Dějiny politických teorií

Středověk

Aurelius Augustinus (sv. Augustin)

Žije ve 4. – 5. st. n. l.

Původně nežil spořádaným životem, ale ve 33 letech se nechal pokřtít, začal se věnovat studiu a modlitbě

Napsal dílo O obci Boží (Decivitate Dei) – popsal zápas mezi obcí pohanskou a obcí kristovou

Narodil se mezi Alžírem a Tunisem

Tomáš Akvinský

13. st.

Označován jako "Doctor angelicus" = andělský učitel

Tvrdí, že cílem politiky má být stanovení společného dobra = mír, důstojný život, základní životní potřeby, právo, svoboda

Společné dobro se stanoví pomocí zákonů, výchovy, trestů

Důležitý je rozum, vůle, svědomí

Niccolo Machiavelli

14. – 15. st.

Říká, že účel světí prostředky = panovník může učinit cokoliv, co pomůže posílení státu

Thomas Morus

Dílo Utopia (topos = město $\to$ utopia = město, které nikde není) – popisuje ideální stát – všichni mají materiální bohatství

Novověk

Thomas Hobbes

16. st.

"Homo homini lupus" = člověk člověku vlkem $\to$ lidé potřebují vzdát se části své moci a dát ji panovníkovi, který bude vládnout = bude mít zákonodárnou, výkonnou i soudní moc $\to$ prosazuje absolutismus

Smluvní teorie vzniku státu (spis Leviathan) = lidé se na vzniku státu domluvili

Charles Montesquieu

17. – 18. st.

Napsal knihu O duchu zákonů – státní moc má být rozdělena

John Locke

Dílo Dvojí pojednání o vládě – člověk má právo na život, majetek, svobodu, štěstí $\to$ panovník může být odvolán, pokud toto nedodržuje $\to$ prosazuje omezení absolutismu

Jean-Jacques Rousseau

V roce 1854 vypisuje akademie v Dijonu soutěž – otázka "Jak vznikla nerovnost mezi lidmi?"

Rousseau odpovídá tím, že v dějinách došlo ke 3 katastrofám:

1. Vznik soukromého vlastnictví:

   Rousseau tvrdí, že člověk, který si jako první vymezil vlastní majetek, měl být zabit

   $\to$ Společnost se dělí na majetné $\times$ nemajetné

2. Vznik vrchnosti:

   $\to$ Společnost se dělí na vládce $\times$ ovládané

3. Svévole vrchnosti:

   $\to$ Společnost se dělí na pány $\times$ otroky

Jako ideální formu vlády vidí republiku ($\to$ volená hlava státu)

Napsal dílo Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi

V rámci vládnutí rozlišuje vůli obecnou (podle něj jediná správná) a vůli jednotlivců

Spis Společenská smlouva – jednotlivec se musí podřídit obecné vůli

Karel Marx

1818 (Trevír) – 1883

Jeho celoživotní spolupracovník byl Bedřich Engels

Veškerou skutečnost rozděluje na 2 pojmy: základna (= ekonomické/hospodářské poměry) a nadstavba (= reflexe, odraz ekonomických poměrů)

Inspiroval se L. Feurbachem – tvrdil "Der Mench ist, was er isst" = člověk je to, co jí $\to$ je nutné změnit základnu

Rozlišuje různé společenské třídy: proletář $\times$ kapitalista

Podle Marxe je nadhodnota nezaplacená dělníkova práce $\to$ vykořisťování

• Kapitál:

  Čtyřdílný spis obsahující Marxovy myšlenky

  Pojmy: Výrobní vztahy, výrobní síly

  Výrobní vztahy – jsou určeny vlastnictvím výrobních prostředků

  Do jisté doby výrobní vztahy umožňují rozvoj výrobních sil, ale časem je začnou brzdit $\to$ nutnost revoluce

  Výrobní síly se dělí na:

  • Výrobní prostředky – ty se dále dělí na pracovní prostředek (nářadí, stroje, ...) a pracovní předmět (suroviny, půda, ...)

  • Pracovní síly

Hegelův zákon negace negace = teze, antiteze (= negace teze), syntéza (= negace antiteze = negace negace teze)

Historický materialismus = aplikace Hegelova zákona negace negace na historii:

1. Pravěk ($\to$ teze) – společné vlastnictví, beztřídní společnost, neexistence státu

2. Starověk, středověk, novověk ($\to$ antiteze) – soukromé vlastnictví, třídní společnost (otrokáři $\times$ otroci; feudálové $\times$ poddaní; buržoazie $\times$ proletariát, kapitalisté $\times$ dělníci), existence státu

3. Komunismus ($\to$ syntéza) – společné vlastnictví, beztřídní společnost, zánik státu

Revoluce musí proběhnout ve všech zemích najednou $\to$ celosvětová revoluce

Samuel Huntington

1927–2018

Dílo: Střet civilizací (1996) – tvrdí, že příští velký konflikt nebude z ekonomicko-politických důvodů, ale z důvodu kulturních rozdílů

Rozdělil státy na 8 civilizací:

1. Západní

2. Slovansko-pravoslavná

3. Islámská

4. Hinduistická

5. Konfuciánská

6. Japonská

7. Latinskoamerická

8. Africká / Subsaharská

Francis Fukuyama

1952–současnost

Dílo: Konec dějin a poslední člověk