18. 1. 2023

Trojvrstevní (Triblastica)

Kmen: Členovci

Mají nestejnoměrně článkované tělo = heteronomní segmentace

Podkmeny: vzdušnicovci, klepítkatci, trojlaločnatci, žabernatí

Nejpočetnější živočišný kmen na Zemi

Největší je krab japonský – rozpětí cca 2 metry

Vyvinuli se z mnohoštětinatců (kroužkovců) v prekambriu (původní homonomní segmentace se změnila v heteronomní), stále se vyvíjejí

Výskyt: všechny biotopy, některý hmyz má schopnost létat

Charakteristika:

Heteronomní segmentace
Pravé končetiny
Vnější kostra

Stavba těla

Tělo (varianty):

Hlava, hruď, zadeček – např. vosa, vážka
Hlavohruď, zadeček – např. pavouk
Hlava, trup – např. stonožka
Splývají všechny články v jeden celek – např. klíště

Končetiny jsou pravé a článkované, jsou vždy připojeny kloubem

U některých se tvoří křídla (= vychlípeniny pokožky) na středohrudi a zadohrudi

Stavby vnější kostry (od povrchu dovnitř): chloupky, kutikula, exoskelet, hypodermis, bazální membrána

Kostra neroste

Ekdyze = svlečení a vznik nového exoskeletu

Instar = období mezi dvěma svlékáními

Ekdyson = hormon umožňující ekdyzi; vzniká v předohrudní žláze

Ekdyze je velmi nebezpečná – 80 % až 90 % úmrtí členovců je nějak spojeno se svlékáním

Během preekdyze se hypodermis uvolňuje od exoskeletu $\to$ prostor mezi starou kutikulou a hypodermis se naplňuje tekutinou $\to$ nová kutikula může být zpevněna uhličitanem vápenatým $\to$ hypodermis vylučuje novou kutikulu

Růst skokem

Někdy inkrustace kostry $\text{Ca}\text{CO}_3$

Svalstvo: jednotlivé svalové svazky (tak jako my), je malé

Tělní soustavy

TS:

Ústní otvor, hltan, jícen, žaludek, střevo, řitní otvor

4 typy ústrojí:
- Kousací
- Lízací – např. včela, moucha
- Sací – např. motýl
- Bodavě sací – např. komáři, ploštice
DS:

Drobní dýchají celým povrchem těla

Vodní dýchají žábrami

Suchozemští dýchají plicními vaky, vzdušnicemi

Vzdušnice / Tracheje – pumpují do těla vzduch, větvené podélné trubice
CS:

Vždy otevřená, krev se mísí s lymfou $\to$ hemolymfa; někteří mají hemocyanin (např. rak)

Srdeční trubice na hřbetní straně těla
VS:

Maximálně 2 páry metanefridií v přední části těla

U vzdušnicovců jsou malphigické trubice

25. 1. 2023
NS:

Zauzlinová (gangliová) žebříčkovitého typu
Smyslové orgány:

Hmat, čich, chuť: Smyslové brvy – makadla, hmatové chloupky, tykadla

Komunikace na základě dotyku

Zrak: jednoduché oči, složené (fasetové) oko – vidí barevně

Sluch: tympanální orgány – jsou na bocích předních článků zadečku a vydávají zvuky třením stehen zadních nohou o žilky křídel (= femoroalární stridulace – např. saranče), nebo jsou na přední holeni a vydávají zvuky třením páru křídel o sebe (= alární stridulace – např. cvrček, kobylka)

30. 1. 2023

Cikáda je nejhlasitější členovec, vydává zvuk až 120 dB
RS:

Gonochoristé

Pohlavní dimorfismus

Vývoj přímý i nepřímý

Přímý: vajíčko (embryo) $\to$ imago = dospělec

Nepřímý: vajíčko (embryo) $\to$ nymfa = larva $\to$ buď rovnou imago (hemimetabola = nedokonalá přeměna), nebo kukla $\to$ imago (holometabola = dokonalá přeměna)

Význam

Opylovači
Potravní řetězce
Parazité, přenašeči chorob
Predátoři
Bioindikátoři
Dekompozitoři
Škůdci rostlin, skladištní škůdci

Systém

Podkmen: Trojlaločnatci

Rozšířeni v prvohorách, především v siluru; vyhynuli v permu (kvůli rozšiřování predátorů)

Žili v litorálu

Dominantní fosilie prvohor

Kolem 4 000 druhů

Nejmenší měli kolem 1 cm, největší kolem 70 cm

Mají na hrudi 3 podélné rovnocenně článkované laloky

Dvouvětevné končetiny, 2 funkce: pohybová a dýchací

1. 2. 2023

Probíhá ekdyse

Joachim Barrande objevil JZ od Prahy jedno z největších světových nalezišť zkamenělin trilobitů – Barrandien

Podkmen: Klepítkatci

Asi 75 000 druhů

Většinou jsou suchozemští

Max. 60 cm velcí

Gonochoristé

Tělo dělené na hlavohruď (s končetinami) a zadeček

Páry končetin:

První pár: klepítka (chelicery)
Druhý pár: makadla (pedipalpy)
Čtyři páry kráčivých končetin

Třídy: hrotnatci, pavoukovci

Třída: Hrotnatci

Primitivní klepítkatci na dně moří

Hlavohruď kryta širokým plochým štítem

Zadeček s dlouhým hrotem

Mořští živočichové

Zástupci:

kyjonožci:

Jsou vyhynulí

Dosahovali velikosti až 250 cm
ostrorep americký:

Žijí 4 druhy

Larva vypadá jako trilobit

Třída: Pavoukovci

První suchozemští členovci (druhohory)

6 párů končetin (4 kráčivé)

TS: mimotělní trávení

DS: plicní vaky, vzdušnice, dýchání celým povrchem těla

NS: silná koncentrace ganglií (kromě štírů)

Smysly: jednoduché oči, hmatové chlupy

RS: přenos spermií, někdy péče o potomstvo

Řády: štíři, štírci, pavouci, sekáči, solifugy, roztoči

Řád: Štíři

Starobylá skupina (silur)

Velikost: 13 mm – 18 cm

Noční dravci, suchomilní (stepi, polopouště)

Malé chelicery, mohutné pedipalpy přeměněné na klepeta

Poslední článek – jedová žláza s bodcem

Vydrží hladovět

Vejcoživorodost

Péče o mláďata (do prvního svlékání)

Zástupci:

štír kýlnatý
veleštír obrovský

Řád: Štírci

Velikost: několik mm

Výskyt: pod kameny, kůrou; v domácnostech

Zadeček srůstá s hlavohrudí, nemá osten

Dlouhé klepítkovité pedipalpy

Jedová žláza je v chelicerách

Zástupci:

štírek obecný

Řád: Pavouci

Přes 30 000 známých druhů

Po celém světě

Zadeček oddělen stopkou

Silné srpovité chelicery s jedovou žlázou $\to$ všichni jsou jedovatí (ale nemusí být nebezpeční)

Mají snovací bradavky (přeměna 10. a 11. zadečkového článku) $\to$ pavučiny

TS: mimotělní, slepé přívěsky střeva

DS: vzdušnice, plicní vaky

RS: gonochorismus, pohlavní dimorfismus, častý kanibalismus

Někdy péče o kokony

6. 2. 2023

Chybějící zápis z 6. 2. 2023

8. 2. 2023

Chybějící zápis z 8. 2. 2023

13. 2. 2023

Podkmen: Žabernatí

Jediná žijící třída: Korýši

Třída: Korýši

Výskyt: převážně mořští, ale i sladkovodní, suchozemští, výjimečně i parazité

Fylogeneze: v prvohorách jako 2. vývojová větev členovců

Velikost: desetiny mm až 70 cm (rozpětí končetina velekraba japonského: přes 3 m)

Význam: součást potravních řetězců (planktofágové), reducenti organické hmoty v přírodě, méně parazité živočichů a přenašeči chorob, potrava člověka

Velký počet tělních článků (10–50)

Dělení těla: buď hlavohruď + zadeček, nebo hlava + hruď + zadeček

Hlavové končetiny: tykadla, antény, kusadla, čelisti

Hrudní končetiny (nohy)

Zadečkové končetiny (pleopody)

Poslední tělní článek (telson) je bez končetin, ukončen vidličkou (furkou)

Na povrchu je chitinová trojvrstevná kutikula

Krunýř (carapax)

TS: žvýkací žaludek – stěna inkrustována ozubenými destičkami; hepatopankreas

DS: žábra na hrudních nebo zadečkových končetinách

CS: otevřená, na hřbetní straně těla, hemolymfa je bezbarvá nebo může obsahovat hemoglobin, hemocyanin

VS: 2 modifikované metanefridie

SS: zrak – jednoduché naupliové oči, nebo oči fasetové; statocysty, mechanoreceptory, chemoreceptory

RS: gonochoristé, častý pohlavní dimorfismus, někdy ochrana a péče o vyvíjející se zárodky

Rozmnožování pohlavní, nebo nepohlavní – tzv. partenogeneze = vývoj z neoplozeného vajíčka (u perlooček)

Vývin: přímý (u perlooček, raků), nebo nepřímý (hlavně u nižších korýšů) přes larvu nauplius a zoëa (larva rakovců)

Řád: Žábronožky

Většinou sladkovodní

Tělo ze stran zploštělé, carapax chybí, zadeček končí furkou

žábronožka sněžní
žábronožka letní
žábronožka solná

Řád: Lupenonožci

Výskyt po celém světě

listonoh jarní (řád listonožci)
listonoh letní (řád listonožci)

Listonožci jsou přísně chránění

hrotnatka obecná (řád perloočky)
čočkovec obecný (řád perloočky)

Cyklomorfóza = sezónní změna velikosti a tvaru těla u perlooček

buchanka obecná
vznášivka obecná
červok

Řád: Kapřivci

Řád: Rakovci

Řád: Stejnonožci

Chybí carapax

beruška vodní
stínka zední
svinka obecná

Řád: Desetinožci

kreveta
garnát
langusta
humr

15. 2. 2023

Podkmen: Vzdušnicovci

Chybějící zápis ze začátku hodiny 15. 2. 2023

Vzdušnice = soustava trubic, které procházejí celým tělem

Třídy: mnohonožky, stonožky, chvostoskovci, hmyz

Třída: Stonožky

Všechny jsou jedovaté

Ma každém článku mají 1 pár končetin

stonožka škvorová
zemnivka žlutavá

Třída: Mnohonožky

Jsou býložravé

Na každém článku mají 2 páry končetin

mnohonožka zemní
svinule lesní
plochule křehká
chlupule podkorní

Třída: Chvostoskoci

Součást edafonu, tvoří humus

Na zadečku furka sloužící ke skoku

Modelový organismus půdní ekotoxikologie

larvěnka obrovská
mákovka vodní
poskok škodlivý

20. 2. 2023

Třída: Hmyz

Povrch těla: pokožka, třívrstevná kutikula

Tělo členěno na hlavu, hruď a zadeček

Hlava: složené oči + jednoduché oči, tykadla, ústní ústrojí (kousací, sací, lízací, bodavě sací)

Křídla vznikají vychlípením pokožky

Zadeček nemá končetiny

Smysly: složené oči + jednoduché oči, mechanoreceptory, termoreceptory, zvuk, sluch

Vnitřní + vnější hormony (feromony)

Rozmnožování: pohlavní nebo patrenogeneze (= vývoj z neoplozených vajíček; u mšic), vnitřní oplození, přímý nebo nepřímý vývoj, s přeměnou dokonalou nebo nedokonalou

Oviparie (= vejcorodí; nejčastější), viviparie (= živorodí), ovoviviparie

Hmyz s přeměnou nedokonalou:

Řád: Jepice

Proměna nedokonalá

2 páry blanitých křídel, 3 štěty na zadečku

Žiji několik hodin až dní

Larva je vodní

jepice obecná

Řád: Vážky

Proměna nedokonalá

Kousavé ústní ústrojí

Jsou dravé, chytají hmyz pomocí tzv. masky (= spodní pysk ústního ústrojí)

Zástupci podřádu motýlice skládají křídla kolmo k hrudi; vážky mají křídla natažená

Podřád motýlice:

šidélko kroužkované
šidélko páskované
šidélko ruměnné
motýlice lesklá

Podřád šídla:

šídlo modré
šídlo velké
vážka ploská

Řád: Švábi

Proměna nedokonalá

Synantropní = doprovázejí lidskou činnost

Všežraví

Neskutečně rychlí

šváb obecný
rus domácí
rusec lesní

Řád: Škvoři

Proměna nedokonalá

Zploštělé tělo

Zadeček ukončen klíšťky

Pohlavní dimorfismus

Neleze do ucha

Řád: Kudlanky

Proměna nedokonalá

Na protáhlé předohrudi má loupeživé končetiny

Trojúhelníková hlava

Pohlavní dimorfismus, manželský kanibalismus – samička ukousne samečkovi hlavu ještě před pářením

kudlanka nábožná:

Výskyt v ČR: zejména na jižní Moravě

22. 2. 2023

Řád: Strašilky

Proměna nedokonalá

Býložravé

V subtropech a tropech

Mimikry, partenogeneze

pakobylka indická
strašilka
lupenitka

Řád: Vši

Proměna nedokonalá

Ektoparazité savců

Drápky na končetinách

Bodavě sací ústrojí, živí se krví

Velice dobrý čich a chemoreceptory

Kladou vajíčka (tzv. hnidy) vespod vlasu či chlupu

veš dětská
veš muňka
veš šatní

Řád: Rovnokřídlí

Proměna nedokonalá

Patří sem kobylky, sarančata, cvrčci

2 páry křídel, přední tužší – ztvrdlé krytky

Zadní končetiny jsou mohutné, skákací

Ústní ústrojí: kousací

Samice mají kladélko

Schopnost stridulace = "cvrkání"

Kobylky:

Dlouhá tykadla

Jsou dravé

Při stridulaci třou o sebe křídla

Tympanální orgány na holeni
- kobylka zelená
- kobylka hnědá
Cvrčci:

Tympanální orgány, stridulace (jako kobylky)
- cvrček polní
- krtonožka obecná
Sarančata:

Krátká, silná tykadla

Jsou býložravá

Stridulace vzniká třením končetin o křídla

Tympanální orgány na zadečku
- saranče vrzavá
- saranče stěhovavá
- saranče zelená

Řád: Všekazi

Proměna nedokonalá

= Termiti

Sociální hmyz – obligátní společenstva = dělí se na kasty – liší se morfologicky i funkcí (královna, vojáci, dělníci)

Staví termitiště

Jsou fotofóbní, slepí a nepigmentovaní

Především v tropech a subtropech

Považování za škůdce dřeva – prvoci žijící v jejich střevech natráví přijatou celulózu

všekaz jihoevropský

Řád: Stejnokřídlí

Proměna nedokonalá

5 podřádů: mšice, červci, křísové, mery, molice

Bodavě sací ústrojí – sají šťávy rostlinám

Mají často složité vývojové cykly, často rozmnožování partenogenezí

2 páry blanitých křídel

Mšice:

Vylučují sladinu/medovici, kterou lízají mravenci a včely
- pestřenka
- zlatoočko skvrnité
- slunéčko sedmitečné
Symbióza s mravenci
- vlnatka
Červci:
- puklice švestková
- pěnodějka
Cikády:

Hojný výskyt na Jižní Moravě

Samci přes den vydávají zvuk
Mery
Molice:
- molice skleníková