Organizace lidského těla

Lidská buňka →\to tkáň →\to orgán →\to orgánová soustava →\to organismus

Buňky

Cytologie = věda zabývající se buňkami

Lidská buňka je eukaryotická buňka živočišného typu – na povrchu je cytoplazmatická membrána, chybí plastidy a vakuola, přítomny lysozomy

Buňky mají různý tvar, velikost, životnost

Adipocyty = tukové buňky

Červená krvinka je bikonkávní (= dvojitě promáčklá)

Neuron je hvězdicovitý

Největší buňkou je vajíčko, nejmenší spermie

Spermie se tvoří každých 72 dní, vajíčka se neobnovují a dozrávají v průběhu života

Kmenová buňka = buňka, která ještě není diferenciovaná a specializovaná

Tkáně

Tkáň = soubor buněk stejného původu, tvaru a funkce

Histologie = věda zabývající se studium tkání

Histogeneze = věda zabývající se procesem vzniku tkání

Buňky jsou spojeny 3 typy spojů:

  • Těsný spoj – splývání membrán sousedních buněk, kolem buněk vzniká souvislý pás
  • Vodivý spoj – zajišťuje mezi sousedními buňkami kanál pro průchod malých molekul a iontů
  • Desmozom – spojuje buňky do silných plátů, je zpevňován keratinovými intermediárními filamenty

3 zárodečné tkáně: ektoderm, entoderm, mezoderm

5 typů definitivních tkání: epitelová, pojivová, svalová, nervová, trofická

Epitelová tkáň

Ochranná krycí funkce (povrchy a výstelky těla, dutin a orgánů)

Někdy absorpční nebo vylučovací funkce – žlázové epitely

Buňky jsou těsně vedle sebe, jedna nebo více vrstev jedním koncem připevněny na bazální membránu

Mezibuněčná hmota chybí nebo jen nepatrné množství

Bazální membrána s kotvícími filamenty (tenká vrstva mezi epitelem a tkání)

Chybí cévy, bohatá inervace

Labilní struktura – buňky jsou stále nahrazovány

Rozdělení:

  • Podle počtu vrstev →\to jednovrstevný, víceřadý, ...
  • Podle tvaru buněk →\to kubický, dlaždicový, ...
  • Podle polárního rozlišení →\to bičíkový, ...
  • Podle funkce →\to krycí, resorpční, žlázový, smyslový, zárodečný

Příklady druhů epitelů:

  • Cylindrický:

    Víceřadý řasinkový s podlouhlými buňkami

    Vystýlá např. dýchací cesty

  • Vícevrstevný krychlový:

    Vystýlá např. močovou trubici

  • Vícevrstevný dlaždicový:

    Rychle se obnovuje, je v místech s mechanickým namáháním

    Vystýlá např. kůži, jícen, řitní otvor, pochvu

  • Jednovrstevný dlaždicový:

    Je tenký, prostupný, probíhá výměna látek difuzí

    Např. krevní cévy, plicní sklípky

Pojivová tkáň

Fukce: opora těla, obaly orgánů, výplň prostorů, zásobárna látek

Vlastnosti vyplývají z typu buněk a hmoty mezi nimi

Stavba: buňky s mezibuněčnou hmotou

Mezibuněčná hmota může být tekutá, rosolovitá, či pevná – složení určuje typ pojiva

Buňky jsou vzdáleny od sebe, fixní i pohyblivé, nesouvislé komplexy

Amorfní hmota je tvořena glykosaminoglykanem, minerálními látkami a proteiny

Vláknitá hmota je tvořena vlákny kolagenu, elastinu, retikulinu

Elastická vlákna jsou pružná, vrací se do původní polohy

Kolagenní vlákna jsou pevná, mají upevňovací funkci

Retikulární vlákna jsou velmi tenká, bohatě větvená, síťovina – spojení pojivových tkání s ostatními tkáněmi

Makrofágy se volně pohybují mezibuněčnou hmotou, fygocytózou pohlcují buňky

Fibroblasty produkují mezibuněčnou hmotu

Dělení podle funkce: vazivo, chrupavka, kost, zubní tkáň

Vazivo

Spojuje epitely, tkáně, zabezpečuje polohu orgánů

Obsahuje všechny typy vláken, uspořádání je volné

Druhy vaziva:

  • Řídké kolagenní:

    Podkožní a podslizniční vazivo, pouzdra orgánů

  • Retikulární:

    Síťovitá struktura, lymfoidní, krvetvorné orgány (játra, slezina, ...)

  • Tukové:

    Řídké, kolagenní s tukovými buňkami, buňky obsahují tukové kapky – po spotřebování tuku se scvrkává

    Mechanická a tepelná izolace, zásoba energie

  • Fibrózní:

    Kolagenní vlákna jsou hustě uspořádána do svazků, pevný typ vaziva

    Šlachy, vazy

Chrupavka

Tvořena chondrocyty, které produkují kolagenní vlákna a mezibuněčnou hmotu (proteoglykany, chondroitin)

Pružná, pevná, bezcévná, odolná tlaku

Výživa: ochrustavice = blána pokrývající chrupavku

Druhy chrupavek:

  • Hyalinní:

    Průsvitná, namodralá

    Hrtan, žaberní oblouky

  • Elastická:

    Pružná, nažloutlá, velká množství elastických vláken

    Ušní boltec, velké cévy, Eustachova trubice

  • Kolagenní:

    Bílá, pevná, neprůsvitná

    Kloubní plošky, meziobratlové ploténky

Kost

Pouze u obratlovců (od ryb)

Pevná opora těla

Latinský název: os

Buňky + mezibuněčná hmota – mineralizovaná tkáň

Vzniká osifikací chrupavky, výživa: okostice

Typy buněk:

  • Osteocyty:

    Buňky s výběžky, uspořádány koncentricky kolem Haversových kanálků

  • Osteoblasty:

    Na povrchu kostí, tvoří mezibuněčnou hmotu

  • Osteoklasty:

    Odbourávají hmotu kostí

Mezibuněčná hmota je složena z organické složky (osein) a anorganické složky (fosforečnan vápenatý, hořečnatý, uhličitan vápenatý, chlorid sodný)

2 typy kostní tkáně: kompaktní (hutná) a spongiózní (houbovitá)

Kostní dřeň slouží k výrobě krve – u dětí všude, u dospělých pouze v malých a plochých kostech (hrudní kost, obratle, pánev, lopatka, ...)

Zubní tkáň

Vyvíjí se z krycí tkáně čelisti

Výživa: vazivová blána ozubice

Buňky: odontoblasty – vylučují dentin/zubovinu

Složení dentinu: anorganické látky (72 %, hlavně fosforečnan vápenatý) + organické látky (28 %, hlavně kolagen)

Cement = vláknitá kost, kryje zubní kořen

Sklovina = povrch korunky – nejtvrdší tkáň (pouze 2 % organických látek)

Svalová tkáň

Funkce: pohyb organismu a jednotlivých orgánů

Latinský název: musculus

Kontrakce = stah

Buňky tvoří svalová vlákna = myofibrily

Obsahují kontraktilní bílkoviny – aktin a myozin, tropomyozin, troponin

Sarkomera = úsek aktinu a myozinu – aktino-myozinový komplex

Zkracování sarkomer →\to stah

Látky nutné pro stah: ATP-áza, Ca2+\text{Ca}^{2+}

3 typy svaloviny:

  • Hladká:

    Menší, ale stálý výkon, neovládaná vůlí

  • Srdeční (myokard):

    Velmi výkonná, automacie, náročná na množství energie, neunavitelná

  • Příčně pruhovaná:

    Výkonná, unavitelná, ovládaná vůlí

Nervová tkáň

Funkce: dráždivost, vodivost, řídící funkce, psychické děje, paměť

Buňky: tzv. neurony – velké buňky, náročné na množství energie a kyslíku, jednosměrné vedení vzruchů

Stavba neuronu: dendrity, axon, synapse

Na synapsi jsou neurotransmitery: adrenalin, noradrenalin, acetylcholin, dopamin, histamin, serotonin, ...

Mezi neurony jsou tzv. neuroglie – makroglie (výživa a podpora neuronů, tvorba mozkomíšního moku), oligodendroglie (oporná funkce, produkce myelinu, bílá hmota), mikroglie (ochranná funkce, amébovitý pohyb, fagocytóza)

Neurony se nedělí (→\to neobnovují se), neuroglie ano

Trofická tkáň

Tělní tekutiny – extracelulární (20 % tělesné hmotnosti) a intracelulární (40 % tělesné hmotnosti)

Extracelulární:

  • Krev:

    Neustále obíhá v cévách

    Funkce: transport živin, dýchacích plynů, odpadních látek

  • Míza:

    V mízních cévách vedoucích mízními uzlinami

  • Tkáňový mok:

    Obsahuje odpadní látky

  • Další:

    Mozkomíšní mok, komorová oční voda, nitroušní tekutina, kloubní tekutina, moč, ...

Intracelulární je cytoplazma