Starověké písemnictví

Indické písemnictví

1. Hinduismus

= Tradiční indická filozofie a náboženství – způsob pojetí vesmíru, jeho řádu, zákonů přírody a společnosti

Reinkarnace = člověk se rodí znovu

Nirvána = stav blaženosti, jeho dosažení je cílem hinduismu

Sanskrt = staroindický literární posvátný jazyk používaný zejména pro zápis náboženských textů

Mahábhárata = nejrozsáhlejší epos světové literatury (15x delší, než Bible) – děj jádra eposu: boj dvou spřízněných rodů

Rámájana = epos, postavy: princ Ráma, opičí vojevůdce Hanuman, Rámova žena Síta, ...

2. Buddhismus

= Indická filozofie a náboženství vycházející z učení Buddhy

Buddha = původně indický princ Siddhártha Gautama, původně žil v bohatství, ale opustil svůj život v blahobytu a věnoval se meditaci, dosáhl nirvány a stal se osvíceným

Čínské písemnictví

1. Konfucianismus

= Čínská filozofie vycházející z učení Konfucia

Klade důraz na vztahy v rodině a společnosti – kolektivismus

2. Taoismus

= Čínská filozofie vycházející z díla Tao te-ťing, které napsal Lao-c'

Tao = síla vesmíru, síly jin a jang

Tvrdí, že lidský život je propojen s přírodním řádem – individualismus

Li Po = potulný básník a pěvec, psal milostnou a pijáckou lyrickou poezii

Tu Fu = básník, psal poezii s tématy sociálních a válečných hrůz