Nervová soustava člověka

Typ nervové soustavy: trubicovitá, ektodermálního původu

Rychlé řízení, fyzikální podstata (šířící se změna náboje)

Srovnání řídících soustav člověka:

Funkce:

• Senzorická:

  Příjem informací z vnějšího a vnitřního prostředí

• Asociační:

  Zpracování informací, porovnání s pamětí

• Výkonná:

  Vydání řídící informace výkonným orgánům

Iritabilita = dráždivost

Schopnost uchovávat informace v paměti

CNS = centrální nervový systém $\to$ mícha a mozek

PNS = periferní nervový systém $\to$ dostředivé a odstředivé nervy

Dostředivé nervy jdou z receptorů do center

Motorické nervy řídí pohyb a ovládáme je vědomě; autonomní nervy neovládáme vědomě

Autonomní nervy dělíme na sympatikus a parasympatikus

Stavba NS

Základní buňky: neurony

Kolem neuronů jsou tzv. gliové buňky (neuroglie)

Neuroglie tvoří 1/2 celé nervové tkáně

Neuroglie jsou schopny množení a regenerace; neurony se nedělí

Funkce neuroglií:

• Výživa a ochrana neuronů
• Udržování homeostázy
• Skelet neuronů
• Tvorba růstových faktorů
• Synapse s neurony
• Sklad zásobních látek

Neuron tvoří tělo neuronu, dendrity (krátké, větvené výběžky) a axon (dlouhý výběžek)

Dendrity vedou vzruchy do těla buňky

Axon vede vzruchy z těla buňky

Myelinová pochva = obal axonu (jen u některých axonů) – tvořena Schwannovými buňkami

Telodendron = rozvětvení axonu na konci – na konci každé větve je tzv. synapse

Princip NS

Vzruch = základní vlastnost neuronu – vzniká při podráždění

Neurony mají transportní glykoproteiny, které propouští kationty sodíku a draslíku

Vně neuronu převládá kladný náboj, uvnitř záporný náboj $\to$ membránový potenciál

U neuronu v klidu je tzv. klidový potenciál

Při podráždění se v daném místě zvýší propustnost sodíku $\to$ sodík začne vnikat do neuronu $\to$ depolarizace membrány

Po skončení podráždění dojde k repolarizaci membrány $\to$ sodík se vrátí ven

Tento děj (tzv. sodíkodraslíková pumpa) se šíří do sousedních neuronů $\to$ vzniká vzruch

Vzruch se šíří rychlostí cca 120 m/s

Vzruchy se šíří v myelizovaných axonech výrazně rychleji než v nemyelizovaných

Synapse vypouští neurotransmiter (chemickou látku) $\to$ skrze štěrbinu se dostane na dendrit dalšího neuronu $\to$ neurotransmiter na dendritu zapadne a spustí vzruch

Reflex

= Odpověď organismu na podráždění

Funkční jednotka nervové soustavy

Popsal ho I. P. Pavlov na začátku 20. st.

Reflexní oblouk: receptor $\to$ dostředivá dráha $\to$ CNS $\to$ odstředivá dráha $\to$ efektor

Dělení:

1. Nepodmíněné:

   Vrozené, u všech lidí stejné

2. Podmíněné:

   Naučené během života

   Pokud dlouho nejsou používány, tak vyhasnou

Zrak

Oko

= Zrakový orgán

Asi 3/4 vjemů u lidí pochází z očí

Typ lidského oka: komorové

Vidění stereoskopické, barevné

Citlivost na elektromagnetické vlnění

Oko je vychlípenina mozku

Uloženo v očnici

Oční koule má několik vrstev:

• Bělima:

  Vpředu vyklenutá $\to$ navazuje průhledná rohovka

  Astigmatismus = nerovnoměrné zakřivení rohovky

• Cévnatka:

  Výživa oka

  Obsahuje pigmentové buňky

  Řasnaté tělísko = hladké svaly, které drží čočku

  Akomodace čočky = zploštění/vyklenutí čočky za účelem zaostření obrazu – zajištěno řasnatým tělískem

  Duhovka (iris) = drobné svaly uspořádané do kruhu, uprostřed je zornice (= otvor)

• Sítnice (retina):

  Nervový původ

  Světločivé nervové receptory

Sklivec = hustá, průhledná hmota vyplňující oko

V sítnici jsou 2 specifické smyslové buňky:

• Tyčinky:

  Cca 130 mil.

  Hlavně v okrajových částech retiny

  Rhodopsin

  Nerozlišují barvy, vidění za šera

• Čípky:

  Cca 7 mil.

  3 druhy – modrofialová, zelená, červená

  Barevné vidění

Žlutá skvrna = místo na sítnici, kde je největší nakupení čípků a nejsou žádné tyčinky $\to$ nejostřejší vidění

Slepá skvrna = místo na sítnici, kde je výstup zrakového nervu, je bez smyslových buněk

Čočka (lens) – je bikonvexní spojka

Pomocná ústrojí oka

• Okohybné svaly:

  Na každém oku 6 příčně pruhovaných svalů

  Oči se pohybují synchronně

  Šilhavost je způsobena různou délkou okohybných svalů

• Slzné žlázy + slzy:

  Umístěny nad očima

  Funkce slz: dezinfekce a zvlhčování očí

  Slzy se tvoří neustále, v případě přebytku začnou přetékat

• Víčka + Meibomovy mazové žlázy

• Spojivka

• Řasy

• Obočí

Chybějící zápis

Ucho

Chybějící zápis

Poruchy sluchu převodní

Příčina je ve vnějším nebo středním uchu

Poškozen nebo zcela znemožněn převod zvuku do vnitřního ucha

Ztráta sluchu obvykle nepřesahuje 60 dB, zvuky hlasitější slyšet mohou

Sluchové pomůcky, sluchadla

Možná úprava operací nebo medikamenty

Příčiny:

• Obstrukce, ucpání zvukovodu
• Zánět středního ucha, v chronických případech perforace
• Otoskleróza
• Vrozené vady, úrazy hlavy

Poruchy sluchu percepční

Příčina je v uchu vnitřním

Kochleární – příčina v hlemýždi

Retrokochleární (centrální) – příčina ve sluchovém nervu nebo dráze

Nelze vyléčit

Příčiny:

• Dědičné
• Prenatální – viry (zarděnky), léky, ozáření
• Perinatální – přidušení, vnitřní ucho velmi citlivé na nedostatek kyslíku
• Postnatální – antibiotika, zánět mozkových blan, úrazy, nedokrvení, hluk, chřipka
• Ušní šelest (tinnitus) – nepříjemný příznak poškození

Stařecká nedoslýchavost

= Presbyakuze

Vzniká ve vyšším věku

Charakterizována zejména neschopností vnímat vysoké tóny

V současnosti i u mladších lidí vystavených hluku – socioakuze

Centrální nervový systém

Mozek + mícha

Fylogeneticky starší je mícha

Obaly CNS (od nejnižšího k povrchu):

• Omozečnice
• Prostor vyplněný mozkomíšním mokem
• Pavučnice
• Tvrdá plena

Mozek má 4 mozkové dutiny, ty jsou vyplněny mozkomíšním mokem

Mícha končí v týlním otvoru a navazuje na mozek

Ohraničení míchy:

• Vpředu – těla obratlů
• Ze strany – kloubní výběžky
• Vzadu – oblouky obratlů

Mícha novorozence končí v úrovni 3. bederního obratlu

Z míchy vychází 31 párů nervů

Mícha se člení na 5 částí (podle páteře):

1. Krční
2. Hrudní
3. Bederní
4. Křížová
5. Kostrční

Mícha se skládá z bílé hmoty a šedé hmoty

Míšní kořeny: přední (motorický – z míchy) a zadní (senzitivní – do míchy)

Chybějící zápis z téměř celé hodiny

Mozkový kmen

Tvoří ho: prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek

Zajišťuje základní životní funkce

Vzestupný systém – aktivace vyšších center v kůře (bdělost, pozornost)

Sestupný systém – pohybová koordinace, tlumí/zesiluje míšní nervy

Střední mozek

Nejmenší část, překrytý koncovým mozkem

Čtverohrbolí = 2 páry hrbolků šedé hmoty – podkorové centrum pro orientované pohyby (otáčení hlavy + zrak, sluch)

Jádra:

• Červené – shluk šedé hmoty, svalový tonus
• Černé – melanin, ovlivňuje bazální ganglie, třes, nekoordinované pohyby, ztuhlost

Mezimozek

4 části:

1. Thalamus (hrbol):

   Průchodiště drah – spojuje kůru s nižším ústředím (brána vědomí)

   Příjem informací z receptorů (teplota, bolest, ...)

2. Hypothalamus (podhrbolí):

   Podílí se na udržování homeostázy

   Řídí a koordinuje vegetativní funkce ("útrobní mozek") – nervově i hormonálně

   Sjednocuje činnost nižších oddílů mozku

   Přes hypothalamus mozková kůra ovlivňuje útroby a kůži

3. Hypofýza (podvěsek mozkový):

   Žláza s vnitřní sekrecí

   Adenohypofýza, neurohypofýza, tropní (= spouštěcí) hormony

4. Epifýza (šišinka):

   Vnitřní hodiny – fotoperiodismus, biorytmy (melatonin, serotonin)

Součástí je i zrakový nerv a sítnice

Velký (koncový) mozek

Má 2 polokoule (hemisféry), mezi nimi je vazník (kalózní těleso)

Na povrchu je kůra mozková = několik mm silná vrstva šedé hmoty

Kůra je centrem veškerých vědomých činností

Prochází ním centrální rýha – odděluje neurony s motorickou a se senzorickou funkcí

Funkce mozku

Celý mozek má integrační funkci:

• Retikulární formace:

  Zajištění všech základních životních funkcí

• Limbický systém a hypothalamus:

  Podvědomí

• Mozková kůra:

  Nejvyšší schopnost integrace – vědomí

Základní vyšetření mozku je EEG (= elektroencefalografie)

Střídají se 2 procesy:

1. Bdění:

   Mozek je plně aktivní, vnímáme

2. Spánek:

   Aktivní děj

   Zpomalení činnosti mozku, útlum kůry

   Střídají se 2 typy spánku:

   1. NREM = telecefalický/klidový spánek:

      Nemáme sny, opakuje se po 30 až 60 minutách

   2. REM = rombencefalický/paradoxní spánek:

      Kůra je aktivní $\to$ máme sny

   Potřeba spánku: u kojence cca 20 hodin, u dospělého 6–8 hodin

Periferní nervový systém

Nervy jsou tvořeny axony neuronů

31 párů míšních nervů, 12 párů mozkových nervů

Kosterní svalstvo je řízeno vědomě, vnitřní orgány jsou řízeny autonomně (viz hypothalamus)

2 procesy:

1. Sympatikus:

   Hrudní a bederní mícha

   Neurotransmitter: noradrenalin

   Stimulující účinek

2. Parasympatikus:

   Mozkový kmen a křížová mícha

   Neurotransmitter: acetylchlorin

   Tlumivý děj

Centrem nepodmíněných reflexů je mícha, nejdou přes mozkou kůru

Centrem podmíněných reflexů je mozková kůra

Instinkt = soubor převážně nepodmíněných reflexů (např. sebezáchova, rozmnožování, ...)

Emoce jsou částečně vrozené, jsou modifikovány situací, výchovou, prostředím, motivací, ...

Dynamický stereotyp = nevědomé (automatické) opakování naučeného chování (např. trasa řidiče)

Učení a paměť – zatím neobjasněny

Okamžitá paměť, krátkodobá paměť, dlouhodobá paměť

Imprinting = vtiskutí do paměti (např. kuře si po narození zapamatuje svou matku)

Jsou různé typy učení (napodobování, vhled, ...)

Nejdokonalejší prostředek dorozumívání člověka: artikulovaná řeč

1. signální soustava (aktivnější je pravá hemisféra) $\to$ konkrétní myšlení, představivost

2. signální soustava (aktivnější je levá hemisféra) $\to$ logické a asociativní myšlení

Choroby nervstva

1. Nervové choroby:

   • Otřes mozku

   • Mrtvice:

     $\to$ Ochrnutí, případně smrt

   • Encefalitida:

     Virové onemocnění přenášené klíštětem

     Existuje očkování

   • Dětská mozková obrna:

     Vrozená nemoc

   • Migréna:

     Silná bolest hlavy spojená se zvracením, citlivostí na světlo

   • Epilepsie:

     Záchvaty silných křečí, hrozí zástava dýchání

   • Meningitida

   • Vzteklina:

     Smrtelná, neléčitelná nemoc, v ČR díky očkování téměř vymýcená

   • Degenerativní choroby (Alzeheimerova choroba, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, nemoc šílených krav, ...)

2. Duševní choroby:

   Dělí se na neurózy (lehčí) a psychózy (těžší)

   Neurózy (např.):

   • Fobie
   • Deprese
   • Hypochondrie

   Psychózy (např.):

   • Schizofrenie
   • Paranoia
   • Bipolární porucha (maniodepresivní psychóza)

3. Psychosomatické choroby:

   = Choroby těla vyvolané duševními příčinami

   • Hypertenze
   • Žaludeční vředy
   • Astma
   • Nespavost
   • Nechutenství
   • Mentální anorexie