Shrnutí charakteristických znaků dobové literatury

První generace NO

Jazykově obranné tendence – vznikaly tzv. obrany

Snaha o zhodnocení vývoje českého jazyka a literatury

Vznik vědeckých prací, slovníků, mluvnic, literárněhistorických děl

Kritické dějepisectví (u Dobrovského)

Počátky českého novodobého dramatu – divadlo Bouda, překlady historických děl, lokální komedie, frašky

Novočeská poezie – almanachy, thámovci $\times$ puchmajerovci

Druhá generace NO

Posilování národního uvědomění

Myšlenka všeslovanské vzájemnosti

Snaha vyrovnat se evropské kultuře – překlady

Vědecké práce o češtině a slovanské kultuře

Původní umělecká tvorba – ohlasy, lyrickoepické sklady, komedie, historické hry

Literární znaky obrozenecké tvorby

Jazykovědné a literární práce v odborném stylu

• Dobrovský – vědecká a racionalistická metoda

• Jungmann – čtenářsky zajímavá forma dialogu

Thámovci

Anakreontská lyrika ($\to$ přátelství, zpěv, víno, láska)

Přetisky básní humanistické a barokní doby

Puchmajerovci

Spíše původní tvorba

Po vzoru klasicismu tvořili ódy, balady, ...

Druhá generace NO

Rozsáhlé lyrickoepické skladby

Ohlasová tvorba – snaha přiblížit stylu lidové slovesnosti

Drama – metoda kuklení = záměna postav

Český jazyk v době národního obrození

První generace NO

Snahy o ustálení české jazykové normy

Obrana proti germanizaci – jazykový purismus – puristé/brusiči tvořili gramaticky nesmyslné novotvary

Proti purismus vystupoval Dobrovský – vytvořil pravidla slovotvorby

Práce byly psané v němčině a latině

Druhá generace NO

Rozšiřování slovní zásoby – neologismy, oživování archaismů, slova přejatá z jiných slovanských jazyků

Jungmann přichází s koncepcí jazykového programu = Čech není člověk, který v Čechách žije, ale který mluví česky

Vznik odborných prací v češtině

Tzv. prozodický spor – sylabotónická prozódie (Dobrovský, Hněvkosvký) $\times$ časomíra (Jungmann, Palacký, Šafařík)