(α)ω=2πf=2πT\begin{align*} \vec{F_\text{c}} &= 2 m \vec{\omega} \times \vec{v_\text{t}} \\[0.5em] F_\text{c} &= 2 m \omega v_\text{t} \sin(\alpha) \\[0.5em] \omega &= 2 \pi f = \frac{2 \pi}{T} \end{align*}

α\alpha ... úhel mezi ω\vec{\omega} a vt\vec{v_\text{t}}

Způsoby řešení:

  1. Pohyb po rovnoběžce α=90°\to \alpha = 90°
  2. Pohyb po poledníku α\to \alpha je zeměpisná šířka
  3. Obecně

Atmosféra

Dělení podle teploty

  1. Troposféra
  2. Stratosféra
  3. Mezosféra
  4. Termosféra
  5. Exosféra

Mezi troposférou a stratosférou je tropopauza

Mezi stratosférou a mezosférou je stratopauza

Mezi mezosférou a termosférou je mezopauza

1. Troposféra

Nejnižší vrstva atmosféry

Vysoká 8–9 km na pólech a 16–18 km na rovníku

V našich zeměpisných šířkách 11 km

V zimě je však pravidelně širší než v létě

Vliv vzestupných proudů v tropech a zemské rotace

Rozhodující vliv pro formování počasí

Tlak a teplota klesají téměř lineární s výšku

3/4 hmotnosti celé atmosféry

Téměř veškerá atmosférická voda

Tropopauza = tenká přechodová vrstva mezi troposférou a stratosférou

2. Stratosféra

Výška do 50 km, součástí je ozónová vrstva

Při analyzování meteorologických dat a při předpovědích počasí uvažujeme spodních 30 km atmosféry \to takže i stratosféra má vliv na počasí

3. Mezosféra

Šířka asi 30 km

Teplota s rostoucí výškou klesá

4. Termosféra

Teplota s rostoucí výškou roste

Horní hranice termosféry: 400–500 km

5. Exosféra

Vzduch přechází ve vakuum

Dělení podle ionizace vzduchu

Ionizace slunečním a kosmickým zářením

Do vzdálenosti asi 60–70 km neutrosféra, nad neutrosférou se nachází ionosféra

Vzduch v ionosféře je silně zředěn a ionizován, ionosféra má další vnitřní strukturu

Jednotlivé elektricky vodivé pásy označujeme: D, E, F, F1, F2

Volně se pohybující ionty a elektrony odrážejí zpět k Zemi různá pásma elektromagnetického záření: TV, radio, telefony

Dělení podle intenzity větru

Homosféra (do 100 km), heterosféra (od 100 km)

Chemické složení

Dokonale suchá a čistá atmosféra

Meteorologie a klimatologie

Meteorologie – popisuje dlouhodobý průběh meteorologických prvků

Klimatologie – popisuje dlouhodobý průběh klimatologických prvků

Meteorologické prvky:

  • Tlak, teplota, vlhkost, proudění vzduchu
  • Oblačnost, srážky, sluneční záření, výpar vody
  • Elektrické a optické jevy v atmosféře

Meteorologie – nejdůležitější je tlak vzduchu

Klimatologie – nejdůležitější jsou srážky a teplota, používá statistiku

Všeobecná ×\times aplikovaná (agro-, aero-, bio-, ... + meteorologie)

Synoptická meteorologie – studuje vývoj počasí a jeho změny

Meteorologické prvky

1. Tlak vzduchu

Poprvé změřil Torriceli v roce 1643

Změna s nadmořskou výškou – do výšky 1 km cca 1 hPa na 10 m

Změna horizontální bývá menší, ale stejně důležitá

Vznik: vlastní váhou vzduchu, 1 m3 váží asi 1,3 kg

99 % vzduchu je do vzdálenosti 30 km

Kdyby atmosféra byla homogenní, měla by výšku 7991 m

Tlak vzduchu se přepočítává na hladinu moře

Teplejší vzduch stoupá – má menší hustotu

V teplém vzduchu klesá tlak s výškou pomaleji než ve vzduchu studeném

Babinetova formule:

z=16 000(1+t273)p1p2p1+p2z = 16 \ 000 \cdot \left( 1 + \frac{t}{273} \right) \cdot \frac{p_1 - p_2}{p_1 + p_2}

Normální atmosférický tlak vzduchu: 101 325 Pa101 \ 325 \ \text{Pa} (viz Torriceliho pokus)

Další (starší) jednotky tlaku:

1 torr=1 mmHg135 Pa1 atm1 bar=100 000 Pa\begin{align*} 1 \ \text{torr} &= 1 \ \text{mmHg} \approx 135 \ \text{Pa} \\[0.5em] 1 \ \text{atm} \approx 1 \ \text{bar} &= 100 \ 000 \ \text{Pa} \end{align*}

Cyklony a anticyklony jsou projev Coriolisovy síly

Tlaková níž (cyklona)

Doprovázena srážkami

Můžeme kolem tohoto místa najít aspoň jednu uzavřenou izobaru

Nejsou-li izobary uzavřené, ale mají tvar podkovy, mluvíme o brázdě nízkého tlaku nebo o hřebenu vysokého tlaku

Trvalé tlakové níže: u Islandu (celoroční), Írán (v létě)

Tlaková výš (anticyklona)

Srážky jen zřídkakdy

Bývají rozsáhlejší než níže

Na severní polokouli ve směru hodinových ručiček

Trvalé tlakové výše: Azorské ostrovy (celoroční), Sibiř (v zimě)


Měřidla tlaku

Barometr, aneroid, samopisné přístroje (např. staniční barograf)

Aneroidy mají pružné víko (tzv. Vidieho dóza)


V Evropě je tlak nejnižší v dubnu, nejvyšší v říjnu

Absolutní maximum na Zemi bylo zaznamenáno na Sibiři dne 31. 12. 1968 – 1083,8 hPa

2. Teplota

Měříme:

  • Teplotu vzduchu (2 m nad zemí a ve stínu)
  • Přízemní teplotu (5 cm nad zemí)
  • Teplotu půdy (5, 10, 20, 50 a 100 cm) i vody

Podle dosažených teplot rozlišujeme tyto dny:

  • Den ledový – teplot vzduchu byla trvale po 0 °C
  • Den mrazový – teplota vzduchu klesla pod 0 °C
  • Den letní – teplota vzduchu dosáhla alespoň 25 °C
  • Den tropický – teplota vzduchu dosáhla alespoň 30 °C

V troposféře klesá téměř lineárně: asi o 0,65 °C na každých 100 m

Studená fronta (značení: modrá izoterma s trojúhelníky) – vznikající cumulonimbová mračna přinášejí krátké a silné srážky; prší/sněží při průchodu studené fronty

Teplá fronta (značení: červená izoterma s půlkruhy) – aktivnější teplejší vzduchová hmota horizontálně tlačí na vzduch studenější a částečně se nad něj nadsouvá, při tom vznikají mračna; prší většinou v okamžiku, kdy teplejší vzduch nahradí i vrstvy vzduchu studenějšího ve středních a nižších výškách, blízko země je však ještě studený vzduch

Okluzní fronta (fialová izoterma se střídanými trojúhelníky a půlkruhy) – fronta složená z jedné studené fronty a jedné teplé; teplejší vzduch je obepnut studenějším z obou stran a ztrácí kontakt s povrchem, protože je nucen stoupat vzhůru

Největší denní rozdíl teplot v ČR – z 31. 12. 1978 na 1. 1. 1979 se ochladilo o 23,4 °C – teplota se snížila z 11,4 °C na –18 °C

Teplotní stupnice

  • Celsiova stupnice:

    Teplota tání vody: 0 °C

    Teplota varu vody: 100 °C

  • Termodynamická stupnice:

    0 K = –273,15 °C

  • Fahrenheitova stupnice:

    Teplota tání vody: 32 °F

    Teplota varu vody: 212 °F

Historie teploměrů

1. pol. 17. st. – Galileo Galilei – teplotní roztažnost vzduchu

1631 – Jean Rey – kapalinový teploměr s vodou

1641 – toskánský velkovévoda Ferdinand II. nahradil vodu lihem

  • Fahrenheit:

    Dolní teplota: 0 °F – rovnováha ledu, vody a salmiaku

    Horní teplota: 96 °F – teplota lidského těla

Teploměry

  • Kapalinový teploměr:

    Rtuť (kdysi) nebo líh

  • Teploměr minimo-maximální

  • Galileův teploměr:

    Funguje na principu Archimedova zákona

  • Segerovy jehlance:

    Jehlany z amorfní látky, které se při určité teplotě začnou topit (řádově vyšší stovky až tisíce °C)

    Kdysi využívány např. ve vysokých pecích

3. Vlhkost

Mokrý vzduch ×\times suchý vzduch

Absolutní vlhkost vzduchu (Φ\Phi) = hmotnost vodních par v 1 m31 \ \text{m}^3 vzduchu

Φ=mV[Φ]=kgm3\begin{align*} \Phi &= \frac{m}{V} \\[0.5em] [\Phi] &= \text{kg} \cdot \text{m}^{-3} \end{align*}

Maximální absolutní vlhkost vzduchu (= hustota nasycených vodních par nad vodou) závisí na teplotě

Relativní vlhkost vzduchu (φ\varphi) = poměr absolutní vlhkosti vzduchu a absolutní vlhkosti vzduchu, který by byl při téže teplotě sytý vodními parami

φ=ΦΦmax100 %\varphi = \frac{\Phi}{\Phi_\text{max}} \cdot 100 \ \%

Pro člověka je ideální relativní vlhkost vzduchu mezi 40 a 60 %

Zjednodušený hygrometrický graf (dle Molliera):

Zjednodušený hygrometrický graf

Čím nižší je teplota vzduchu, tím snáze lze udržet stálou relativní vlhkost (je třeba méně vody)

Zvýší-li se teplota vzduchu, klesne jeho hustota

Hustota vlhkého vzduchu je překvapivě nižší než hustota vzduchu suchého – vysvěltení: relativní molární hmotnost vzduchu je cca 29, relativní molární hmotnost vodní páry je 18

Za stejného objemu je voda a led o mnoho hmotnější než pára (asi 825krát)     \implies pokud jsou ve vzduchu kapičky vody nebo mikroskopické kousky ledu, tak se hustota zvyšuje

Rosný bod = teplota, při které se vzduch stává nasyceným

Rosný bod v praxi: rosa, orosené sklenice, okna


Vlhkost se měří vlhkoměry

Vlhkoměry

  • Danielův rosný vlhkoměr
  • Asmanův aspirační psychnometr
  • Hygrograf

4. Proudění vzduchu

Směrem větru se rozumí směr, odkud vítr fouká

Výrazně souvisí s tlakem vzduchu – cyklóny a anticyklóny

Vítr se reálně pohybuje podél izobar a ke středu níže či od středu výše

Větrná růžice – určuje rychlost a směr větru

Rychlost větru se měří anemometrem

Beaufortova stupnice

Udává rychlost větru

Beaufortovo číslo – rozsah 0 (bezvětří) až 12 (hurikán)

Místní větry

  • Föhn:

    Jeseníky, jižní Polsko, Skalisté hory, Alpy, ...

    V závětří hor je teplý, suchý

  • Bóra:

    Původně pobřeží Chorvatska, dnes i podobné větry ve vnitrozemí

    Studený, nárazový, bouřlivý

  • Mistral:

    Podobný jako bóra

    Chladný severní vítr

  • Shiroko:

    Nejvíce v Arábii a Itálii

    Vane z jihu

    Je teplý

  • Suchovej:

    Stepi jižního Ruska

    Obsahuje zrnka písku a prachu

    Malá relativní vlhkost, teplota až 40 °C

  • Smršť:

    Dráha tvaru šroubovice

    Vzniká při velkých rozdílech teplot

  • Bríza:

    U moře


5. Oblačnost

Čím teplejší vzduch, tím více vody pojme

Základní typy mraků:

  • Cirrus (řasa):

    Jsou vysoko (řádově 10 km)

    Lehký, bílý, vláknitý

    Tvoří periodické obrazce

  • Cumulus (kupa):

    "Beránky", ostře ohraničené, husté

    Neprší z něj

  • Stratus (sloha):

    Velmi nízko

    Jednolitá šedá plocha

Další, speciální typy mraků (zajímavost):

  • Pyrocumulus:

    Vznikají po výbuchu sopky

Dělení oblačnosti:

  • Jasno:

    Obloha bez oblaků

    Pokrytí oblohy oblaky do 1/8

  • Skoro jasno:

    Pokrytí oblohy oblaky do 2/8

  • Polojasno:

    Pokrytí oblohy oblaky do 4/8

  • Oblačno:

    Do 6/8

  • Skoro zataženo:

    7/8

  • Zataženo:

    Úplné pokrytí (8/8)

6. Srážky

1 mm srážek = 1 litr vody na metr čtvereční

Déšť, sníh a kroupy

Dělení srážek podle směru:

  • Vertikální (padající):

    Déšť, sníh

  • Horizontální (usazené):

    Rosa, jinovatka, námraza

Dělení srážek podle skupenství:

  • Kapalné:

    Déšť, mrholení, rosa

  • Tuhé:

    Namrzající déšť, sníh, kroupy, jinovatka

  • Smíšené

Ombrograf = zařízení na měření srážek

V ČR je ročně 104,7 srážkových dnů

Kroupy mají hmotnost až 1 kg

7. Sluneční záření

Vlastnosti Slunce:

  • Povrchová teplota cca 5700 °C
  • Vzdálenost od Země asi 150 mil. km
  • 7 % UV
  • 48 % viditelné světlo 390–760 mm
  • 45 % IČ

Solární konstanta = množství energie, které za jednotku času dopadá na jednotku plochy

Hodnota solární konstanty: 1365 Wm21365 \ \text{W} \cdot \text{m}^{-2}

Heliograf = historické zařízení pro měření slunečního záření

Halové jevy – vznikají rozkladem slunečního/měsíčního světla na krystalcích ledu

Duha

Tvoří ji nekonečně mnoho barev

Při výskytu 2 duh má druhá duha opačné pořadí barev

Polární záře

Tvořena v okolí magnetických pólů Země díky přitahování částic

8. Bouře

Zdroj: cumulonimbus

Blesk = jiskrový výboj

Vyrovnávají se rozdílné elektrické potenciály mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí – rozdíl až 109 V10^9 \ \text{V}

Teplota uvnitř kanálu: až 31 000 °C

Během 10310^{-3}106 s10^{-6} \ \text{s} proud až 105 A10^5 \ \text{A}

V ČR je v průměru za 1 rok 33,7 bouřkových dnů

Hrom – hrozí pouze ohluchnutí a infrazvuk; vznik: rozepnutí vzduchu při průchodu blesku

Fulgurit = hornina roztavená po úderu blesku – zahřátí až na 1800 °C

Předpověď počasí

Spodní vrstvy atmosféry \to přímo

Ve vyšších vrstvách atmosféry pomocí družic

Družice

  • Arthur C. Clarke:

    Spisovatel sci-fi a vědec

    Za války pracoval u RAF u radaru, napsal Vesmírnou odyseu

    Předpověděl telekomunikační a meteorologické družice

    V roce 1954 vyzval meteo službu USA, aby využívali satelity k předpovědím

    1960 odstartovala 1. úspěšná družice TIROS-1

    1976: předpověděl, že bude existovat síť, která propojít znalosti lidstva, videohovory, mobily i hodiny umějící komunikovat

2 typy družic:

  1. Geostacionární:

    Letová výška: 36 000 km nad Zemí

    Dříve hlavně méně kvalitní snímky

    Dráha je rovnoběžná s rovnoběžkami \to nachází se stále nad stejným místem

  2. Polární družice:

    Letová výška: 600–1500 km nad Zemí \to vyšší kvalita snímků

    Dráha je kolmá na rovník a družice přelétávají polárními oblastmi

    Hmotnost: 2–4 tuny

    Oběžná doba: asi 100 min

V ČR jsou 2 meteorologické radary – Skalka, Brdy


Aplikovaná meteorologie

Aero meterologie

V ČR 5 stanic: Ruzyně, Tuřany, Mošnov, Karlovy Vary, Liberec

Transmisometr – měření dráhové dohlednosti

Ceilometr – měření spodní výšky oblačnosti

Forwardscatterometr = "měřič dopředného rozptylu"

Bio meteorologie

ČR dělíme na 7 oblastí s podobnými synopticko-klimatologickými vlastnostmi

Pocitová teplota závisí na rychlosti větru a vlhkosti

Silniční meteorologie

Senzor s elektrodami:

  • Měří koncentraci soli
  • Teplotu povrchu
  • Výšku vodního filmu
  • Pomocí mikrovln
  • Přítomnost ledu a sněhu

Agro meteorologie

Poskytuje ochranu před vodní a větrnou erozí půdy a před šířením nemocí a škůdců