30. 1. 2024

Trávicí soustava člověka

Funkce:

Příjem potravy
Mechanické rozmělnění potravy
Chemické trávení potravy
Vstřebávání živin (resorpce) v trávenině
Vyloučení zbytků

1. 2. 2024

Chybějící zápis ze dne 1. 2. 2024

6. 2. 2024

Žaludeční šťáva je kyselá (pH 1–2) díky kyselině chlorovodíkové – účel: likvidace patogenů, reakce s pepsinogenem $\to$ tvorba pepsinu

Pepsin (v žaludku) pomáhá trávit proteiny, ptyalin (ve slinách) pomáhá trávit cukry

Produkt žaludku je trávenina (chymus)

Chymozin = enzym, který způsobuje srážení mléka

Hlen (mucin) obaluje hladkou svalovinu žaludku, aby žaludeční šťávy nerozežraly stěny žaludku

V žaludku probíhá vstřebávání vody a solných nebo iontových roztoků

Svěrač postupně vypouští tráveninu do střeva

Tenké střevo

Trubice s délkou 4 až 7 m a průměrem asi 3 cm

Tvořeno hladkou svalovinou

Zvrásněné – velké množství klků a mikroklků

První část tenkého střeva je dvanáctník – obsahuje lipázy, sacharázy i proteázy $\to$ štěpení lipidů, sacharidů i proteinů

Do dvanáctníku ústí žlučovody (žluč = odpad z jater)

Druhá část tenkého střeva je lačník

V játrech dochází k dokonalému rozštěpení

Třetí část: kyčelník – tenké střevo přechází do střeva tlustého

Tlusté střevo

První část se nazývá slepé střevo

Appendix = červovitý výběžek slepého střeva

Netvoří šťávy, pouze hlen

Části: slepé střevo $\to$ vzestupný tračník $\to$ příčný tračník $\to$ sestupný tračník $\to$ esovitá klička $\to$ konečník $\to$ řitní otvor

Žijí zde bakterie – např. E. coli

Vznikají střevní plyny – např. $\text{CO}_2, \text{CH}_4, ...$

Tvorba vitamínů

Zahušťování stolice

8. 2. 2024

Chybějící zápis z hodiny 8. 2. 2024

13. 2. 2024

Metabolismus

= Soubor biochemických reakcí, jejichž cílem je získat látky a energii potřebné k životu

Metabolit = produkt metabolismu

Trávení = rozklad potravy na jednodušší látky za pomoci hydrolytických enzymů

Anabolismus a katabolismus

Anabolické reakce:

Látky jednoduché $\to$ látky složité

Především endergonické (= energii spotřebovávají)
Katabolické reakce:

Látky složité $\to$ látky jednoduché

Především exergonické (= energii uvolňují)

ATP

Energie se uchovává v chemických vazbách $\to$ skladuje se v makroergických sloučeninách

Např.: ADP (adenosindifosfát) $\to$ ATP (adenosintrifosfát)

Difuze ATP mezi buňkami není možná $\to$ každá buňka si tvoří ATP sama

ATP se tvoří v mitochondriích

Rychlost metabolismu

Ovlivňována hormony

Jednotlivé reakce jsou katalyzovány enzymy $\to$ urychlení reakcí

Rychlost ovlivňuje:

Věk
Pohlaví
Celkový stav organismu

Energetický nadbytek a nedostatek

Nadbytek energie $\to$ tělo musí nějak energii využít $\to$ tvorba lipidů $\to$ nadváha (otylost)

Nedostatečný příjem energie $\to$ tělo využívá rezervy glykogenu $\to$ rozklad tukových zásob $\to$ podvýživa

Enzymy (biokatalyzátory)

Enzym + substrát $\to$ komplex enzym-substrát $\to$ enzym + produkty

Složení: apoenzym (bílkovinná část) + koenzym (nebílkovinná část)

Potrava

= Vše, co slouží k výživě organismu

Bílkoviny, sacharidy, lipidy, vláknina, vitaminy, minerální látky a stopové prvky

Metabolismus sacharidů

Sacharidy slouží jako zdroj rychle uvolnitelné energie

Ptyalin = enzym štěpící v ústech sacharidy

Regulaci glukosy zajišťují hormony insulin (snižuje obsah glukosy) a glukagon (zvyšuje obsah glukosy)

Zásobní cukr je glykogen, ukládá se v játrech a ve svalech

Trávení je založeno na hydrolytickém štěpení glykosidové vazby

Anaerobní glykalýza $\to$ tvorba pyruvátu $\to$ Krebsův cyklus

15. 2. 2024

*Chybějící zápis ze dne 15. 2. 2024

20. 2. 2024

Vitamíny

Hypervitaminóza = dlouhodobý nadměrný příjem vitaminů

Hypovitaminóza = dlouhodobý nízký příjem vitaminů

Avitaminóza = dlouhodobý nedostatek vitaminů $\to$ smrtelná onemocnění

Dělení podle rozpustnosti:

Lipofilní (rozpustné v tuku): A, D, E, K
Hydrofilní (rozpustné ve vodě): C, B, H, ...

Lipofilní vitamíny

Vitamín A (retinol)

Provitamín: karoten

Zdroj: vnitřnosti, mléčné výrobky, rybí tuk, ...

Zdroj provitamínu: mrkev, paprika, meruňky, špenát, rajčata, ...

Význam: součást membrán buněk (epitely, sliznice), správná funkce rohovky, sítinice

Hypo-, avitaminóza $\to$ vysychání rohovky (keratinizace), šeroslepost, šedý zákal, slepota, poruchy růstu

Hypervitaminóza $\to$ silné bolesti hlavy, závratě, ložiskové vypadávání vlastů, zhoubné bujení

Denní dávka: 1–2 mg/den

Vitamín D (kalciferoly)

Provitamín: ergosterol

Zdroj: rybí tuk, maso, vnitřnosti, kakao, vejce, ...

Zdroj provitamínu: houby, kvasnice, ...

Význam: vstřebávání $\text{Ca}^{2+}$ a $\text{P}$ ze střeva do krve, jejich ukládání do kostí, regulace funkce genů, krevní tlak, podpora imunitního systému

Hypovitaminóza $\to$ poruchy kostní tkáně, zpomalení osifikace, odvápnění kostí

Avitaminóza $\to$ u dětí křivice (rachitis) (= měknutí kostí), málo stavebního materiálu, osteomalacie (u žen v menopauze)

Hypervitaminóza $\to$ vysoká hodnota $\text{Ca}$ v plazmě, ukládání $\text{Ca}$ v různých orgánech (poruchy ledvin, ...), lámavost kostí, riziko arteriosklerózy

Denní dávka: 10 μg/den

Vitamín E (tokoferoly)

Zdroj: rostlinné oleje (sója, olivy, ...), libové maso, ovesné vločky, máslo, špenát, salát, vnitřnosti

Význam: antioxidant (= omezuje aktivitu volných kyslíkových radikálů $\to$ zabraňuje oxidaci látek), ochrana před látkami znečišťujícími prostředí, vliv na plodnost

Hypovitaminóza $\to$ poškození buněk, jejich předčasné stárnutí, poškození mitochondrií a lysozomů, svalová slabost, únava, porucha růstu, neplodnost

Hypervitaminóza $\to$ průjmy, žaludeční potíže

Denní dávka: 20 mg/den

Vitamín K (fylochinony)

Zdroj: listová zelenina, zelené rostliny, střevní mikroorganismy

Význam: důležitý pro srážlivost krve (protrombin $\to$ trombin)

Hypovitaminóza $\to$ chudokrevnost (anémie), porucha krevní srážlivosti

Hypervitaminóza $\to$ zvýšená krvácivost do tělních dutin

Denní dávka: 1 mg/den

Hydrofilní vitamíny

Vitamín C (kyselina L-askorbová)

Zdroj:

Vysoký – parpika, černý rybíz, kiwi, jeřabiny, ...
Střední – citrusy, jahody, rajčata, brambory, zelí, květák, ...
Nízký – jablka, salát, okurky, ...

Význam: antioxidant, syntéza kolagenu ve vazivu, odbourávání cholesterolu, ovlivňuje správnou stavbu cévních stěn, zvyšuje odolnost proti stresu, posiluje imunitu, tvorba červených krvinek, vstřebávání a ukládání $\text{Fe}$ , růst chrupavek, kostí, zubů, podkožní tkáně, ...

Hypovitaminóza $\to$ únava, malátnost, náchylnost k infekcím, snížení obranyschopnost, zástava růstu, křehké kosti, špatné hojení, ...

Avitaminóza $\to$ kurděje (scorbut) ( $\to$ vyřazení funkce pojiva, krvácení dásní, vypadávání zubů, celková sešlost)

Denní dávka: 50–100 mg/den

Vitamíny řady B

Vitamín B1 (thiamin)

Zdroj: droždí, obiloviny, tmavé pečivo, játra, pivo, luštěniny

Funkce: součást enzymů (dekarboxyláz, ...), metabolismus sacharidů, ...

Hypovitaminóza $\to$ nechutenství, únava, podrážděnost, bolesti hlavy, nechutenství, křeče, záněty svalů, ...

Avitaminóza $\to$ nemoc beri-beri ( $\to$ poruchy nervstva, srdce, ...)

Denní dávka: 1–2 mg/den

Vitamín B2 (riboflavin)

Zdroj: rybí maso, kvasnice, obiloviny, luštěniny, vejce, sýry, ...

Funkce: podílí se na stavbě enzymů (FMN – flavinmononukleotid a FAD = flavinadenindinukleotid), přenášejí protony vodíku v dýchacím řetězci

Hypovitaminóza $\to$ zažívací problémy, průjmy, zánět kůže, sliznic, praskání rtů, bolesti hlavy, deprese, dušení poruchy

Avitamnióza $\to$ nemoc pelagra

Nedostatek: porucha krvetvorby