Nesvobodné země 1. poloviny 20. st.
Totalitarismus = snaha o co největší akumulaci moci určitou osobou nebo úzkou skupinou lidí
Znaky totalitarismu:
- Ideologie, 1 politická strana
- Akumulace moci
- Masovost, kolektivizace
- Propaganda, monopol na užívání hromadných sdělovacích prostředku (noviny, rádio, televize, kino, ...)
- Násilí, tajná policie
- Expanzivní politika
- Zásahy státu do ekonomiky
Autoritářský režim = přechod mezi demokratickým a totalitním režimem
Příklady autoritářských režimů v Evropě v meziválečném období:
- Polsko
- Rakousko
- Španělsko
- Portugalsko
Fašismus v Itálii
Itálie původně byla na straně Trojspolku, nakonec se však v 1. sv. válce přidala k Dohodě
Nespokojenost s územními zisky po 1. sv. válce (Jižní Tyrolsko, Istrie, ...)
Hospodářská krize
Benito Mussolini zakládá stranu Fasci di combatimento – "černokošiláci"
Střet nacionalistů se socialisty
1922 – pochod na Řím Mussolini jmenován premiérem
1929 – Lateránská dohoda – papež uznává fašistickou Itálii Vatikán získává nezávislost
1935 – napadení Ethiopie (Habeše) – ethiopský císař Haile Selasie ve Společnosti národů kritizuje fašistickou expanzivní politiku
1936 – osa Berlín-Řím (později Berlín-Řím-Tokio)
Nacismus v Německu
Chybějící zápis
Zákaz všech ostatních politických stran
-
1934:
Noc dlouhých nožů – rozpuštěna SA (v čele Ernst Röhm) sílí vliv SS
-
1935:
Vznik Hitlerjugend a Bund deutscher Mädel
Norimberské zákony
Obnovena branná povinnost
-
1936:
Obsazeno demilitarizované Porýní
Vznik osy Berlín-Řím
Pakt proti Kominterně s Tokiem
-
1938:
Březen – "anšlus" Rakouska Rakousko je po válce považováno za poražený stát
Září – Mnichovská dohoda
Listopad – Křišťálová anoc
Španělská občanská válka
Příčina: snaha o zastavení chaosu a zabránění šíření komunismu
Levicová vláda proti pravicovým povstalcům v čele s Franciscem Francem
Na straně levicové vlády se zúčastnili dobrovolníci z různých zemí světa (tzv. interbrigadisté) – např. Ernest Hemingway, George Orwell
Dopad: vítězství pravicových povstalců – Francisco Franco je diktátorem Španělska do své smrti (1974) Velká hospodářská krize
Stalinismus v SSSR
NEP (= nový ekonomický plán):
- Zpočátku naturální daň, později peněžní
- Malé a střední podniky pronajaty soukromníkům a družstvům
- Státní vlastnictví a tržní principy
1924 – V. I. Lenin boje o moc (Stalin Trockij)
1922–1953 – generálním tajemníkem politbyra KSS je J. V. Džugašvili (Stalin) kult osobnosti
Vybudováno mauzoleum pro V. I. Lenina
Změny v zemědělství
1928 – ukončen NEP kolektivizace
Likvidace kulaků
Vznikají kolchozy a sovchozy
Hladomor – Ukrajina (1932–1933)
Změny v hospodářství
1928 – první pětiletka – Státní výbor pro plánování (Gosplan)
Masivní industrializace – Magnitogorsk, Bělomořský kanál
Stachanov – prototyp socialistického dělníka
Stalinův teror
1934 – sjezd KSS ("sjezd vítězů") stranické čistky (1108 z 1966 delegátů popraveno)
Lidový komisariát vnitřních záležitostí (NKVD)
Hlavní správa nápravně-pracovník táborů (GULAG)
1936 – Monstrprocesy se Zinověvem a Kameněvem
Zahraniční politika
Od mezinárodní izolace k šíření revoluce do světa
1934 – vstup do SN (vyloučeni v roce 1939)
1935 – Francouzsko-sovětský pakt vzájemné vojenské pomoci, Československo-sovětská smlouva
1939 – pakt Molotov-Ribbentrop