Analytická geometrie

Převedení geometrické úlohy pomocí souřadnic na úlohu algebraickou \to řešení soustavy rovnic

Číselná osa – vytvoříme z libovolné přímky tak, že zvolíme bod OO (počátek) a bod II tak, že OI=1|OI| = 1

Každému bodu XX přiřadíme číslo xx:

  • Pokud XOIX \in \overset{\longrightarrow}{OI}, pak X=OXX = |OX|
  • Pokud XX je na polopřímce opačné k OI\overset{\longrightarrow}{OI}, pak X=OXX = -|OX|

Kartézská soustava souřadnic

Značíme OxyOxy

Dvojce číselných os x,yx, y v rovině:

  • Jsou nazvájem kolmé
  • Jejich průsečík odpovídá OO

Libovolný bod A[a1,a2]A[a_1, a_2] leží na rovnoběžkách s osami

Vzdálenonst bodů

  1. Na přímce:

    Máme body A[a]A[a] a B[b]B[b]

    AB=ab|AB| = |a - b|
  2. V rovině:

    Máme body A[a1,a2]A[a_1, a_2] a B[b1,b2]B[b_1, b_2]

    AB=(a1b1)2+(a2b2)2|AB| = \sqrt{(a_1 - b_1)^2 + (a_2 - b_2)^2}

Střed úsečky

  1. Na přímce:

    Máme body A[a]A[a] a B[b]B[b]

    s=a+b2s = \frac{a + b}{2}
  2. V rovině:

    Máme body A[a1,a2]A[a_1, a_2] a B[b1,b2]B[b_1, b_2]

    S[a1+b12,a2+b22]S=A+B2\begin{align*} &S \left[ \frac{a_1 + b_1}{2}, \frac{a_2 + b_2}{2} \right] \\[1em] &S = \frac{A + B}{2} \end{align*}

Vektory

Orientovaná úsečka

= Úsečka, jejíž 1 krajní bod je počáteční, druhý koncový

Značení: AB\overset{\longrightarrow}{AB}

Pokud A=BA = B, pak je orientovaná úsečka AB\overset{\longrightarrow}{AB} nulová

Definice shodně orientovaných úsečkek AB\overset{\longrightarrow}{AB} a CD\overset{\longrightarrow}{CD} :

  1. Přímky AB\overset{\longleftrightarrow}{AB} a CD\overset{\longleftrightarrow}{CD} jsou rovnoběžné a různé

  2. Buď koncové body B,DB, D leží ve stejné polorovině s hraniční přímkou AC\overset{\longleftrightarrow}{AC}, nebo ABCD\overset{\longmapsto}{AB} \subset \overset{\longmapsto}{CD}, nebo CDAB\overset{\longmapsto}{CD} \subset \overset{\longmapsto}{AB}

Definice vektoru

Vektor = množina všech shodně orientovaných úseček, které mají stejnou velikost

Každá úsečka z této množiny se nazývá umístění vektoru

Nulový vektor (0\vec{0}) odpovídá nulové úsečce

Pro 2 orientované úsečky KL\overset{\longrightarrow}{KL} a MN\overset{\longrightarrow}{MN}, které jsou 2 různá umístění téhož vektoru platí, že SKN=SLMS_{KN} = S_{LM}

Souřadnice vektoru

u=KL=LKu=(l1k1,l2k2)\begin{align*} \vec{u} &= \overset{\longrightarrow}{KL} = L - K \\[0.5em] \vec{u} &= (l_1 - k_1, l_2 - k_2) \end{align*}

Velikost vektoru

u=u12+u22|\vec{u}| = \sqrt{u_1^2 + u_2^2}

Vždy platí:

u0u=0    u=0\begin{align*} |\vec{u}| &\ge 0 \\[0.5em] |\vec{u}| &= 0 \iff \vec{u} = \vec{0} \end{align*}

Součet a rozdíl vektorů

AB+BC=ACc=a+bc=(a1+b1,a2+b2)\begin{align*} \overset{\longrightarrow}{AB} + \overset{\longrightarrow}{BC} &= \overset{\longrightarrow}{AC} \\[0.5em] \vec{c} &= \vec{a} + \vec{b} \\[0.5em] \vec{c} &= (a_1 + b_1, a_2 + b_2) \end{align*}

Sčítání vektorů je komutativní, asociativní

Opačný vektor k vektoru u=KL\vec{u} = \overset{\longrightarrow}{KL} je vektor u=LK-\vec{u} = \overset{\longrightarrow}{LK}


Rozdíl vektorů:

uv=u+(v)\vec{u} - \vec{v} = \vec{u} + (-\vec{v})

Násobek vektoru

v=ku, kRv=ku\begin{align*} \vec{v} &= k \cdot \vec{u}, \ k \in \R \\[0.5em] |\vec{v}| &= |k| \cdot |\vec{u}| \end{align*}

Lineární kombinace vektorů

w=ra+sb,   r,sR\vec{w} = r \cdot \vec{a} + s \cdot \vec{b}, \ \ \ r, s \in \R