Dvouvrstevní (Diblastica)

Kmen: Vločkovci

Mají jen 2 zárodečné vrstvy (zůstali na úrovni gastruly)

Jsou paprsčitě souměrní

Obývají litorál (= oblast mělkých moří)

DNA na úrovni prvoků nebo bakterií, mají introny stejné jako my

DNA je tvořena introny (nemají žádný nám známý smysl) a exony (obsahují genetickou informaci)

Příjem potravy: fagocytózou nebo vstřebáváním mimotělně natrávené potravy

Rozmnožování: příčné dělení, pučení, pohlavní rozmnožování (mechanismus není přesně znám)

• vločkovec plazivý:

  Řasy litorálu Rudého moře

Kmen: Houbovci

Žijí solitérně/jednotlivě nebo v koloniích

Obývají převážně moře, někteří žijí i ve sladké vodě

Jsou okem viditelní, dosahují velikosti od několika $\text{mm}$ až po $2 \space \text{m}$

Některé buňky jsou nezávislé, mají schopnost amébovitého pohybu

Jsou mikrofágové/filtrátoři = filtrují vodu a zachytávají plankton, kterým se živí

Neslouží jako potrava

Stavba těla

2 vrstvy – ektoderm, endoderm – mezi nimi je rosolovitá hmota, tzv. mezoglea

Osculum = vyvrhovací otvor nahoře

Ostie = drobné proděravělé otvůrky dovnitř

Filtrace probíhá nasáváním vody do ostií, voda projde trávicí dutinou a nakonec vyjde osculem ven

Voda je nasávána díky pohybu límečkových buněk a bičíku

Tělní typy houbovců

• Asconní typ:

  Ostie jsou jednoduché dírečky

• Syconní typ:

  Límečkovité buňky vcestovaly do ostií $\to$ síto pro zachytávání planktonu je lepší

• Leukonní typ:

  V ostiích se vytvořily otvory $\to$ "síť potrubí" $\to$ nejefektivnější síto

Stavba tělní stěny

1. Ektoderm:

   Tvořen plochými buňkami = pinakocyty, ty později klesají do mezoglei, tvoří ostie

   Amoebocyty – mnoho funkcí – fagocytují drobné částečky potravy, roznášejí potravu, chrání buňky proti patogenům, vylučují nestrávené zbytky

   Skleroblasty – mají opěrnou funkci, vylučují jehlice/sklerity z $\text{CaCO}_3$ nebo $\text{SiO}_2$

   Spongioblasty – vylučují pevná a pružná sponginová vlákna

   Archeocyty

   Spongin

2. Entoderm:

   Tvoří ho choanocyty, límečkové buňky

Výživa

Živí se filtrováním drobných organismů z vody

Tělní soustavy

• Kostra: endoskelet tvořen jehlicemi nebo spongiovými vlákny

• Svalová S: není vyvinuta

• Trávicí S: mikrofágové, nitrobuněčné trávení

• Dýchací S: není – dýchání celým povrchem těla

• Cévní S: není vyvinuta

• Vylučovací S: není, zplodiny metabolismu vycházejí s vodou osculem z těla

• Nervová S: velmi primitivní, asi rozptýlené nervové buňky v mezoglei

• Pohlavní S: většinou hermafroditi, vnější oplození

Rozmnožování

Pohlavní

Spermie opouštějí osculem houby, nasáty ostiemi jiných hub proniknou k vajíčkům

Vývoj nepřímý = přes larvu – tzv. amfiblastulu

Nepohlavní

Vnější – nový jedinec zůstává propojen centrální dutinou s mateřským organismem, tvoří kolonie

Vnitřní – adaptace sladkovodních hub na nepříznivé podmínky tvorbou tzv. vnitřních pupenů (tzv. gemule)

Systém

1. Houby vápenaté:

   • houba voštinatá

2. Houby křemičité:

   • houba pletená

3. Houby rohovité:

   • houba mycí

   • houba koňská

4. Demospongia:

   • houba pohárová

   • houba rybničná

   • houba říční

Rozšíření a význam

Pouze vodní živočichové, většina je mořská

Vytvářejí toxiny, které někdy vypouštějí do prostředí

Mívají symbiotické bakterie či sinice

Kmen: Žahavci

Pouze ektoderm a entoderm

Vodní, převážně mořští, bezobratlí

Jedni z nejstarších živočichů na Zemi (od prvohor)

Paprsčitá souměrnost

Velikost: několik $\text{mm}$ až $2 \ \text{m}$

Tkáně: epidermis ($\leftarrow$ ektoderm), gastrodermis ($\leftarrow$ entoderm)

Mezoglea = rosolovitá vrstva mezi ektodermem a entodermem

Obsahují žahavé buňky – tzv. cnidocyty

Mají jednoduchou nervovou soustavu, mnozí mají primitivní svaly (umí se stahovat)

Zůstali na úrovni gastruly – mají 1 přijímací a vyvrhovací otvor

Mají slepou trávicí dutinu – tzv. láčku / gastrocoel

Převážně dravci – potravou je plankton a nekton

Tělní typy

• Polyp:

  Přisedlý, nepohyblivý žahavec, ústní otvor je nahoře

  Typické je nepohlavní rozmnožování

• Medúza:

  Má ústní otvor zespod

  Pohlavní rozmnožování

Stavba těla

Ektoderm

• Žahavé buňky:

  Jsou ektodermálního původu, existují různé typy (penetranty, glutinanty, volventy, ...)

  Po "vystřelení" z žahavé buňky se buňka musí obnovit

• Buňky svalového typu s myofibrily

• Smyslové buňky:

  Chemoreceptory, mechanoreceptory, zrakové buňky / fotoreceptory, statocysty (= buňky, které informují o poloze těla)

Entoderm

Vystýlá láčku a plní trávicí funkci

• Dvou-bičíkaté buňky:

  Slouží k příjmu potravy

• Sekreční buňky:

  Vylučují trávicí enzymy

• Svalové buňky

Mezoglea

Různá tloušťka – nejtenčí u nezmarů, nejsilnější u medúz

Jsou v ní nervové buňky, které bývají v těsném kontaktu s buňkami smyslovými

Difuzní/rozptýlená nervová soustava – není centralizovaná (narozdíl od např. člověka)

Někteří žahavci mají oporný skelet tvořený $\text{CaCO}_3$

Rozmnožování

Vývoj nepřímý, larva = planula

Většinou hermafrodité, ale nedochází k samooplození

I nepohlavní rozmnožování – pučení

Obrovská regenerační schopnost

Strobilace = rozmnožování u medúz: Medúzy jsou gonochoristé (= mají rozlišené pohlaví) – pohlavním rozmnožováním vznikne zygota, z té vznikne planula, která se usadí na povrchu $\to$ vyroste polyp, na něm rostou nové strobily, poslední se odškrtí $\to$ vznikne larva ephyra, ze které se stane nová medúza

Rozšíření a význam

Převážně mořští živočichové, malá část pronikla do sladkých vod

Koráli s kostrou z $\text{CaCO}_3$ mají horninotvorný význam – jsou schopni tvořit ostrovy = atoly

Systém

Třída: Polypovci (Hydrozoa)

Převládá stádium polypa, stádium medúzy může úplně chybět (např. nezmaři)

Rozmnožují se nepohlavně – pučením

V moři žijí koloniální trubýši – dělba funkcí jedinců (chytání kořisti, trávení, rozmnožování) – tvoří polymorfní kolonie

Zástupci: nezmar obecný, nezmar hnědý, nezmar zelený, medúzka sladkovodní, měchýřovka portugalská (trubýš $\to$ kolonie)

Třída: Medúzovci (Scyphozoa)

V životním cyklu střídají stádium polyp a medúza, převládá stádium medúzy

Jsou mořští

Stavba těla polypa: vespod je nožní terč, nahoře je ústní otvor a chapadla

Medúza má oproti polypu zkrácenou podélnou osu, je převrácená, rozvoj mezoglei

Stavba těla medúzy: exumbrela (je vypuklá, odpovídá nožnímu terči), subumbrela (je dole, odpovídá ústnímu otvoru a chapadlu)

Trávicí soustava: na ústní otvor navazuje láčka, ta se větví v paprsčité chodby, ty navazují na okružní kanál $\to$ kromě funkce trávicí také rozvádí živiny = gastrovaskulární soustava

Svalová soustava se nachází po obvodu zvonu $\to$ reaktivní pohyb = kontrakce svaloviny $\to$ voda je zpod zvonu vypuzována

Nervová soustava: obvodový nervový pruh, který nese shluky nervových buněk = zauzliny / ganglia

Smyslové orgány: tvoří shluky po obvodu zvonu = ropália – obvykle 8 kusů, v blízkosti se nacházejí zauzliny

Ropália obsahují chemoreceptory, fotoreceptory, statocysta ($\to$ vnímání polohy těla)

Rozmnožování: jsou gonochoristé, oplození je vnější, vývoj nepřímý, strobilace

Oplození $\to$ zygota $\to$ planula (= obrvená larva) $\to$ přisedá a mění se v polypa $\to$ nepohlavní rozmnožování – strobilace (= odškrcování drobných medúzek – tzv. efyry) $\to$ dorůstá v dospělou medúzu (tzv. scyphomedúza)

Zástupci: talířovka ušatá, kořenoústka plicnatá (živí se filtrací planktonu), talířovka obrovská (v chladných mořích, průměr až $2 \ \text{m}$)

Třída: Čtyřhranky

Velice podobní medúzovcům

Žijí v pobřežních vodách tropických a subtropických moří

Metageneze, nevznikají strobilací, ale úplnou proměnou polypa

Nejnebezpečnější žahavci (jistá smrt pro člověka), mají dlouhá chapadla

Zástupci: čtyřhranka Fleckerova (chapadla dlouhá až 10 metrů), čtyřhranka středomořská

Třída: Korálnatci

Patří zde korály a sasanky

Nemají stádium medúzy, jsou vždy přisedlí

Žijí pouze v mořích

Tvoří kolonie, často tvoří schránky z $\text{CaCO}_3$ a z koralinu

Rozmnožují se převážně pučením

Korál je stenoekní = citlivý na změny prostředí (teplota, salinita vody)

Zástupci korálů: korál červený, pérovník červený

Zástupci sasanek: sasanka koňská, sasanka plášťová (žije v symbióze s rakem poustevníčkem)