Hydrosféra

Hydrosféra

= Vodní obal Země

Voda se vyskytuje ve 3 skupenstvích: kapalné, plynné, pevné

Rozložení vody na Zemi

• $97 \space \%$ ... slaná voda
• $3 \space \%$ ... sladká voda:
  $77 \space \%$ ... sladká voda v ledovcích
  $22 \space \%$ ... podpovrchová sladká voda
  $1 \space \%$ ... povrchová sladká voda

Na Zemi je 5 oceánů, včetně okrajových a vnitřních moří

Oceány tvoří $71 \space \%$ celkové plochy Země ($510 \space \text{mil.} \space \text{km}^2$), pevnina zbylých $29 \space \%$

Na severní polokouli tvoří $19.6 \space \%$ zemského povrchu souš, $30.4 \space \%$ tvoří vodní plocha

Na jižní polokouli tvoří $9.6 \space \%$ zemského povrchu souš, $40.4 \space \%$ tvoří vodní plocha

Oběh vody na Zemi

Způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí

Vlivem tepla se voda vypařuje ze zemského povrchu – z hladiny oceánů, jezer, řek

Při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par, které ve formě atmosférických srážek padají vlivem přitažlivosti na zemský povrch

Převážné množství vody, které se vypaří nad oceány, se opět ve formě srážek vrací na jejich hladinu

Menší část srážek dopadá na pevninu, kde se z nich stává voda povrchová a podpovrchová a vrací se zpět do oceánu

Velký oběh = oceány $\Longleftrightarrow$ pevnina

Malý oběh = pevnina $\Longleftrightarrow$ pevnina, oceán $\Longleftrightarrow$ oceán

Moře a oceán

Moře = okrajová část oceánu

Jižní/Antarktický oceán = pátý oceán definovaný v roce 2000, kolem Antarktidy

Moře = okrajová část oceánů, dělí se na okrajová (Severní moře, Barentsovo moře, Arabské moře, ...) a vnitřní (Středozemní moře, Baltské moře, Černé moře, ...)

Průliv $\times$ průplav – průplav je uměle vytvořený – např. Panamský, Suezský

Atol = ostrov vytvořený výbuchem sopky – v Evropě např. Santorini

Salinita mořské vody

Slanost mořské vody = salinita – způsobena rozpouštěním slaných minerálů při vsakování vody do půdy – udává se v promilích hmotnosti soli z celkové hmotnosti vody

Průměrná salinita oceánu: $35$ promilí – na rovníku

Na obratnících je větší salinita $\leftarrow$ větší výpar, menší vlhkost

Směrem od obratníků k pólům salinita opět klesá

Vnitřní moře mohou mít výrazně odlišnou salinitu, než oceán – např. $40$ promilí v Rudém moři, $6$ promilí v Baltském moři

Mořská sůl: $78 \space \%$ chlorid sodný, $11 \space \%$ chlorid hořečnatý, zbytek tvoří jiné soli

Brakická voda = voda v oblasti ústí řeky do moře, salinita je mezi sladkou a slanou vodou

Hustota mořské vody

Na hustotu vody má vliv salinita a teplota

Od mořské hladiny do určité hloubky se teplota rychle mění, ve velké hloubce (od $\approx 1400 \space \text{m. n. m.}$) už je teplota konstantní ($4 \space °\text{C}$)

Pohyby mořské vody

Ovlivněna:

1. Kosmickými vlivy – přitažlivost Měsíce a Slunce – slapové jevy

2. Fyzikální, chemické a biologické vlivy – souvisí se slunečním zářením, oběhem vzduchu, rozdělením srážek a výparem

3. Geodynamické vlivy – např. tsunami

Příčinou vlnění je působení větru na vodní hladinu, vítr přivádí jednotlivé částice do krouživého pohybu

Tsunami je větší na pobřeží, než na otevřeném oceánu

Mořské proudy

Způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti

Příčiny: cirkulace atmosféry a tzv. termohalinní výměník (vliv teploty a salinity)

"Obrovská řeka v oceánu"

Mají velký vliv na podnebí samotných oceánů a moří, ale ovlivňují i klima přilehlých pevnin

Dělení: teplé a studené

Teplé: Golfský (v mezinárodní literatuře se evropské části říká Severoatlantský), Brazilský, Monzunový

Studené: Západní příhon (největší), Peruánský

Řeky

Chybějící zápis z 11. 2. – prezentace na GC

Dělení řek podle režimu odtoku

• Rovníkové:
  Vyrovnaný průtok, hodně vody po celý rok
  Např. Kongo, ...
• Monzunové, střídavě vlhké tropy:
  Rozkolísaný průtok, výrazné minimum a maximum
  Např. řeky v monzunové Asii – Ganga, Mekong, ...
• Suché tropy:
  Řeky nejsou nebo mají nepravidelné toky – "vádí" = koryto se po dešti naplní a postupně vyschne
• Subtropy:
  Rozkolísaný průtok, výrazné minimum a maximum, ale v létě je minimum a v zimě maximum (opačná situace, než ve střídavě vlhkých tropech)
  Např. Ebro, Tajo, ...
• Mírný pás:
  • Západoevropské řeky:
    Přímořské podnebí, vyrovnaný průtok, mírné maximum v zimě
    Např. Temže, ...
  • Středoevropské řeky:
    Maximum na jaře (taje sníh)
    Řeky alpského typu: maximum začátkem léta (tání nastupuje později), minimum v zimě (většina srážek je zmrzlá)
  • Východoevropské řeky:
    Maximum na konci jara (taje sníh), jinak málo vody

3 nejvodnatější řeky na světě

1. Amazonka ($\approx 220 \space 000 \space \frac{\text{m}^3}{\text{s}}$)
2. Kongo
3. Río de La Plata

3 nejdelší řeky na světě

1. Amazonas-Ucayali-Apurímac
2. Nil-Kagera
3. Chang Jiang (Jang-c'-ťiang)

3 nejdelší evropské řeky

1. Volha
2. Dunaj
3. Ural

Jezera

Chybějící zápis z 18. 2. – prezentace na GC

Ledovce

Sněžná čára = hranice, nad kterou je celoročně sníh (jsou zde celoročně teploty pod nulou)

Kar = oválná prohlubeň vytvořená ledovcem při pohybu nad sněžnou čarou

Trog = ledovcové údolí ve tvaru písmene U

Výška hranice sněžné čáry závisí na podnebí:

• Rovník: $5 \space 000-6 \space 000 \space \text{m}$
• Mírný pás: $\approx 3 \space 000 \space \text{m}$
• Skandinávie: $1 \space 000 \space \text{m}$
• Polární oblast: $0 \space \text{m}$

Ledovcový splaz = pohyb ledovce pod sněžnou čáru (např. v Grónsku $30 \space \text{m/den}$, v Alpách $1 \space \text{m/den}$), je ovlivněn gravitací a vlastnostmi podloží

Firn = firnový led = ledovcový led, mění svou hustotu

Typy ledovců:

• Pevninské – Antarktida ($85 \space \%$), Grónsko ($12 \space \%$), Island
• Horské – jsou menší, např. Aletschský ledovec – největší v Alpách

Vyživovací oblast ledovce = oblast nad sněžnou čarou

Podpovrchové vody

Vznikají vsakováním (infiltrací) povrchové vody, voda se dostane pod zemský povrch

Při vsakování vody rozpouští minerální látky

Dělení

• Půdní – vyplňují částečně půdní póry

• Podzemní – vyplňují souvisle póry a pukliny, jsou bez kyslíku, dělí se na průlinové (v nezpevněných minerálech a horninách) a puklinové (v dutých prostorách pod zemí – hlavně ve vápencových horninách = krasech)

Největší podzemní řeka v ČR: Punkva v Moravském krasu

Pramen

= Místo přirozeného výtoku podpovrchové vody

Termální prameny mají teplejší vodu, než okolní vody

Studené, teplé (termální; $37 {-} 50 \space °\text{C}$), horké (vřídla; $>50 \space °\text{C}$)

Minerální prameny mají zvýšený obsah minerálních látek ($> 1 \space \frac{\text{g}}{\text{l}}$)

Význam pramenů: léčebné účinky – lázeňství

Artéská voda – hladina podzemní vody je pod hydrostatickým tlakem – vzniká tak, že mezi dvěma nepropustnými vrstvami je vrstva propustná, do ní se vsákne voda, a dostane se až do nejnižšího bodu

Největší výskyt artéských pramenů/studen je v Austrálii

Gejzír

Tryská pouze v určitých časových intervalech

Gejzír (s velkým G) je na Islandu, podle něj se jmenují ostatní gejzíry

Prezentace na GC