Antický Řím

Antický Řím

Subtropický podnebný pás $\to$ plodiny: víno, olivy, závislost na obchodu (např. s Egyptem)

Obklopen přírodními překážkami: na severu Alpy, na severozápadě Ligurské moře, na jihozápadě Tyrrhénské moře, na jihovýchodě Iónské moře, na severovýchodě Jaderské moře

4 Italské kmeny: Sicilové (na jihu), Ligurové (na severozápadě), Latinové (ve středu), Venetové (na severovýchodě)

Etruskové

Sami si říkali Rasenna, Řekové je nazývali Tyrrhénové, Římané Tusci/Tuskové ($\to$ oblast Toskánsko)

Jejich územi sahalo v jejich vrcholu od Pádské nížiny až po Řím, zahrnovalo i Korsiku

Neznámý původ, používali řecké písmo, ale měli vlastní jazyk, který nebyl rozluštěn (příliš málo písemných zdrojů – pouze např. epitafy)

Nevytvořili nikdy jednotnou říši

Tvořili městské státy – bylo jich 12 (symbolické číslo)

Měli vyspělou kulturu a zemědělství, urbanizace ($\to$ obchod, řemesla), náročně zpracované šperky

Tvořili keramiku podobnou té řecké

Hodně etruských památek pochází z města Benevento

Společnost byla aristokratická, lidé nespokojení se systémem se stěhovali do Říma

Etruskové se často spojovali s Puny (Kartáginci) proti Řekům, přesto přejímali řeckou kulturu – písmo, náboženství, umění

Nekropole = město mrtvých, v nich fresky

V 7. st. př. n. l. je vrchol civilizace Etrusků

Poté konflikty s Římem $\to$ Římané přejímají kulturu Etrusků

265 př. n. l. – římské dobytí Volsinie, posledního etruského města

Fascis = odznak etruských králů

Kapitolská vlčice = socha, která měla údajně pocházet už z období antického Říma, ve skutečnosti vznikla až ve středověku

Nedopsaný zápis ze začátku hodiny 21. 02.

Doba královská

Společnost je rozdělena na rody a kmeny, národ je členěn na kurie

V čele je král = rex

Kurijní sněm = shromáždění plnoprávných mužů

Senát

Vláda sedmi králů

SPQR = Senatus Populusque Romanus

Vysoce postavení občané nosí tógu

• Servius Tullius:
  Rozčlenil společnost podle majetku na patricie (šlechta) a plebeje (neurození)
  Zavádí vojenskou povinnost, kromě bezzemků (proletarii)
  Setninový (kurijní) sněm $\to$ timokracie = vláda bohatých

• Tarquinius Superbus:
  Superbus = zpupný
  Jeho vláda je tvrdá, zavádí pracovní povinnost $\to$ v roce 510 př. n. l. (243 ad urbe condita) je vyhnán
  Zneuctil Lukrécii (ženu významného senátora)

Římská republika

510 – 27 př. n. l.

Rané období, vrcholné období, období krize republiky

Rané období

Dobytí celého Apeninského poloostrova – porazili na jihu Řeky, na severu Etrusky (v roce 265 př. n. l. je dobyta Volsinie)

Problém s plebeji $\to$ secese = odchod plebejů z Říma $\to$ patriciové zavádí pozici tribuna lidu, ten má právo "veto" (= může zakázat schválení zákona) $\to$ rozhoduje většina s ohledem na menšinu

Druhá secese plebejů $\to$ Zákon dvanácti desek (449 př. n. l.)

Třetí secese $\to$ vyrovnání práv plebejů a patricijů $\to$ zavedena nobilita (= nejbohatší občané)

Z nemajetných se stávají klienti, kteří dluží patronům

Politický systém:

• Shromáždění (kurijní/setninový sněm):
  Může se ho zúčastnit každý občan

• Konzulové:
  Jsou 2, voleni sněmem

• Cenzoři:
  Dohlížejí na daně a mravy lidí, voleni sněmem

• Praetoři:
  Nejvyšší soudci

• Quaestoři:
  Výběrčí daní

• Pontifex maximus:
  Náboženský vůdce

• Senát:
  Původně volen z patricijů

• Diktátor:
  Je 1, volen pouze v případě ohrožení státu
  Měl neomezené pravomoce

Římané podnikali úspěšná tažení proti mocnějším okolním zemím (např. proti Etruskům)

Ohrožení Kelty $\to$ v roce 387 př. n. l. Keltové dobyli Řím, Římané museli zaplatit výkupné (Keltský vojevůdce pronesl "Běda poraženým!")

Od konce 4. st. př. n. l. zakládání kolonií

Řecký náčelník Pyrrhus porazil Řím s velkými ztrátami ($\to$ Pyrrhovo vítězství) – o několik let později, v roce 272 př. n. l., městský stát Tarent padl

V roce 265 př. n. l. dobyto poslední Etruské město Volsinie

Strategie "divide et impera" (= rozděl a panuj) – 2 kmeny spolu bojují, přijdou Římané a dobudou oba kmeny

Římané stavěli cesty – např. Via Appia

Punské války

Viz DÚ – Myšlenková mapa na GC

Doba krize republiky

Válečná tažení od jara do podzimu $\to$ není nikdo, kdo by obdělával pole

Vznik velkostatků = latifundií $\to$ přibývá otroků

Svobodní Římané jsou v závislosti na státu nebo bohatých – jsou to jejich klienti $\to$ pnutí ve společnosti

Vzpoury otroků – např. Spartakovo povstání (74 – 71 př. n. l.)

Krize státního zařízení původně uzpůsobeného městskému státu

Reformy bratří Gracchů = přerozdělování půdy proletariům a možnost vstupu do armády $\to$ vyplácen žold

Mince solidus $\to$ vznik slov soldier, žold, solidní, ...

Zakládání vojenských táborů a měst u hranic $\to$ romanizace

Spor optimátů a populárů – optimáti chtějí zánik senátu a oligarchii, populárové chtějí zachovat moc lidu = populus

Někteří konzulové se snaží ovládnout stát vojensky

Marcus Tullius Cicero (1. st. př. n. l.) – vzdělanec (stoik), republikán, stavěl se proti mocným

Spojenci Říma na Apeninském poloostrově toužili po politických právech $\to$ Sullovova diktatura (senát jej stanovil doživotním diktátorem)

70 př. n. l.: Pompeius a Crassus zrušili část Sullovových opatření, zjednodušili správu provincií, spojenectví s populárem Gaiem Juliem Caesarem $\to$ první triumvirát

Gaius Julius Caesar (100–44 př. n. l.):

Viz prezentace o Caesarovi od Lukiny na GC

Chybějící zápis z části hodiny 18. 3.

Pax Romana = Politika ovlivňování sousedních kmenů ve prospěch Říma

Římské císařství – principát

Vláda julsko-klaudijské dynastie

Císaři: Tiberius, Caligula, Claudius

Upevnění císařské moci

Rozšíření říše – zisk Británie, Thrákie

• Nero:
  54–68 n. l.
  Zpočátku byl mírnější – vliv vychovatele Seneky
  Požár Říma $\to$ svedl to na křesťany
  Spáchal sebevraždu $\to$ boje o moc

Flaviovci a adoptivní císaři

• Titus (79–81):
  Potlačil povstání v provincii Judea $\to$ zničení druhého Chrámu $\to$ židovská diaspora = Židé se rozmisťují po celé Římské říši
  Výbuch Vesuvu $\to$ zkáza Pompejí

• Nerva (96–98):
  Zavedl zásadu adopce následujícího císaře

• Marcus Ulpius Traianus (98–117):
  Zemřel přirozenou smrtí
  První císař, který nepocházel z Říma (ale z Hispánie)
  Největší územní rozmach

Prezentace o Marcu Aureliovi od Kuby na GC

Chybějící zápis z 25. 3.

Severovci

• Septimus Severus (193–211):
  Ještě rozkvět říše, od této doby už spíše úpadek

• Caracalla (212):
  Rozšířil občanství na všechny svobodné (po celé říši)

Zánik principátu

235–270: krize a občanské války tzv. vojenských císařů, dočasné rozdělení říše

Růst zadlužení kolónů $\to$ opuštěná půda

Otroci na roveň rovnoprávným

Úpadek měst $\to$ rustikalizace (opak urbanizace) – budují se latifundia (velkostatky) a villy

Finanční krize

Krize polyteismu $\to$ šíření křesťanství

Tlak barbarů – od nadvlády Říma k defenzivě $\to$ úpadek říše

Římské císařství – dominát

3. – 5. st.

Císaři přestávají používat titul princeps, začínají se nazývat dominus = pán a deus = bůh, občané $\to$ poddaní

Římská říše $\to$ absolutní monarchie

Existují jen císařské provincie

Zakladatelé: Diocletianus a Konstantin I. Veliký (306–337)

395 – za Theodosia rozdělení říše:

• Západořímská – Řím
• Východořímská – Konstantinopol

Snížení sociální mobility – kolóni jsou dědičně připoutáni k půdě + vznik šlechty

Počátky křesťanství

Provincie Judea

Jesus Christos = pomazaný

Prameny: 4 evangelia, Josef Flavius – Židovské starožitnosti, Tacitus – Dějiny

Ježíš byl ukřižován – byl hrozbou pro Římskou říši (I.N.R.I.)

První křesťané byli pronásledováni – nepodporovali římské bohy, neuznávali císaře za boha – scházeli se v katakombách

2 nejdůležitější diecéze: Římská, Konstantinopolská

Konstantin I. vydal v roce 313 edikt milánský $\to$ svobodné vyznávání křesťanství

Konec 4. st. – zákaz polyteistického kultu včetně olympijských her

Stěhování národů

Vrcholná fáze v 4. – 6. st.

Počátek: hunské kmeny překračují Don a podrobují si Ostrogóty

Konec: příchod Avarů do Panonie a Langobardů do severní Itálie

Visigóti jsou pod ochranou říše, útlak $\to$ povstání – bitva u Adrianopole, 410 – vyplenění Říma

Sídlo říše: Ravenna

Stěhují se:

• Frankové a Alamani do Galie
• Anglové, Sasové a Jutové do Anglie
• Svébové a Visigóti do Hispánie
• Vandalové do severní Afriky

Pád Západořímské říše

451: Bitva na Katalounských polích – poražen hunský vůdce Atilla "bič boží"

455: Vyplenění Říma Vandaly (3. plenění Říma), město se už nevzpamatovalo – v 2. století byl asi 1 000 000 obyvatel, po tomto plenění jich bylo asi 400 000

476: Odoaker sesadil Romula Augustula, odmítne insignie (znak moci) a pošle je do Konstantinopole

Období barbarských germánských království

Odoakerův nástupce Theodorich: posílení moci papežů

Byzantský císař Justinián krátce připojuje Řím, po jeho smrti se opět odděluje

V roce 568 Langobardi obsazují severní Itálii

Doba laténská a římská na našem území

Nejstarší písemné památky

První kmeny v 5. st. př. n. l. – Bójové $\to$ Boiohaemum

Protohistorické období

Na přelomu letopočtu Keltové mizí, přichází Germáni

Marobud: vyhrál nad Římany v Teutoburském lese

Markomanské války – usazení Římanů na jihu Moravy, pronikání až na sever

Marcus Aurelius zemřel v roce 180 ve Vindoboně

Moravou prochází jantarová stezka

Kromě bojů s Římem i diplomacie, která měla zabránit kořistnickým výpravám

Naleziště Burgstall u Mušova

Tacitus – dílo Germania

Římané nemají zájem Germánii dobýt

375 – poslední nájezd Římanů, zemřel zde císař Valentinianus I.

Osídlení podél Opavy a Odry

Pěstování obilí a chov dobytka

Tkaní a keramika

Římská kultura

Náboženství

Saturnálie = oslavy na konci roku (od 17. prosince) $\to$ veselí, obžerství, otroci se prohodí s pány

Božstva od Řeků, Etrusků, ale i Egypťanů, Indů

12 (13) hlavních bohů + Roma

Isis, Mithra

Věštby – haruspikové a auguři

Kolektivní a soukromé obřady

Věda a vzdělanost

Latina (jazyk vzdělanců až do 18. st.) a latinka (písmo)

Římské číslice – tisíce jsou označeny vodorovnou čárkou nad písmenem, např. $\overline{X}$ ... deset tisíc; $\overline{M}$ ... milion

Literatura a filozofie:

• Marcus Pontius Cato – "Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno."

• Marcus Tullius Cicero – "Historia magistra vitae." ("Historie je učitelkou života.")

• Lucius Annaeus Seneca – "Na klidném moři může být kormidelníkem kdokoli."

• Církevní otcové: Aurelius Ambrosius, Aurelius Augustinus

• Dějepisectví:
  Gaius Iulius Caesar – Zápisky o válce galské
  Titus Livius – Ad Urbe Condita
  Tacitus – Dějiny

• Klaudius Ptolemaios

• Římské právo – "Co je psáno, to je právem" – např. Zákon dvanácti desek

Malířství

Řecké vzory či přímo kopie – Pompeje, Herculaneum

Mozaiky

Sochařství

Inspirace nejen Řeky, ale i Etrusky

Nejčastěji podobizny s povahovými rysy

Např. socha Octaviana Augusta, vítězný sloup Markomanských válek

Architektura

Staví se hlavně infrastruktura a veřejné budovy

• Akvadukty
• Cesty (např. Via Appia)
• Amfiteátry kolosea
• Vítězné oblouky (např. Konstantinův oblouk)
• Stadióny (např. Circus Maximus)
• Baziliky (např. Maxentiova bazilika)
• Činžovní domy, atriové domy
• Castrum (= vojenské tábory)

Život v antickém Římě

• Muž – živitel
• Žena – péče o domácnost

Většina ve škole od 6 od 12 let, vyšší vzdělání jen pro chlapce

Večeře a hostiny

Hygiena – rovnost (všichni jsou na tom s hygienou stejně)

Tunika, u významnějších toga candida