Stereometrie

= Geometrie v prostoru (kontrast s planimetrií)

Opakování značení

  • Bod: A,B,C,...A, B, C, ...
  • Přímka: p,q,r,...p, q, r, ...
  • Rovina: ρ,α,β\rho, \alpha, \beta

Tělesa

Krychle

6 shodných čtvercových stěn

Protější stěny jsou rovnoběžné, vedlejší strany jsou kolmé

Kvádr

3 dvojice shodných obdélníkových stěn

O stěnách platí to samé, jako v krychli

Kolmý hranol

Podstavy mají tvar nn-úhelníku

Stěny jsou obdélníkové, jsou kolmé k podstavám

Jehlan

Podstavu tvoří nn-úhelník

Stěny tvoří trojúhelníky

Válec

Podstavy mají tvar kruhu

Kužel

Podstava má tvar kruhu

Vznikne rotací pravoúhlého trojúhelníku kolem přímky, na které leží jedna z odvěsen

Promítání

Rovnoběžné promítaní

Je daná průmětna (= rovina) a směr promítání (= přímka ss)

Každému bodu v prostoru přiřadíme bod na průmětně tak, že AAsAA' \parallel s

Volné rovnoběžné promítání

Úsečka kolmá k průmětně se zobrazuje pod úhlem 45°45° a zkracuje se na polovinu

Způsoby promítání krychle

  • Pravý nadhled
  • Levý nadhled
  • Pravý podhled
  • Levý podhled

Polohové vlastnosti

Vzájemná poloha 2 bodů:

  • Splývají
  • Jsou různé

Každá přímka je jednoznačně určena dvěma různými body

Vzájemná poloha bodu (AA) a přímky (pp):

  • ApA \in p
  • ApA \notin p

Vzájemná poloha 2 přímek:

  • Různoběžky – 1 společný bod
  • Rovnoběžky – leží ve stejné rovině a nemají společný bod
  • Mimoběžky – neleží ve stejné rovině a nemají společný bod
  • Totožné přímky – nekonečně mnoho společných bodů

Každá rovina je jednoznačně určena:

  • 3 body, které neleží na 1 přímce
  • Přímkou a bodem, který na ní neleží
  • 2 různoběžkami
  • 2 rovnoběžkami

Vzájemná poloha bodu (AA) a roviny (ρ\rho):

  • AρA \in \rho
  • AρA \notin \rho

Daným bodem lze vést k dané přímce jedinou rovnoběžku

Rovnoběžnost je tranzitivní vlastnost:

pqqr    prp \parallel q \land q \parallel r \implies p \parallel r

Platí:

Appρ    AρAρ    p:pρAp\begin{align*} A \in p \land p \subseteq \rho &\implies A \in \rho \\[0.5em] A \in \rho &\implies \exists p : p \subseteq \rho \land A \in p \end{align*}

Vzájemná poloha přímky (pp) a roviny (ρ\rho):

  • Přímka je rovnoběžná s rovinou (pρp \parallel \rho)
  • Přímka je různoběžná s rovinou – 1 společný bod
  • Přímka leží v rovině (pρp \subseteq \rho)

Jestliže v rovině leží 2 různé body přímky, pak pρp \subseteq \rho

Platí:

qρpq    pρq \in \rho \land p \parallel q \implies p \parallel \rho

Vzájemná poloha 2 rovin:

  • Roviny jsou různoběžné
  • Roviny jsou rovnoběžné
  • Roviny jsou totožné

Řezy těles

Průsečík přímky s rovinou = průsečík dané přímky a průmětu jejích bodů do dané roviny

Řez tělesa = průnik roviny s tělesem

Obvod řezu záleží na povrchu tělesa

Využívané vlastnosti:

  1. Jestliže 2 různé body leží v 1 rovině, přímka jimi určená leží v téže rovině
  2. Průsečnice 2 rovnoběžných rovin s třetí rovinou jsou rovnoběžné
  3. Jestliže se přímka pp protíná s přímkou rr v bodě RR, pak bodem RR prochází i přímka qq (za předpokladu, že pp je průsečnice α\alpha a β\beta, rr je průsečnice β\beta a γ\gamma a qq je průsečnice α\alpha a γ\gamma)

Průnik přímky s povrchem tělesa

Najdeme rovinu, ve které přímka leží

Sestrojíme řez tělesa rovinou

Průnik přímky s řezem = průnik přímky s povrchem tělesa