Elektřina a magnetismus

Elektrický proud

Elektrický proud jako fyzikální jev

= Usměrněný pohyb částic s nábojem

Domluvený směr je ve směru kladných částic s nábojem (ve směru intenzity elektrického pole)

Podmínkou vzniku elektrického proudu v látce:

  1. Přítomnost volných částic s elektrickým nábojem
  2. Utvoření elektrického pole v této látce

Trvale přítomné elektrické pole ve vodiči nastane, je-li vodič připojen na elektrický zdroj


Účinky elektrického proudu:

  1. V pevných vodičích způsobuje zvýšení teploty
  2. V kapalných vodičích mění jejich složení
  3. V plynech vyvolává světelné a zvukové efekty

Elektrický proud jako fyzikální veličina

Patří mezi 7 základních veličin soustavy SI

Jednotkou je ampér:

I=[A]I = [\text{A}]

Definiční vztah:

I=ΔQΔtI = \frac{\Delta Q}{\Delta t}

Elektrický proud je určen velikostí náboje, který projde průřezem vodiče za 1 sekundu

K měření elektrického proudu slouží ampérmetr

Zdroj elektrického napětí

Ve zdroji existují elektrostatické síly a neelektrostatické síly, které přemisťují záporně nabité částice z kladně nabité desky zpět na desku nabitou záporně

Ue=WzQU_\text{e} = \frac{W_\text{z}}{Q}

WzW_\text{z} ... práce zdroje

UeU_\text{e} ... elektromotorické napětí = napětí nezatíženého zdroje

QQ ... náboj, který přemisťují neelektrostatické síly

U zatíženého zdroje v elektrického obvodu hovoříme o tzv. svorkovém napětí

U=WQU = \frac{W}{Q}

WW ... práce zatíženého zdroje

UU ... svorkové napětí = napětí zatíženého zdroje

QQ ... náboj, který přemisťují elektrostatické síly

Ue>UU_\text{e} > U

Zdroje napětí:

  1. Elektrochemický:

    Neelektrické síly vznikají chemickou reakcí kovových elektrod s elektrolytem

  2. Fotoelektrický:

    Základem je fotodioda

  3. Termoelektrický:

    2 vodiče s různou tepelnou vodivostí \to spoj se zahřívá, vytváří se tepelný rozdíl \to rozdíl potenciálů = napětí

  4. Elektrodynamický zdroj:

    Neelektrické síly vznikají pohybem vodiče v magnetickém poli – dynamo, alternátor

  5. Mechanický zdroj:

    Náboje se oddělují třením pásu a přenášejí jeho pohybem – van de Graaffův generátor, indukční elektřina


Elektrický proud v kovech

V kovových vodičích platí Ohmův zákon

Ohmův zákon

Napětí mezi dvěma místy vodiče je přímo úměrné proudu, který mezi těmito místy prochází při konstantní teplotě.

U=IRR=konst.[R]=Ω\begin{align*} U &= I \cdot R \\[0.5em] R &= \text{konst}. \\[0.5em] [R] &= \Omega \end{align*}

RR ... elektrický odpor – jednotka: ohm

I=UGG=1R[G]=S\begin{align*} I &= U \cdot G \\[0.5em] G &= \frac{1}{R} \\[1em] [G] &= \text{S} \end{align*}

GG ... elektrická vodivost – jednotka: siemens

R=ρlS[ρ]=Ωm\begin{align*} R &= \rho \cdot \frac{l}{S} \\[0.75em] [\rho] &= \Omega \text{m} \end{align*}

ρ\rho ... rezistivita

G=γSlγ=1ρ[γ]=Sm1\begin{align*} G &= \gamma \cdot \frac{S}{l} \\[0.75em] \gamma &= \frac{1}{\rho} \\[1em] [\gamma] &= \text{S}\text{m}^{-1} \end{align*}

Změna odporu při změně teploty:

ΔR=R0αΔt[α]=K1\begin{align*} \Delta R &= R_0 \cdot \alpha \cdot \Delta t \\[0.5em] [\alpha] &= \text{K}^{-1} \end{align*}

α\alpha ... teplotní součinitel elektrického odporu

R=R0+ΔRR=R0(1+αΔt)\begin{align*} R &= R_0 + \Delta R \\[0.5em] R &= R_0 (1 + \alpha \cdot \Delta t) \end{align*}

U kovových vodičů je závislost odporu na teplotě téměř lineární

Volt-ampérová charakteristika = graf závislosti proudu na napětí – u kovových vodičů polopřímka


Spojování rezistorů

Rezistor = elektrotechnická součástka s neměnným elektrickým odporem


  1. Sériově:

    Výsledný odpor je roven součtu odporů jednotlivých rezistorů:

    U=U1+U2+U3I=I1=I2=I3IR=I1R1+I2R2+I3R3R=R1+R2+R3\begin{align*} U &= U_1 + U_2 + U_3 \\[0.5em] I &= I_1 = I_2 = I_3 \\[0.5em] I \cdot R &= I_1 R_1 + I_2 R_2 + I_3 R_3 \\[0.5em] R &= R_1 + R_2 + R_3 \\[0.5em] \end{align*}

    Poměr napětí je stejný jako poměr odporů rezistorů:

    U:U1:U2:U3=R:R1:R2:R3U : U_1 : U_2 : U_3 = R : R_1 : R_2 : R_3
  2. Paralelně:

    Převrácená hodnota výsledného odporu je rovna součtu převrácených hodnot odporů jednotlivých rezistorů:

    I=I1+I2+I3U=U1=U2=U3UR=U1R1+U2R2+U3R31R=1R1+1R2+1R3\begin{align*} I &= I_1 + I_2 + I_3 \\[0.5em] U &= U_1 = U_2 = U_3 \\[0.5em] \frac{U}{R} &= \frac{U_1}{R_1} + \frac{U_2}{R_2} + \frac{U_3}{R_3} \\[0.75em] \frac{1}{R} &= \frac{1}{R_1} + \frac{1}{R_2} + \frac{1}{R_3} \end{align*}

    Poměr proudů je stejný jako poměr převrácených hodnot odporů rezistorů:

    I:I1:I2:I3=1R:1R1:1R2:1R3I : I_1 : I_2 : I_3 = \frac{1}{R} : \frac{1}{R_1} : \frac{1}{R_2} : \frac{1}{R_3}

Ohmův zákon pro uzavřený obvod

Při nezatíženém zdroji voltmetr měří UeU_\text{e} (elektromotorického napětí)

Uzavřeme-li obvod (\to zdroj je zatížen), voltmetr ukáže napětí menší než UeU_\text{e}

Části obvodu:

  1. Vnější část:

    Tvořena rezistory, vodiči, spotřebiči připojenými na svorky zdroje

    Práci konají elektrické síly

    Charakterizuje ji RR (vnější odpor obvodu)

  2. Vnitřní část:

    Tvořen vodivým prostorem mezi póly uvnitř zdroje

    Charakterizuje ji RiR_\text{i} (vnitřní odpor zdroje)

Ze zákona zachování energie vyplývá:

Wz=Ez=UeQE=UQEi=UiQEz=E+EiUeQ=UQ+UiQUe=U+Ui\begin{align*} W_\text{z} = E_\text{z} &= U_\text{e}Q \\[0.5em] E &= U Q \\[0.5em] E_\text{i} &= U_\text{i} Q \\[0.5em] E_\text{z} &= E + E_\text{i} \\[0.5em] U_\text{e} Q &= U Q + U_\text{i} Q \\[0.5em] U_\text{e} &= U + U_\text{i} \end{align*}

EzE_\text{z} ... energie vydaná zdrojem

EE ... energie elektrického pole vnější části obvodu

EiE_\text{i} ... energie elektrického pole uvnitř zdroje


Ohmův zákon pro uzavřený elektrický obvod

Ue=U+UiUe=RI+RiIUe=I(R+Ri)I=UeR+Ri\begin{align*} U_\text{e} &= U + U_\text{i} \\[0.5em] U_\text{e} &= R I + R_\text{i} I \\[0.5em] U_\text{e} &= I (R + R_\text{i}) \\[0.5em] I &= \frac{U_\text{e}}{R + R_\text{i}} \end{align*}

UiU_\text{i} ... úbytek napětí na zdroji

Proud v uzavřeném obvodu se rovná podílu elektromotorického napětí zdroje a součtu odporů vnější a vnitřní části obvodu

Spojení nakrátko (= obvod s téměř nulovým RR) je nežádoucí – ničí zdroj:

I=limR0UeR+RiI=Ik=UeRi\begin{align*} I &= \lim_{R \to 0} \frac{U_\text{e}}{R + R_\text{i}} \\[1em] I = I_\text{k} &= \frac{U_\text{e}}{R_\text{i}} \end{align*}

Reálné obvody mívají jističe a pojistky – odpojí zdroj, je-li proud větší než povolená hodnota – "vyhození pojistek"

Zatěžovací charakteristika zdroje

= Graf závislosti svorkového napětí (UU) na proudu procházejícím obvodem (II)

U=UeUiU=UeIRi\begin{align*} U &= U_\text{e} - U_\text{i} \\[0.5em] U &= U_\text{e} - I \cdot R _\text{i} \end{align*}

Při I=0I = 0 platí U=UeU = U_\text{e}

UU klesá lineárně

II nesmí být větší než IkI_\text{k}, jinak dojde ke zkratu