V řádu 10−27 kg
Vyjadřuje se relativně – hmotnost se porovnává
Porovnává se s atomovou hmotnostní konstantou: mu
mu je 121 klidové hmotnosti atomu 612C
mu=1.66⋅10−27 kg=1 u
u je atomová hmotnostní jednotka, v chemii se většinou nepoužívá
Udává, kolikrát je hmotnost atomu větší než atomová hmotnostní konstanta
Ar(X)=mum(X)
Ar nemá žádnou jednotku = veličina má rozměr 1
Hodnoty nalezneme v periodické soustavě prvků
Ar(C)=12.01
Udává, kolikrát je hmotnost molekuly větší než atomová hmotnostní konstanta
Mr(AxBy)=mum(AxBy)
Mr nemá jednotku
= Součet Ar všech atomů v molekule
Mr(AxBy)=x⋅Ar(A)+y⋅Ar(B)
Značka: n
Udává počet částic pomocí jednotky 1 mol
1 mol představuje tolik částic, kolik je atomů C ve 12 g uhlíku 612C
n=NAN
N ... počet částic
NA ... Avogadrova konstanta – udává počet částic v 1 molu
NA=6.022⋅1023 mol−1
Značka: M
Udává hmotnost 1 molu látky
M=nm
m ... hmotnost
n ... látkové množství
Jednotka:
[M]=g⋅mol−1
Je číselně rovna atomové/molekulární relativní hmotnosti
{M}={Ar}={Mr}
Např.:
Mr(H2O)=18 M(H2O)=18 g⋅mol−1
Značka: Vm
Pouze u plynů
Udává objem 1 molu plynu
Vm=nV
V ... objem
n ... látkové množství
Objem závisí na t (teplotě) a p (tlaku)
Normální molární objem = molární objem za normálních podmínek – t=0°C; p=101 325 Pa
Pro všechny plyny za normálních podmínek platí: Vm=22.414 dm3⋅mol−1
Za podmínek jiných než normálních se molární objem vypočítá rovnicí ideálního plynu:
p⋅V=n⋅R⋅T
p ... tlak [Pa]
V ... objem [m3]
n ... látkové množství [mol]
T ... termodynamická teplota [K]
R ... univerzální plynová konstanta [J⋅mol−1⋅K−1]
R=8.314 J⋅mol−1⋅K−1