31. 1. 2024
Zabývá se konečnými množinami
Základní kombinatorická pravidla:
Pravidlo součtu:
Mějme konečné množiny A 1 , A 2 , . . . , A n A_1, A_2, ..., A_n A 1 , A 2 , ... , A n , které mají po řadě ∣ A 1 ∣ , ∣ A 2 ∣ , . . . , ∣ A n ∣ |A_1|, |A_2|, ..., |A_n| ∣ A 1 ∣ , ∣ A 2 ∣ , ... , ∣ A n ∣ prvků, přičemž každé 2 množiny jsou disjunktní
→ \to → Pak počet prvků množiny A 1 ∪ A 2 ∪ . . . ∪ A n A_1 \cup A_2 \cup ... \cup A_n A 1 ∪ A 2 ∪ ... ∪ A n je roven ∣ A 1 ∣ + ∣ A 2 ∣ + . . . + ∣ A n ∣ |A_1| + |A_2| + ... + |A_n| ∣ A 1 ∣ + ∣ A 2 ∣ + ... + ∣ A n ∣
Pravidlo součinu:
Vytváříme-li uspořádané k k k -tice takové, že jejich první člen lze vybrat n 1 n_1 n 1 způsoby, 2. člen po výběru 1. členu n 2 n_2 n 2 způsoby, atd. až po k k k -tý člen n k n_k n k způsoby, pak počet všech těchto k k k -tic je roven součinu n 1 , n 2 , . . . , n k n_1, n_2, ..., n_k n 1 , n 2 , ... , n k
Přihrádkový princip:
Také princip holubníku (pigeonhole principle) / zásuvkový princip / Dirichletův princip
Umístíme-li m m m předmětů do n n n přihrádek, přičemž m , n ∈ N ∧ m > n m, n \in \N \land m > n m , n ∈ N ∧ m > n , pak bude existovat alespoň 1 přihrádka, ve které budou alespoň 2 předměty
6. 2. 2024
Permutace z n n n prvků = uspořádaná n n n -tice z n n n prvků, přičemž n ∈ N n \in \N n ∈ N , sestavená tak, že se v ní žádný prvek neopakuje
Značení: P ( n ) P(n) P ( n )
Počet permutací z n n n prvků, přičemž n ∈ N n \in \N n ∈ N :
P ( n ) = n ! P(n) = n! P ( n ) = n !
Faktoriál čísla n ∈ N n \in \N n ∈ N je roven součinu všech čísel menších než nebo rovných n n n ; faktoriál čísla 0 0 0 je 1 1 1
Značí se n ! n! n !
20. 2. 2024
Uspořádáné k k k -tice z n n n prvků, přičemž k , n ∈ N ∧ k ≤ n k, n \in \N \land k \le n k , n ∈ N ∧ k ≤ n , sestavená tak, že se žádný prvek neopakuje
Značení: V ( k , n ) V(k, n) V ( k , n ) – variace k k k -té třídy z n n n prvků
V ( k , n ) = n ! ( n − k ) ! V(k, n) = \frac{n!}{(n - k)!} V ( k , n ) = ( n − k )! n !
Uspořádané k k k -tice z n n n prvků, přičemž k , n ∈ N ∧ k ≤ n k, n \in \N \land k \le n k , n ∈ N ∧ k ≤ n ; každý prvek se může oopakovat nejvýše k k k -krát
Značení: V ′ ( k , n ) V'(k, n) V ′ ( k , n ) – variace s opakováním k k k -té třídy z n n n prvků
V ′ ( k , n ) = n k V'(k, n) = n^k V ′ ( k , n ) = n k
27. 2. 2024
Neuspořádané k k k -tice z n n n prvků, přičemž n , k ∈ N 0 ∧ k ≤ n n, k \in \N_0 \land k \le n n , k ∈ N 0 ∧ k ≤ n , sestavená tak, že se žádný prvek neopakuje
Značení: K ( k , n ) K(k, n) K ( k , n ) – kombinace k k k -té třídy z n n n prvků
K ( k , n ) = n ! ( n − k ) ! ⋅ k ! K(k, n) = \frac{n!}{(n - k)! \cdot k!} K ( k , n ) = ( n − k )! ⋅ k ! n !
Značení: ( n k ) n \choose k ( k n ) – čteme "n n n nad k k k "
Definice (za předpokladu n , k ∈ N 0 ∧ n ≤ k n, k \in \N_0 \land n \le k n , k ∈ N 0 ∧ n ≤ k ):
( n k ) = K ( k , n ) = n ! ( n − k ) ! ⋅ k ! {n \choose k} = K(k, n) = \frac{n!}{(n - k)! \cdot k!} ( k n ) = K ( k , n ) = ( n − k )! ⋅ k ! n !
5. 3. 2024
Z n n n prvků je uspořádaná k k k -tice sestavená z těchto prvků tak, že každý se v ní vyskytuje aspoň jednou
P ′ ( k 1 , k 2 , . . . , k n ) = ( k 1 + k 2 + . . . + k n ) ! k 1 ! ⋅ k 2 ! ⋅ . . . ⋅ k n ! P'(k_1, k_2, ..., k_n) = \frac{(k_1 + k_2 + ... + k_n)!}{k_1! \cdot k_2! \cdot ... \cdot k_n!} P ′ ( k 1 , k 2 , ... , k n ) = k 1 ! ⋅ k 2 ! ⋅ ... ⋅ k n ! ( k 1 + k 2 + ... + k n )!
6. 3. 2024
k k k -členná kombinace z n n n prvků je neuspořádaná k k k -tice sestavená z těchto prvků tak, že každý se v ní vyskytuje nejvýše k k k -krát
K ′ ( k , n ) = ( n + k − 1 k ) K'(k, n) = {{n + k - 1} \choose k} K ′ ( k , n ) = ( k n + k − 1 )
19. 3. 2024
Definice:
n , k ∈ Z 0 + , k ≤ n ( n k ) = n ! k ! ( n − k ) ! \begin{align*}
n, k &\in \Z_0^+, \ k \le n \\[0.5em]
{n \choose k} &= \frac{n!}{k! (n - k)!}
\end{align*} n , k ( k n ) ∈ Z 0 + , k ≤ n = k ! ( n − k )! n !
Zvláštní případy:
( n 0 ) = 1 ( n 1 ) = n ( n n ) = 1 \begin{align*}
{n \choose 0} &= 1 \\[1em]
{n \choose 1} &= n \\[1em]
{n \choose n} &= 1 \\[1em]
\end{align*} ( 0 n ) ( 1 n ) ( n n ) = 1 = n = 1
Vztahy:
( n k ) = ( n n − k ) ( n k ) + ( n k + 1 ) = ( n + 1 k + 1 ) \begin{align*}
{n \choose k} &= {n \choose {n - k}} \\[1em]
{n \choose k} + {n \choose {k + 1}} &= {{n + 1} \choose {k + 1}}
\end{align*} ( k n ) ( k n ) + ( k + 1 n ) = ( n − k n ) = ( k + 1 n + 1 )
= Schéma vytvořené z kombinačních čísel tak, že v řádku číslo n + 1 n + 1 n + 1 jsou všechna kombinační čísla ( n k ) {n \choose k} ( k n ) pro k ∈ { 0 , . . . , n } k \in \{0, ..., n\} k ∈ { 0 , ... , n }
Pascalův trojúhelník:
Věta:
a , b ∈ R , n ∈ N ( a + b ) n = ( n 0 ) a n + ( n 1 ) a n − 1 b + ( n 2 ) a n − 2 b 2 + . . . + ( n n − 1 ) a b n − 1 + ( n n ) b n ( a + b ) n = ∑ k = 0 n ( n k ) a n − k b k \begin{align*}
a, b &\in \R, \ n \in \N \\[0.5em]
(a + b)^n &= {n \choose 0} a^n + {n \choose 1} a^{n - 1} b + {n \choose 2} a^{n - 2} b^2 + ... + {n \choose {n - 1}} a b^{n - 1} + {n \choose n} b^n \\[1em]
(a + b)^n &= \sum_{k = 0}^n {n \choose k} a^{n - k} b^k
\end{align*} a , b ( a + b ) n ( a + b ) n ∈ R , n ∈ N = ( 0 n ) a n + ( 1 n ) a n − 1 b + ( 2 n ) a n − 2 b 2 + ... + ( n − 1 n ) a b n − 1 + ( n n ) b n = k = 0 ∑ n ( k n ) a n − k b k
Vyjádření daného členu v binomickém rozvoji:
B k + 1 = ( n k ) a n − k b k B_{k + 1} = {n \choose k} a^{n - k} b^k B k + 1 = ( k n ) a n − k b k