Ekologie

Ekologie = věda o vzájemných vztazích mezi živými organismy a neživou přírodou a mezi živými organismy navzájem

Život a podmínky jeho existence

Životní podmínky dělíme na biotické a abiotické

Živý systém je schopen adaptace na měnící se prostředí

Ekologická valence = rozmezí životních podmínek, ve kterých je organismus schopen existovat

Dělení podle citlivosti na podmínky:

  • Euryekní (euryvalentní) – široké rozmezí podmínek
  • Stenoekní (stenovalentní) – úzké rozmezí podmínek \to bioindikátor

Liebigův zákon minima


Abiotické podmínky života

  • Sluneční záření, světlo, teplo:

    • Vliv UV záření:

      90 % zachyceno ozonosférou

      U rostlin brzdí růst (\to horské ekotypy), má mutagenní účinky

      U živočichů způsobuje poškození sítnice a nádory kůže, má mutagenní účinky, podporuje tvorbu vitaminu D

    • Vliv viditelného záření:

      Primární zdroj energie

      U rostlin umožňuje fotosyntézu – rozhoduje kvalita světla a délka osvětlení; má vliv na kvetení (\to dělení rostlin na dlouhodenní, krátkodenní, neutrální)

      Fotoperiodismus = vliv slunečního světla na životní cyklus rostlin (\to dělení rostlin na slunobytné, stínobytné, neutrální)

      U živočichů umožňuje zrakovou orientaci; ovlivňuje aktivitu a odpočinek, biorytmy, barevnost živočichů

    • Vliv tepelného záření:

      Jeden ze zdrojů tepla pro organismy

      Urychluje nebo zpomaluje biochemické reakce

      Rostliny regulují teplo pomocí transpirace; dělíme je na eurytermní a stenotermní; další dělení je na termofyty, psychrofyty a kryofyty

      Vernalizace = působení nízkých teplot (klíčení, kvetení, sklápění a opad listů, ...)

      Adaptace na vysoké teploty – sukulenty, CAM rostliny

      U poikilotermních (ektotermních) živočichů vliv na aktivitu, rozmnožování, pohyb, množství potravy, vyhledání úkrytu, strnulost, smrt chladem

      U homoiotermních (endotermních) živočichů velká produkce tepla, teplotní izolace, dokolaná termoregulace, metabolismus

      U živočichů má vliv na zbarvení, změny chování, migraci

      Hibernace \to estivace

  • Vzduch:

    Oragnismy žijí v nejnižší vrstvě atmosféry (troposféra)

    Dravci až 7 000 m, aeroplankton

  • Voda

  • Půda

Chybějící zápis z týdne 17. 3. až 21. 3. 2025


Biotické podmínky života

  1. Hustota (denzita):

    Počet jedinců nebo biomasy na jednotku plochy nebo objemu (sčítání, odchyt, značkování, sledování stop, kamery, ...)

    Biomasa = souhrn látek tvořící těla organismů

    Vysoká hustota = nedostatek potravy, prostoru (stoupá agresivita)

    Nízká hustota = problémy s vyhledáváním partnerů pro rozmnožování

  2. Růst populace:

    Natalita (množivost):

    • Fyziologická (maximální):

      Je jen v ideálních podmínkách = biotický potenciál populace

    • Skutečná (ekologická) – realizovaná

    Fertilita (plodnost)

    Mortalita (úmrtnost) – vysoká u druhů s vysokou množivostí (např. hmyz)

    Nemoci, prostorová a potravní konkurence, výkyvy počasí

    Migrace (emigrace, imigrace) – potrava, rozmnožování, klima

  3. Kolísání hustoty populace:

    Závisí na charakteru rozmnožování (partenogeneze, vývojové cykly, ...) a vnějších podmínkách (počasí, nemoci, nepřátelé, ...)

    Oscilace = krátkodobé kolísání v průběhu roku —. sezónní změny faktorů prostředí, může být i více maxim v průběhu roku (např. lýkožrout)

    Fluktuace = kolísání v průběhu několika let – u mnoha druhů dochází k pravidelnému přemnožení (gradaci), např. hraboš, bekyně mniška (vztah predátor ×\times kořist)

  4. Rozmístění populace (rozptyl, disperze):

    Rovnoměrné, pravidelné – populace se silnou vnitrodruhovou konkurencí (např. stromy v lese)

    Náhodné, nepravidelné – málo časté (např. potemníci v mouce)

    Shloučené – nejčastější (např. savci ve stádu)

  5. Struktura populace:

    Dělení podle věku, pohlaví, sociálního složení

Biocenóza

= Společenstvo = soubor různých populací

Dělení biocenóz:

  • Přírodní:

    Společenstva vzniklá bez jakýchkoliv antropických zásahů

  • Přirozené:

    Do jisté míry ovlivněné činností člověka

    Svým složením se blíží přírodním

  • Umělé:

    Vytvářeny člověkem záměrně nebo vznikají neřízeně v důsledku lidské činnosti

    Agrocenózy, okrasné a ruderální biocenózy


Struktura společenstva

Např. fytocenóza, zoocenóza, mikrobiocenóza

Ráz společenstva určují dominantní populace

Rozvrstvení (stratifikace):

  1. V prostoru:

    Svislé (vertikální) ×\times vodorovné (horizontální)

  2. V čase:

    Postupné využití prostoru (např. sezónní změny kvetení, rychlý vývin jarních bylin v opadavém lese)

Ekoton = hraniční pásmo mezi biocenózami \to velká biodiverzita

Vztahy ve společenstvu

Populace žijí ve složité vzájemné závislosti

Vztahy vnitrodruhové, mezidruhové

Druhy klíčové, dominantní, vzácné, běžné

Sukcese = vývoj v čase, složitější struktura

Odstranění jediného klíčového druhu může vyvolat tzv. vymírací kaskádu \to pokles biodiverzity

Stabilita společenstva

Závisí na biodiverzitě (čím je biodiverzita vyšší, tím je společenstvo stabilnější) a na zachování podmínek biotopu

Umělé biocenózy jsou nestabilní \to musí být člověkem udržovány

Sukcese společenstva vede ke klimaxu = ustálené společenstvo na daném biotopu

Primární sukcese = osidlování nově vzniklých území

Sekundární sukcese = osidlování narušených biotopů

Vztahy mezi populacemi

Dělení:

  • Neutrální
  • Pozitivní (protokooperace, komenzálismus, mutualismus)
  • Negativní (konkurence, predace, parazitismus)

Pozitivní vztahy mezi populacemi

  • Protokooperace:

    Soužití prospěšné, ne nutné

    Vzájemné volné sdružování

    Např. společná hnízdiště několika druhů ptáků, zimní hejna sýkor, smíšená stáda zeber, antilop, pštrosů, paviánů, slonů, ...

  • Komenzálismus:

    Soužití pro jeden druh nutné, druhý není poškozen

    Komenzál (příživník) osamocen strádá, hostitel je nedotčen

    Např. epifyty + stromy, hyeny, šakali, supi + velké šelmy

  • Mutualismus:

    Trvalá a nezbytná vazba mezi organismus, nejužší symbióza

    Např. rostliny + opylovači, roznašeči semen, prvoci v bachorech přežvýkavců, sasanka + rak poustevník, lišejníky, mykorhiza

Negativní vztahy mezi populacemi

  • Kompetice, konkurence:

    Organismy uplatňují stejné nároky na potravu, úkryt, podmínky rozmnožování

    Gausseho princip (princip konkurenčního vyloučení) = 2 druhy se shodnými ekologickými nároky se nemohou vyskytovat na stejném místě, jeden potlačí druhého

    Např. káně ×\times poštolka, chroust ×\times housenky obaleče

  • Allelopatie, amenzálismus, antibióza:

    Zvláštní případ konkurence

    Jeden druh omezuje druhý chemickými výměšky

    Akát, antibiotika

  • Vnitrodruhová konkurence:

    Konkurence uvnitř jedné populace

    Semenáčky stromů v lese, pavoučí babí léto

  • Predace:

    Predátor ×\times kořist

    • Predátor:

      Je větší než kořist, početně slabší

      Na kořisti je závislý, nesměřuje k jejímu vyhubení, udržuje biologickou rovnováhu

      Různé adaptace k lovu, různé strategie lovu

    • Kořist:

      Velká plodnost

      Různá obranná opatření (chemická obrana, trny, ostny, krunýř, zvětšení povrchu, shlukování, ...)

      Akinézie = předstírání smrti

      Autotomie = odvržení části těla

      Miméze = krycí tvar těla, obvykle barvou, což přináší ochranu, zvýhodnění

      Mimikry = vnější napodobení jiného organismu nebo předmětu, které přináší zvýhodnění

      Semantické zbarvení = snaha být hodně nápadný

      Aposemantické zbarvení = výstražné zbarvení, upozorňující na jedovatost, nepoživatelnost