Radioaktivita


Radioaktivita

= Schopnost nestabilního atomového jádra měnit se na jádro stabilnější za současného uvolnění jaderného záření

Stabilní atomová jádra

  • Atom se Z20Z \le 20:
    Poměr p+p^+ a n0n^0 je 1:11 : 1
  • Atom se Z>20Z > 20:
    Poměr p+p^+ a n0n^0 je 2:32 : 3

Historie

1896: Henri Becquerel pozoroval radioaktivitu sloučenin uranu

Pojem radioaktivita a vysvětlení \rightarrow Marie Curie-Skłodowská

2 typy radioaktivity

  1. Přirozená:
    = Rozpad přírodních radionuklidů (je asi 5050 druhů)
    Objevili Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie

  2. Umělá:
    = Rozpad uměle připravených radionuklidů
    Objevili Irène Curie a Frédéric Joliot-Curie


Typy jaderného záření

Pochází z atomového jádra

  1. Záření α\alpha
    = Proud α\alpha částic = jádra helia 24He{}_2^4\text{He}
    Je silně ionizující = působí na látky odběrem ee^- \Rightarrow ionty
    Vychyluje se v elektromagnetickém poli
    Malý dosah

  2. Záření β\beta
    = Proud částic – buď elektronů 10e{}_{-1}^0e \Rightarrow záření β\beta^-, nebo pozitronů +10e{}_{+1}^0e \Rightarrow záření β+\beta^+
    100×100 \times pronikavější než α\alpha záření
    99 %99 \space \% rychlosti světla
    Vychylují se v elektromagnetickém poli

  3. Záření γ\gamma
    = Elektromagnetické vlnění
    Doprovází záření α\alpha a β\beta
    Je nejpronikavější záření
    Nevychyluje se v elektromagnetickém poli
    Není ionizující

Radioaktivní rozpady/přeměny

Fajáns-Soddyho posuvné zákony

  1. Rozpad α\alpha
    Atomové jádro vydává/emituje α\alpha záření (24He{}_2^4\text{He})
    Typický pro těžká atomová jádra
    ZAX{}_Z^AX ... původní atomové jádro \to Z2A4Y{}_{Z-2}^{A-4}Y ... nové atomové jádro + 24He{}_2^4\text{He}

  2. Rozpad β\beta^-
    Atomové jádro vydává β\beta^- záření (10e{}_{-1}^0e)
    Typický pro jádra s přebytkem 01n{}_0^1n
    01n11p+10e{}_0^1n \to {}_1^1p + {}_{-1}^0e
    ZAXZ+1AY+10e{}_Z^AX \to {}_{Z+1}^AY + {}_{-1}^0e
    Např. 91234Pa92234U+10e{}_{91}^{234}\text{Pa} \to {}_{92}^{234}\text{U} + {}_{-1}^0e

  3. Rozpad β+\beta^+
    Atomové jádro vydává β+\beta^+ záření (+10e{}_{+1}^0e)
    Typický pro jádra s přebytkem 11p{}_1^1p
    11p01n++10e{}_1^1p \to {}_0^1n + {}_{+1}^0e
    Typický pro umělá jádra
    ZAXZ1AY++10e{}_Z^AX \to {}_{Z-1}^AY + {}_{+1}^0e
    Např. 1530P1430Si++10e{}_{15}^{30}\text{P} \to {}_{14}^{30}\text{Si} + {}_{+1}^0e

  4. Elektronový záchyt
    11p+10e01n{}_1^1p + {}_{-1}^0e \to {}_0^1n