Organizace lidského těla
Lidská buňka tkáň orgán orgánová soustava organismus
Buňky
Cytologie = věda zabývající se buňkami
Lidská buňka je eukaryotická buňka živočišného typu – na povrchu je cytoplazmatická membrána, chybí plastidy a vakuola, přítomny lysozomy
Buňky mají různý tvar, velikost, životnost
Adipocyty = tukové buňky
Červená krvinka je bikonkávní (= dvojitě promáčklá)
Neuron je hvězdicovitý
Největší buňkou je vajíčko, nejmenší spermie
Spermie se tvoří každých 72 dní, vajíčka se neobnovují a dozrávají v průběhu života
Kmenová buňka = buňka, která ještě není diferenciovaná a specializovaná
Tkáně
Tkáň = soubor buněk stejného původu, tvaru a funkce
Histologie = věda zabývající se studium tkání
Histogeneze = věda zabývající se procesem vzniku tkání
Buňky jsou spojeny 3 typy spojů:
- Těsný spoj – splývání membrán sousedních buněk, kolem buněk vzniká souvislý pás
- Vodivý spoj – zajišťuje mezi sousedními buňkami kanál pro průchod malých molekul a iontů
- Desmozom – spojuje buňky do silných plátů, je zpevňován keratinovými intermediárními filamenty
3 zárodečné tkáně: ektoderm, entoderm, mezoderm
5 typů definitivních tkání: epitelová, pojivová, svalová, nervová, trofická
Epitelová tkáň
Ochranná krycí funkce (povrchy a výstelky těla, dutin a orgánů)
Někdy absorpční nebo vylučovací funkce – žlázové epitely
Buňky jsou těsně vedle sebe, jedna nebo více vrstev jedním koncem připevněny na bazální membránu
Mezibuněčná hmota chybí nebo jen nepatrné množství
Bazální membrána s kotvícími filamenty (tenká vrstva mezi epitelem a tkání)
Chybí cévy, bohatá inervace
Labilní struktura – buňky jsou stále nahrazovány
Rozdělení:
- Podle počtu vrstev jednovrstevný, víceřadý, ...
- Podle tvaru buněk kubický, dlaždicový, ...
- Podle polárního rozlišení bičíkový, ...
- Podle funkce krycí, resorpční, žlázový, smyslový, zárodečný
Příklady druhů epitelů:
-
Cylindrický:
Víceřadý řasinkový s podlouhlými buňkami
Vystýlá např. dýchací cesty
-
Vícevrstevný krychlový:
Vystýlá např. močovou trubici
-
Vícevrstevný dlaždicový:
Rychle se obnovuje, je v místech s mechanickým namáháním
Vystýlá např. kůži, jícen, řitní otvor, pochvu
-
Jednovrstevný dlaždicový:
Je tenký, prostupný, probíhá výměna látek difuzí
Např. krevní cévy, plicní sklípky
Pojivová tkáň
Fukce: opora těla, obaly orgánů, výplň prostorů, zásobárna látek
Vlastnosti vyplývají z typu buněk a hmoty mezi nimi
Stavba: buňky s mezibuněčnou hmotou
Mezibuněčná hmota může být tekutá, rosolovitá, či pevná – složení určuje typ pojiva
Buňky jsou vzdáleny od sebe, fixní i pohyblivé, nesouvislé komplexy
Amorfní hmota je tvořena glykosaminoglykanem, minerálními látkami a proteiny
Vláknitá hmota je tvořena vlákny kolagenu, elastinu, retikulinu
Elastická vlákna jsou pružná, vrací se do původní polohy
Kolagenní vlákna jsou pevná, mají upevňovací funkci
Retikulární vlákna jsou velmi tenká, bohatě větvená, síťovina – spojení pojivových tkání s ostatními tkáněmi
Makrofágy se volně pohybují mezibuněčnou hmotou, fygocytózou pohlcují buňky
Fibroblasty produkují mezibuněčnou hmotu
Dělení podle funkce: vazivo, chrupavka, kost, zubní tkáň
Vazivo
Spojuje epitely, tkáně, zabezpečuje polohu orgánů
Obsahuje všechny typy vláken, uspořádání je volné
Druhy vaziva:
-
Řídké kolagenní:
Podkožní a podslizniční vazivo, pouzdra orgánů
-
Retikulární:
Síťovitá struktura, lymfoidní, krvetvorné orgány (játra, slezina, ...)
-
Tukové:
Řídké, kolagenní s tukovými buňkami, buňky obsahují tukové kapky – po spotřebování tuku se scvrkává
Mechanická a tepelná izolace, zásoba energie
-
Fibrózní:
Kolagenní vlákna jsou hustě uspořádána do svazků, pevný typ vaziva
Šlachy, vazy
Chrupavka
Tvořena chondrocyty, které produkují kolagenní vlákna a mezibuněčnou hmotu (proteoglykany, chondroitin)
Pružná, pevná, bezcévná, odolná tlaku
Výživa: ochrustavice = blána pokrývající chrupavku
Druhy chrupavek:
-
Hyalinní:
Průsvitná, namodralá
Hrtan, žaberní oblouky
-
Elastická:
Pružná, nažloutlá, velká množství elastických vláken
Ušní boltec, velké cévy, Eustachova trubice
-
Kolagenní:
Bílá, pevná, neprůsvitná
Kloubní plošky, meziobratlové ploténky
Kost
Pouze u obratlovců (od ryb)
Pevná opora těla
Latinský název: os
Buňky + mezibuněčná hmota – mineralizovaná tkáň
Vzniká osifikací chrupavky, výživa: okostice
Typy buněk:
-
Osteocyty:
Buňky s výběžky, uspořádány koncentricky kolem Haversových kanálků
-
Osteoblasty:
Na povrchu kostí, tvoří mezibuněčnou hmotu
-
Osteoklasty:
Odbourávají hmotu kostí
Mezibuněčná hmota je složena z organické složky (osein) a anorganické složky (fosforečnan vápenatý, hořečnatý, uhličitan vápenatý, chlorid sodný)
2 typy kostní tkáně: kompaktní (hutná) a spongiózní (houbovitá)
Kostní dřeň slouží k výrobě krve – u dětí všude, u dospělých pouze v malých a plochých kostech (hrudní kost, obratle, pánev, lopatka, ...)
Zubní tkáň
Vyvíjí se z krycí tkáně čelisti
Výživa: vazivová blána ozubice
Buňky: odontoblasty – vylučují dentin/zubovinu
Složení dentinu: anorganické látky (72 %, hlavně fosforečnan vápenatý) + organické látky (28 %, hlavně kolagen)
Cement = vláknitá kost, kryje zubní kořen
Sklovina = povrch korunky – nejtvrdší tkáň (pouze 2 % organických látek)
Svalová tkáň
Funkce: pohyb organismu a jednotlivých orgánů
Latinský název: musculus
Kontrakce = stah
Buňky tvoří svalová vlákna = myofibrily
Obsahují kontraktilní bílkoviny – aktin a myozin, tropomyozin, troponin
Sarkomera = úsek aktinu a myozinu – aktino-myozinový komplex
Zkracování sarkomer stah
Látky nutné pro stah: ATP-áza,
3 typy svaloviny:
-
Hladká:
Menší, ale stálý výkon, neovládaná vůlí
-
Srdeční (myokard):
Velmi výkonná, automacie, náročná na množství energie, neunavitelná
-
Příčně pruhovaná:
Výkonná, unavitelná, ovládaná vůlí
Nervová tkáň
Funkce: dráždivost, vodivost, řídící funkce, psychické děje, paměť
Buňky: tzv. neurony – velké buňky, náročné na množství energie a kyslíku, jednosměrné vedení vzruchů
Stavba neuronu: dendrity, axon, synapse
Na synapsi jsou neurotransmitery: adrenalin, noradrenalin, acetylcholin, dopamin, histamin, serotonin, ...
Mezi neurony jsou tzv. neuroglie – makroglie (výživa a podpora neuronů, tvorba mozkomíšního moku), oligodendroglie (oporná funkce, produkce myelinu, bílá hmota), mikroglie (ochranná funkce, amébovitý pohyb, fagocytóza)
Neurony se nedělí ( neobnovují se), neuroglie ano
Trofická tkáň
Tělní tekutiny – extracelulární (20 % tělesné hmotnosti) a intracelulární (40 % tělesné hmotnosti)
Extracelulární:
-
Krev:
Neustále obíhá v cévách
Funkce: transport živin, dýchacích plynů, odpadních látek
-
Míza:
V mízních cévách vedoucích mízními uzlinami
-
Tkáňový mok:
Obsahuje odpadní látky
-
Další:
Mozkomíšní mok, komorová oční voda, nitroušní tekutina, kloubní tekutina, moč, ...
Intracelulární je cytoplazma