První světová válka

Příčiny konfliktu

Zbrojení

Válka jako legální prostředek řešení sporů

Systém smluv – Centrální mocnosti (1879, 1882) $\times$ Dohodové mocnosti (1891, 1907)

Centrální mocnosti:

• Německo
• Rakousko-Uhersko
• Itálie

Dohodové mocnosti:

• Velká Británie
• Francie
• Rusko

Militarizace společnosti, vypjatý nacionalismus

Záminka: Atentát v Sarajevu

Důvody pro militarizaci

• Německo:

  Ekonomický boom, ambice stát se velmocí

• Rakousko-Uhersko:

  Válka jako řešení národnostních sporů a vliv na Balkáně

• Francie:

  Touha po odvetě za porážku (1870) a návrat Alsaska a Lotrinska

• Velká Británie:

  Pocit ohrožení z německého námořnictva

• Rusko:

  Válka jako řešení sociálních problémů, "ochránce" balkánských národů

• Itálie:

  Snaha navázat na slávu římské říše

Atentát v Sarajevu

28. 6. 1914 v Sarajevu

Spáchal ho Srb Gavrilo Princip z organizace Černá ruka

Zabit František Ferdinand d'Este a jeho manželku Žofii Chodkovou

Srbové chtěli Františka Ferdinanda zabít jako symbol své nezávislosti

Vypuknutí války

Rakousko-Uhersko dává Srbsku ultimátum – Srbsko přijalo 9 z 10 podmínek

28. 7. Rakousko-Uhersko vyhlašuje válku Srbsku

1. 8. Německo vyhlašuje válku Rusku

2. 8. Německo obsazuje Lucembursko

3. 8. Německo vyhlašuje válku Francii

4 fronty – západní, východní, italská, jižní (balkánská)

Válčící strany

Centrální mocnosti:

• Rakousko-Uhersko
• Německé císařství
• Osmanská Říše
• Bulharsko

Dohodové mocnosti:

• Srbsko
• Ruské císařství
• Francie
• Britské impérium
• Japonsko
• Itálie (dříve v Trojspolku)
• Rumunsko

Západní fronta

Schlieffenův plán – do několika týdnů porazit Francii $\to$ tzv. blitzkrieg

Fronta zastavena na řece Marně u Paříže

Začaly se budovat zákopy $\to$ zákopová válka

3/1915 – Němci použili u belgického Ypres bojový plyn $\to$ yperit

1916 – Nejkrvavější bitvy u pevnosti Verdun a na řece Sommě – okolo 2 000 000 padlých; britové poprvé použili tanky; přesto linie od Atlantiku po Švýcarsko zůstává zachována

1916 – Jedna z největších námořních bitev u Dánska (VB $\times$ Německo)

Východní fronta

1914 – Prvotní neúspěchy centrálních mocností u Mazurských jezer

5/1915 – Carská armáda zatlačena hluboko do Rusko $\to$ fronta ustálena

1916 – Brusilovova ofenziva – dočasné dílčí úspěchy Rusů

Italská fronta

Na počátku války zůstala Itálie neutrální

Po jednáních s Dohodou vstoupila v květnu 1915 do války na jejich straně

Válka probíhala v horách a fronta byla takřka nehybná

1917 – R-U + N ofenziva $\to$ prolomení fronty u Caporetta, zastavena u Piavy

Od 1918 podpora československých legií

10/1918 – Ofenziva dohody $\to$ příměří

Balkánská fronta

Z původně první a nejdůležitější nepodstatnou

10/1915 – Bulharsko se přidává do války na straně Centrálních mocností $\to$ neúspěch Dohody

1/1916 – Zábor Srbska a Černé Hory

9/1918 – Protiofenziva Dohody

Čechoslováci ve válce

Česká společnost už před válkou rusofilská a panslavistická

Relativně liberální R-U $\to$ diktatura

Čechoslováci na východní frontě hromadně dezertovali

Politici víceméně loajální k režimu s výjimkou – Karel Kramář a Alois Rašín $\to$ obviněni z velezrady, odsouzeni k trestu smrti

11/1916 – zemřel František Josef I. $\to$ nastoupil Karel I. a trest jim zmírnil

12/1914 – Tomáš Garrigue Masaryk odjel do zahraničí – původně zastával myšlenku federalizace, později jednotlivých národních států

2/1916 – Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik spolu s Masarykem založili Československu národní radu

Východní fronta – pokračování

Po Brusilovově ofenzivě Rusové demoralizováni

2/1917 – konec carského režimu

7/1917 – poslední Kerenského ofenziva $\to$ kromě vítězství československých legií u Zborova porážka

Ruská armáda v rozkladu

Říjnová revoluce $\to$ komunismus

3/1918 – separátní mír v Brestu Litevském

Západní fronta – pokračování

1917 – Nivellova ofenziva – Francie + VB

Citelný nedostatek zásob

2/1917 – Německo vyhlásilo neomezenou ponorkovou válku

4/1917 – USA vstupují do války na straně Dohody

3/1918 – Ludendorffova ofenziva

4/1918 – odhalena tzv. Sixtova aféra

8/1918 – u Amiens zahájena tzv. stodenní ofenziva

Konec války

30. 9. 1918 – příměří s Bulharskem

30. 10. 1918 – příměří s Tureckem

4. 11. 1918 – příměří s R-U

11. 11. 1918 v 11:11 v Compiégne – příměří s Německem

Následuje Pařížská mírová konference

Důsledky Velké války

Cca 10 mil. mrtvých vojáků

6 mil. na straně dohody – z toho 2 mil. R-U, 2 mil. N

Z toho cca 2 mil. na nemoci – hlavně španělská chřipka (1918–1920)

Miliony válečných invalidů – i psychicky (tzv. shell-shock)

Poprvé obrovský dopad na civilní obyvatelstvo – cca 7–8 mil. mrtvých, krize zásobování, nedostatek potravin, španělská chřipka

První tzv. totální válka – jen z českých zemí povoláno cca 1,4 mil. mužů, válečné hospodářství, přídělové lístky, hyperinflace

Zánik 4 monarchií

Poválečná krize

Zárodek vzniku totalitních režimu