Staroorientální státy

Staroorientální státy

Obecná charakteristika

• Dělba práce
• Rozvinuté zemědělství
• Trvalá sídliště
• Úřednický aparát $\rightarrow$ písmo

V povodí velkých řek
Základním zdrojem obživy je zemědělství

Panovník je považován za boha, patří mu půda
Také staroorientální despocie

Mezopotámie

Sever: náhorní plošina, hodně srážek, zavlažovací kanály

3000 př. n. l. na jihu Mezopotámie vznikají první městské státy – Urk, Uruk, Lagaš, Nippur, Kiš

Chrámové hospodářství = ekonomickým a mocenským centrem města je chrám
Úředníci jsou voleni lidovým shromážděním

Kiš – na krátkou dobu hegemonem (= vůdce řecky)
Nippur – náboženské středisko

Palácové hospodářství = centrem města se stal palác

Příchod semitských kmenů, 2340 př. n. l. semitský úředník Sargon získává moc v Kiši, sjednotil Sumer, sídelním městem této říše je Akkad $\rightarrow$ 1. centralizovaný stát na území Mezopotámie

Asýrie a Babylónie – dělí se na staro-, středo- a novo-

Asyrská říše

Na severu Mezopotámie, vládnou knížata z města Aššur

Staroasyrská říše – hospodářský a kulturní vzestup, obchod s Babylónskou říší
Novoasyrská říše – dobyt Babylon, nové sídelní město – Ninive

Babylonská říše

Na jihu Mezopotámie, větší hustota obyvatel

Starobabylonská říše – panovník Chammurapi – vládl 43 let, nechal vytesat zákoník
Novobabylonská říše – panovník Nabukadnesar II. – odvlekl Židy do tzv. babylonského zajetí

Centrem babylonské říše bylo město Babylon $\rightarrow$ legenda o babylónské věži, chrám Zikkurat

Egypt

Leží kolem řeky Nil, na Nilu se nacházejí katarakty (= vodopády)

Horní (na jihu) a Dolní (na severu) Egypt – zpočátku samostatná králoství

Stavba kanálů na Nilu, u delty naopak odvodňování

3150 př. n. l. – sjednocení obou Egyptů

Stará říše

28. – 22. st. př. n. l.

Utvoření struktury egyptské společnosti

V čele farao – vtělený bůh Hor, patří mu veškerá půda

Práci vykonávají neprivilegovaní svobodní

Výběrem dávek a vedením stáních prací jsou pověřeni úředníci (nomarchové) krajů (nomů)

Rolníky mohl faraon darovat, otroci se ještě neobjevují

Zemědělství závislé na nilských záplavách

Kult = uctívání bohů, na starosti ho mají kněží podřízeni králi

Rozpad kvůli bojů nomarchů a povstání v důsledku hladomoru

Střední říše

Rozpad Staré říše $\Rightarrow$ přechodné období

21. – 18. st. př. n. l.

Funkci nomarchů nemusí vykonávat pouze příslušníci dědičné šlechty $\Rightarrow$ posílení moci faraonů

Podrobení Núbie

Rozpad kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám

Nová říše

16. – 12. st. př. n. l.

Největší územní rozsah, patří mezi 3 nejmocnější starověké říše

Významní faraonové: Thutmós II., Thutmós III., Ramessovci

Dobytí Sýrie, Palestiny

Vláda Ramesse II. (13. st. př. n. l.): válka s Chetity, uzavřena mírová smlouva

Amenhotep IV. (14. st. př. n. l.) = Achnaton: neúspěšný pokus o zavedení monoteismu

Zánik Nové říše – způsoben stěhováním mořských národů

Cizí nadvlády – Peršané (525 př. n. l.), Alexandr Veliký (332 př. n. l.) $\Rightarrow$ Ptolemaiovci, Římská říše (30 př. n. l.)

Celkem 31 dynastií

Egyptská architektura a sochařství

Kultura starověkého Egypta byla velmi bohatá

Písmo: Hieroglyfy, slouží např. k úřednictví a evidenci daní

Velká pozornost věnována hrobovým stavbám, silná víra v posmrtný život

Egyptské sochařství také souvisí s vírou v posmrtný život

Egypťané byli výbornými matematiky, geometry, astronomy a lékaři

Nejstarší hrobky: Mastaby

Pyramidy: Nejvyšší z pyramid v Gíze je hrobka faraona Chufu

Texty pyramid = magické nápisy na stěnách hrobek, vyprávějí o posvátnosti faraona

Nová říše: Skalní hrobky v Údolí králů a královen nedaleko hlavního města Vesetu

Význam rituálů spjatých se smrtí dokládají části hrobové výbavy

Chrámy: Nejstarší byly zasvěceny Slunci, největší budovány za Nové říše

Za Nové říše měl v egyptském polyteismu výsadní postavení sluneční bůh Amon/Amenre – obří chrámy v Karnaku či Luxoru

V Núbii byl chrám Ramesse II.

Chrámy také slouží k propagaci královské velikosti a moci

Egyptská písemná kultura

Egypťané k výchově dětí využívali soubory moudrých rad do života – autor nejstaršího: Ptahhotep

Tyto nauky tvořily i učební texty v písařských školách

Nejznámější literární dílo: povídka o Sinuhetovi (inspiroval se jí spisovatel Mika Waltari a jeho román Egypťan Sinuhet)