Právní řád ČR

Právní řád = souhrn právních předpisů daného státu

Právní předpisy

Právní předpisy (PP) jsou hierarchicky uspořádány podle důležitosti (= právní síly)

Hierarchie se dělí na 2 části – nahoře jsou PP základní (zákonné), dole jsou PP prováděcí (podzákonné)

Na soulad PP dohlíží ústavní soud v Brně

1. Právní předpisy základní

Publikovány ve sbírce zákonů

Hierarchie (seřazeno sestupně podle právní síly):

  1. Ústava ČR a ústavní zákony:

    Pro úpravu je zapotřebí souhlas 120 poslanců a 2/3 přítomných senátorů

  2. Zákony

  3. Zákonná opatření Senátu:

    = Zákony navržené vládou a schválené Senátem v době rozpuštění Poslanecké sněmovny

2. Právní předpisy prováděcí

Publikovány ve věstníku

Hierarchie (seřazeno sestupně podle právní síly):

  1. Nařízení vlády

  2. Vyhlášky ministerstev

  3. Nařízení, vyhlášky krajů a obcí

Pojmy týkající se právních předpisů

  • Legislativa = tvorba, vznik PP
  • Novelizace = úprava PP
  • Derogace = zánik, zrušení PP
  • Platnost PP = PP byl schválen předepsaným způsobem a zveřejněn
  • Účinnost PP = povinnost se PP řídit
  • Vacatio legis = doba mezi platností a účinností zákona

Působnost právního předpisu

  • Osobní (koho se to týká?)
  • Věcná (čeho se to týká?)
  • Místní (jakého území se to týká?)
  • Časová (účinnost)

Právní norma

= Závázné pravidlo jednání, jehož dodržování je vynucováno státní mocí

V případě nedodržení právní normy (PN) následuje sankce (postih)

Dělení PN podle závaznosti:

  1. Kogentní (donucující):

    Cogere (lat.) = donutit

  2. Dispozitivní (podpůrné):

    Umožňují účastníkům určitou volnost v ujednání

U veřejného práva stát vystupuje jako nadřazený účastník ×\times u soukromého práva stát vystupuje jako rovnocenný účastník

Právní vztahy

= Společenské vztahy upravené právními normami

Rozlišují se 3 prvky:

  1. Účastníci (osoby – fyzické, nebo právnické)
  2. Obsah (práva a povinnosti)
  3. Předmět (cíl)

Rozlišují se fyzické a právnické osoby

1. Fyzická osoba

Každý člověk je fyzická osoba

  1. Právní osobnost:

    = Způsobilost mít v mezích řádu práva a povinnosti

    Od narození až do smrti (někdy už od početí – např. u dědictví)

  2. Svéprávnost:

    = Způsobilost nabývat svým vlastním právním jednáním pro sebe práva a zavazovat se k povinnostem

    Od 18 let

    Podmínky pro přiznání svéprávnosti:

    1. Je schopen se za sebe rozhodovat
    2. Je výdělečně činný
    3. Dosáhl věku 16 let
    4. Má souhlas zákonného zástupce a soudu

    Zbavit svéprávnosti už nelze, existuje pouze omezení svéprávnosti (na 3 roky)

    Pro omezení svéprávnosti musí osobu zhlédnout soud

    Je stanoven opatrovník, po 3 letech musí znovu proběhnout soudní řízení o pokračování omezení svéprávnosti

    Pokud soudní řízení do 3 let neproběhne, je omezení svéprávnosti automaticky prodlouženo o 1 rok

    Nápomoc při rozhodování = vztah mezi podpůrcem a podporovaným se souhlasem soudu, kdy podpůrce při soudním jednání podporuje podporovaného

    Zastoupení členem domácnosti – může to být svéprávný potomek, předek, sourozenec, zeť/snacha, druh/družka (= osoba, která žila se zastupovaným alespoň 3 roky)

  3. Deliktní způsobilost:

    = Způsobilost k zavinění

    Od 15 let

    Poloviční výměra trestu, maximální délka 10 let

Za nezvěstnou může být prohlášena svéprávná osoba, která se nezdržuje v místě bydliště, nedává o sobě vědět a není znám její pobyt

Po 5 letech je nezvěstný prohlášen za mrtvého

V případě, že se nikdo z příbuzných neobrátí na soud, je osoba prohlášena za mrtvou po 7 letech

Pokud se osoba prohlášená za mrtvou znovu objeví, neobnoví se sňatek

Nesvéprávná osoba (např. dítě) nemůže být prohlášena za nezvěstnou, ale za pohřešovanou

Pohřešovaná osoba může být za mrtvou prohlášena až po dovršení 25 let

2. Právnická osoba

= Uměle vytvořený subjekt

Nemá svéprávnost, ale pouze právní osobnost (od vzniku do zániku)

Je vždy zastupována fyzickou osobou, tzv. statutárním zástupcem

Vzniká zápisem do veřejného rejstříku

Končí výmazem z veřejného rejstříku

Založení předchází vzniku (zápisu do rejstříku), zrušení předchází zániku (výmazu z rejstříku)

Rozlišuje se korporace, fundace a ústav

  1. Korporace:

    = Společnosti lidí (minimálně 1 člověk)

    Např. obchodní korporace (společnost s ručeným omezeným, akciová společnost), spolek

  2. Fundace:

    Základem nejsou lidé, ale majetek

    Např. nadace, nadační fond

  3. Ústav:

    Základem jsou lidé i majetek

    Např. muzeum, galerie, charita

Právní skutečnosti

= Okolnosti představující ve spojení s právními normami vznik/změnu/zánik právního stavu

  1. Právní události:

    Objektivní – např. plynutí času, narození, úmrtí, přírodní katastrofy

  2. Právní jednání:

    Subjektivní

    Propadnutí práva = uplynutím určité doby právo definitivně zaniká

    Lhůta = doba, během které má člověk na něco právo

    Promlčení práva = oslabení práva po uplynutí promlčecí lhůty (obvykle 3leté)

    Určitá práva se nepromlčují – např. vlastnické právo, právo na zřízení nezbytné cesty

    Vydržení práva = nepřetržitým držením věci se oprávněný držitel stává vlastníkem té věci – u věci movité po 3 letech, u věci nemovité po 10 letech

    Konání i opominutí (nečinnost)

    Konkludentní čin = čin se zřejmým úmyslem (např. nastoupení do tramvaje)

    Forma: ústní, písemná (u nemovitostí vždy)

    Právní jednání musí být určité, svobodné, srozumitelné, vážně míněné