Rostliny krytosemenné

Rostliny krytosemenné

Vznikly na konci druhohor, v křídě

Dělí se na 2 třídy: jednoděložné a dvouděložné

Autotrofní byliny a dřeviny (ty musí mít uspořádané cévní svazky a kambium)

Vajíčko je ukryto v semeníku

Semena jsou ukryta v plodech

Mají květ a plod

Dvojité oplození

Dvouděložné a jednoděložné rostliny

Květ

= Generativní orgán

Vzniká přeměnou listů

Části květu

• Květní stopka

• Květní lůžko

• Květní obaly:
  Buď okvětí (u 1D), nebo zelený kalich + barevná koruna (u 2D)

• Reprodukční orgány:
  Tyčinky a pestík

Rostlina je buď větrosnubná (nenápadný květ, ale musí být snadno přístupný), nebo hmyzosnubná (barevný květ, voní)

Reprodukční orgány semenných rostlin

Tyčinky

Skládají se z nitky a prašníku, ten je tvořen 4 prašnými pouzdry, v nich vzniká pyl

Po dozrání pylu prašník praská, pyl vypadává ven

Pylové zrno má 2 obaly (exina a intina), jádro vegetativní a jádro generativní

Každá rostlina má typický tvar pylového zrna

Větrosnubná rostlina – pylová zrna jsou úplně hladká

Pestíky

Vznikají srůstem plodolistů

Na povrchu je blizna, pod povrchem je čnělka a pak semeník

V semeníku se nachází vajíčka

Když jsou zralá vajíčka, blizna se stává lepkavou, slouží jako "přistávací plocha" pylu

Placentace = způsob přichycení vajíček v semeníku, vajíčka se přichytávají poutkem

Vajíčko má 2 vaječné obaly, nejsou uzavřené – mají otvor klový

Otvor klový je místo, kudy do vajíčka proroste pylová láčka

Pylová láčka vzniká vyklíčením pylového zrna

Uvnitř vajíčka je zárodečný vak, ten obsahuje jádro zárodečného vaku (2n), oosféru (1n), 2 pomocné buňky (= synergidy; 1n) a 3 protistojné buňky (1n)

Oosféra = vaječná buňka = vlastní pohlavní buňka (gameta)

Typy květů

1. Podle pohlaví:

   • Jednopohlavné – samčí prášníkové květy nebo samičí pestikové květy – např. líska

   • Oboupohlavné – obě pohlaví – např. tulipán

2. Podle počtu děloh:
   Viz Dvouděložné a jednoděložné rostliny

   • Jednoděložné
   • Dvouděložné

Opylení a oplození

Opylení = přenos pylu na bliznu květu

1. Opylení hmyzem:
   Výrazné květy

   Opylovači: včely, čmeláci, motýli

2. Opylení větrem:
   Nevýrazné květy, ale výrazné tyčinky

Oplození = splynutí pohlavních buněk

Pyl na povrchu klíčí, pylová láčka prorůstá do vajíčka, vznikají 2 spermatozoidy

Spermatozoid $+$ buňka vaječná $\to$ zygota

Vzniká triploidní (3n) živné pletivo – endosperm

Z vajíčka vzniká semeno, ze semeníku vzniká plod

Hospodářský význam květů

• Léčivky (lípa, heřmánek, měsíček, ...)

• Koření (šafrán, hřebíček, ...)

• Zelenina (květák, ...)

• Kosmetické přípravky (konvalinka, růže, levandule, ...)

• Estetický význam

• Výroba piva (samičí hlávky chmele)

• Produkce nektaru (med, včelí produkty)

Květenství

Některé rostliny vytvářejí jen 1 květ – např. tulipán

Většinou uspořádané květy = květenství

Dělení květenství

• Jednoduché:

  • Hroznovitá

  • Vrcholičnatá

  Složené z jednotlivých lístečků

• Složené:
  Složené z květenství

Jednoduchá květenství

Hroznovitá květenství

Patrný hlavní květ, postranní květy ho nepřerostou

Rozkvétají od kraje nahoru

Dělení:

• Hrozen – např. rybíz, vstavač kukačka, hořčice bílá

• Klas – např. jitrocel, bojínek luční

• Jehněda – např. vrba, líska obecná

• Hlávka / Strboul – např. jetel horský

• Palice – např. puškvorec

• Okolík – např. prvosenka, čičorka, prvosenka jarní

• Chocholík – např. jabloň

• Úbor – např. kopretina bílá, chrpa polní

Vrcholičnatá květenství

Postranní stonky přerostou zkrácený stonek hlavní

Květy rozkvétají shora dolů, nebo od středu k okraji

• Vrcholík – např. bez černý, bez chebdí

• Vidlan – např. ptačinec, hvozdík kartouzek, silenka nadmutá

• Srpek – např. mečík

• Vějířek – např. kosatec

• Vijan – např. pomněnka bahenní

Složená květenství

Jsou složena z jednoduchých květenství

• Klas z klásků – např. pýr

• Okolík z okolíků – např. mrkev, bedrník obecný

• Hrozen z úborů – např. devětsil bílý