Nesvobodné země 1. poloviny 20. st.

Totalitarismus = snaha o co největší akumulaci moci určitou osobou nebo úzkou skupinou lidí

Znaky totalitarismu:

  1. Ideologie, 1 politická strana
  2. Akumulace moci
  3. Masovost, kolektivizace
  4. Propaganda, monopol na užívání hromadných sdělovacích prostředku (noviny, rádio, televize, kino, ...)
  5. Násilí, tajná policie
  6. Expanzivní politika
  7. Zásahy státu do ekonomiky

Autoritářský režim = přechod mezi demokratickým a totalitním režimem

Příklady autoritářských režimů v Evropě v meziválečném období:

  1. Polsko
  2. Rakousko
  3. Španělsko
  4. Portugalsko

Fašismus v Itálii

Itálie původně byla na straně Trojspolku, nakonec se však v 1. sv. válce přidala k Dohodě

Nespokojenost s územními zisky po 1. sv. válce (Jižní Tyrolsko, Istrie, ...)

Hospodářská krize

Benito Mussolini zakládá stranu Fasci di combatimento – "černokošiláci"

Střet nacionalistů se socialisty

1922 – pochod na Řím \to Mussolini jmenován premiérem

1929 – Lateránská dohoda – papež uznává fašistickou Itálii \to Vatikán získává nezávislost

1935 – napadení Ethiopie (Habeše) – ethiopský císař Haile Selasie ve Společnosti národů kritizuje fašistickou expanzivní politiku

1936 – osa Berlín-Řím (později Berlín-Řím-Tokio)


Nacismus v Německu

Chybějící zápis

Zákaz všech ostatních politických stran

  • 1934:

    Noc dlouhých nožů – rozpuštěna SA (v čele Ernst Röhm) \to sílí vliv SS

  • 1935:

    Vznik Hitlerjugend a Bund deutscher Mädel

    Norimberské zákony

    Obnovena branná povinnost

  • 1936:

    Obsazeno demilitarizované Porýní

    Vznik osy Berlín-Řím

    Pakt proti Kominterně s Tokiem

  • 1938:

    Březen – "anšlus" Rakouska \to Rakousko je po válce považováno za poražený stát

    Září – Mnichovská dohoda

    Listopad – Křišťálová anoc

Španělská občanská válka

Příčina: snaha o zastavení chaosu a zabránění šíření komunismu

Levicová vláda proti pravicovým povstalcům v čele s Franciscem Francem

Na straně levicové vlády se zúčastnili dobrovolníci z různých zemí světa (tzv. interbrigadisté) – např. Ernest Hemingway, George Orwell

Dopad: vítězství pravicových povstalců – Francisco Franco je diktátorem Španělska do své smrti (1974) Velká hospodářská krize


Stalinismus v SSSR

NEP (= nový ekonomický plán):

  • Zpočátku naturální daň, později peněžní
  • Malé a střední podniky pronajaty soukromníkům a družstvům
  • Státní vlastnictví a tržní principy

1924 – V. I. Lenin \to boje o moc (Stalin ×\times Trockij)

1922–1953 – generálním tajemníkem politbyra KSS je J. V. Džugašvili (Stalin) \to kult osobnosti

Vybudováno mauzoleum pro V. I. Lenina

Změny v zemědělství

1928 – ukončen NEP \to kolektivizace

Likvidace kulaků

Vznikají kolchozy a sovchozy

Hladomor – Ukrajina (1932–1933)


Změny v hospodářství

1928 – první pětiletka – Státní výbor pro plánování (Gosplan)

Masivní industrializace – Magnitogorsk, Bělomořský kanál

Stachanov – prototyp socialistického dělníka

Stalinův teror

1934 – sjezd KSS ("sjezd vítězů") \to stranické čistky (1108 z 1966 delegátů popraveno)

Lidový komisariát vnitřních záležitostí (NKVD)

Hlavní správa nápravně-pracovník táborů (GULAG)

1936 – Monstrprocesy se Zinověvem a Kameněvem

Zahraniční politika

Od mezinárodní izolace k šíření revoluce do světa

1934 – vstup do SN (vyloučeni v roce 1939)

1935 – Francouzsko-sovětský pakt vzájemné vojenské pomoci, Československo-sovětská smlouva

1939 – pakt Molotov-Ribbentrop