Německé a italské sjednocení

Italské sjednocení

Risorgimento = snaha o sjednocení Itálie

Mnoho italských států pod nadvládou Napoleona $\to$ výhody: obchod, lidská práva; nevýhody: potlačování italské kultury

Karbonáři = tajné hnutí uhlířů bojující za svobodu a sjednocení

Giuseppe Mazzini – hnutí Mladá Itálie – cíl: povstání $\to$ republika (inspirovaná hnutí: Mladé Polsko, Mladé Německo, ...)

Vězení na Špilberku

Hnutí Mladá Evropa – cíl: svobodné národní republiky

Války za sjednocení

Král Karel Albert – během jara národů pokus o zábor Lombardska

Viktor Emanuel II. a jeho ministerský předseda Cavour uzavřeli spojenectví s Napoleonem III. proti Rakousku – podmínka: předání Savojska Francii

1859 – výhra nad Rakušany u Magenty a Solferina $\to$ Napoleon III. uzavírá příměří

Důsledek Solferina: Mezinárodní červený kříž – zakladatel: Henri Durant

1860 – revolucionář Guiseppe Garibaldi organizuje invazi na Sicílii ("Tažení tisíce") a tažení ze severu

Vznik italského království

Zatím kromě Papežského státu (ochrana Napoleona III.) a Benátek (připojeny 1866)

Hlavní město: Florencie $\to$ od roku 1870 Řím

Německé sjednocení

Neměcko po revoluci 1848

Fridrich Vilém IV. odmítá korunu $\to$ sjednocení odloženo

V Olomouci obnoven Německý spolek – rakouské předsednictví

"Třetí Německo" – střední a malé státy zatím nezařazené do sféry vlivu ani Pruska, ani Rakouska

Politická roztříštěnost, ale ekonomický boom

Náboženská animozita – na severu protestanté, na jihu katolíci

Války za sjednocení

Otto von Bismarck – původem Junker, právník, odpůrce Rakouska

Cíl: posílení armády, mezinárodní izolace Rakouska, zisk spojenců (Itálie) nebo alespoň neutrality (Francie, Rusko, VB)

• Druhá šlesvická válka (1864):

  Prusko a Rakousko $\times$ Dánsko

  Zisk Šlesvicka a Holštýnska $\to$ Prusko ziskává Holštýnsko (převážně Němci) a Rakousko získává Šlesvicko (převážně Dánové)

• Rakousko-Pruská válka (1866):

  Na straně Rakouska i tzv. třetí Německo

  Trvala jen 7 týdnů

  Rozhodující bitva u Sudové – přes vyrovnané síly vítězí Prusko

  Konflikt Viléma I. a Bismarcka o podmínky $\to$ Bismarck prosadil mírné podmínky – konec Německého spolku, vznik Severoněmeckého spolku, Benátsko připadá Itálii

Severoněmecký spolek

Předseda: pruský král Vilém I.

Všeobecné volební právo pro muže

Konstituce

Tajná vojenská smlouva – při napadení Francií dojde ke sjednocení armád celého Německa pod pruskou kontrolou

Vztah s Francií

Napoleon III. měl obavy z růstu Pruska – narůstají po nabídce španělské koruny Leopoldovi Hohenzollernskému (bratr Viléma I.)

Požadavek: vzdání se nároků na španělský trůn $\to$ Vilém I. odpovídá Bismarckovi telegrafem z lázní Emže $\to$ Bismarck manipuluje text = tzv. emžská depeše $\to$ Němci a Francouzi uraženi

1870 – Napoleon III. vyhlašuje válku Severoněmeckému spolku – překvapivě bojuje proti celému Německu

Napoleon III. byl zajat $\to$ konec císařství

1871 – vyhlášení Německého císařství ve Versailles – císař Vilém I.