Starověké písemnictví
Starověké písemnictví
Starověk končí v roce 476 n. l.
V povodí velkých řek (Eufrat, Tigris, Indus, Ganga) vznikají 1. státní celky s vyspělou kulturou – ústní lidová slovesnost
Na území dnešního jižního Iráku vzniklo Sumérské písemnictví => epické zpěvy, písně, mýty
Mýtus = předhistorický výklad světa – mýty o stvoření světa a člověka, o první potopě, ...
Sumerové objevili obrázkové písmo (piktogramy a ideogramy), potom i klínové písmo (to rozluštil Bedřich Hrozný)
Další mezopotámské národy: Akkadové, Babyloňané, Asyřané
Epos o Gilgamešovi – nejstarší světová literární památka, starobabylonský hrdinský epos zapsaný sumerským klínovým písmem na 12 destičkách
Epos o Gilgamešovi
Byl inspirací pro další eposy – Píseň o Rolandovi (Francie), Píseň o Cidovi (Španělsko), ...
Hlavní postava: Gilgameš – krutý král města Uruk
Další postava: Enkidu – polobůh, který má napravit Gilgameše
Ostatní postavy jsou pouze posluchači
Dělí se na 2 části:
- Dynamická/dějová/aktivní část
- Popisná část
Jazykové znaky:
- Anafora
- Homérská (epická) šíře
- Inverzní/obrácený slovosled – např. král sumerský
- Hyperbola
- Epiteton = básnický přívlastek
1954: Bohuslav Martinů dílo zhudebnil
Dílo pojednává o hledání smyslu života a nesmrtelnosti
Chammurapiho zákoník – nejstarší zákoník – "Oko za oko, zub za zub"